Tatjana Mariová

Tatjana Mariová
Tatjana Mariová v Poitiers (2019)
Tatjana Mariová v Poitiers (2019)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození8. srpna 1987 (36 let)
Místo narozeníBad Saulgau, Německo
BydlištěBad Saulgau, Německo
Výška172 cm
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 167 667 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů639–496
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF
Nejvyšší umístění42. místo (8. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2009, 2016, 2024)
French Open2. kolo (2016, 2017)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open2. kolo (2012, 2017, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů270–244
Tituly4 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění54. místo (6. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open3. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240209a9. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatjana Mariová (nepřechýleně Maria, rozená Malek, * 8. srpna 1987 Bad Saulgau) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové a čtyři deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala jednu trofej z dvouhry. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 42. místě a ve čtyřhře v červnu 2016 na 54. místě. Trénuje ji manžel Charles Edouard Maria, za něhož se provdala 8. dubna 2013.[2]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2009 baráží o Světovou skupinu proti Číně, v němž pomohla k celkové výhře 4:1 vítězstvím nad Sun Tchien-tchien. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

K tenisu ji ve věku čtyř let přivedl otec Heinrich Malek (polsky: Henryk Małek), polský házenkář a reprezentant národního družstva, který se stal jejím prvním koučem a doprovázel ji na turnajích až do úmrtí v roce 2008. Ve svém rodišti Bad Saulgau vystudovala střední školu.

V Palm Beach Gardens na Floridě se 8. dubna 2013 provdala za svého trenéra a manažera Charlese Edouarda Mariu. Od té doby žijí ve West Palm Beach. Po Wimbledonu 2013 přerušila kariéru pro těhotenství a 20. prosince 2013 porodila dceru Charlottu. V dubnu 2020 oznámila, že očekává druhé dítě. Dcera Cecílie se narodila 2. dubna 2021.[4] Po návratu na okruhy byla jedinou dvojnásobnou matkou v profesionálním tenise, která se dokázala dvakrát vrátit a účastnit se vrcholných turnajů.

Tenisová kariéra

První deblový titul na túře WTA získala na zářijovém Bell Challenge 2012 v Québecu, když spolu s Francouzkou Kristinou Mladenovicovou ve finále přehrály polsko-britský pár Alicja Rosolská a Heather Watsonová až v rozhodujícím supertiebreaku. Z červencového boje o deblový titul na Gastein Ladies 2009 v rakouském Bad Gasteinu odešla jako poražená finalistka, když po boku krajanky Andrey Petkovicové nestačily na českou dvojici Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká. Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala do třetího kola ve Wimbledonu 2015. Druhá kola dvouhry si zahrála na Australian Open 2009 i 2016, ve Wimbledonu 2009 a také na newyorském US Open 2012.

Příjem na French Open 2023

V sezónách 2010 a 2011 se stala s družstvem TC Radolfzell vítězkou německé tenisové bundesligy. Roku 2013 reprezentovala po boku Tommyho Haase Německo na Hopmanově poháru, když nahradila Petkovicovou, která na turnaji odehrála pouze jeden set.

První singlovou trofej na okruhu WTA Tour získala ve 30 letech na travnatém Mallorca Open 2018. Do finále postoupila přes Lucii Šafářovou a Sofii Keninovou. V závěrečném duelu pak zdolala lotyšskou obhájkyni titulu Anastasiji Sevastovovou po dvousetovém průběhu. Před turnajem si zahrála pouze jedno kariérní semifinále na québeckém Coupe Banque Nationale 2017.[5] Na okruh se vrátila v srpnu 2021 po narození druhé dcery. Podruhé triumfovala z pozice kvalifikantky na bogotské antuce Copa Colsanitas 2022. Ve finále přehrála další brazilskou kvalifikantku Lauru Pigossiovou, které patřilo 212. místo světové klasifikace. Jako 237. hráčka žebříčku se Mariová stala nejníže postavenou finalistkou od 272. ženy v pořadí Bouchardové na Istanbul Cupu 2020 a nejníže figurující šampionkou od 299. hráčky světa Gasparjanové na Tashkent Open 2018. Jednalo se o první finále dvou kvalifikantek od Lyon Open 2021, premiérový přímý souboj o titul tenistek mimo Top 100 od Poland Open 2021 a historicky první finálový zápas dvou hráček mimo Top 200 od zavedení žebříčku v roce 1975.[6][7]

Do prvního singlového čtvrtfinále i semifinále grandslamu postoupila ve Wimbledonu 2022 z pozice 103. hráčky žebříčku. Cestou soutěží postupně vyřadila Srbku Aleksandru Krunićovou, turnajovou šestadvacítku Soranu Cîrsteaovou, řeckou světovou pětku Marii Sakkariovou a v osmifinále dvanáctou nasazenou Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, které odvrátila dva mečboly. Ve 34 letech se v rámci otevřené éry stala nejstarší debutantkou ve wimbledonském čtvrtfinále a teprve sedmou tenistkou ve věku 34 let či starší, jíž se podařilo postoupit do této fáze londýnského majoru.[8] Ve čtvrtfinále zdolala 22letou krajanku Jule Niemeierovou po třísetovém průběhu.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–0 D; 4–4 Č)

Dvouhra: 3 (3–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.24. června 2018Mallorca, ŠpanělskotrávaLotyšsko Anastasija Sevastovová6–4, 7–5
Vítězka2.10. dubna 2022Bogotá, KolumbieantukaBrazílie Laura Pigossiová6–3, 4–6, 6–2
Vítězka3.9. dubna 2023Bogotá, Kolumbie (2) antukaUSA Peyton Stearnsová6–3, 2–6, 6–4

Čtyřhra: 8 (4–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.26. července 2009Bad Gastein, RakouskoantukaNěmecko Andrea PetkovicováČesko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
2–6, 4–6
Vítězka1.16. září 2012Québec, Kanadatvrdý (h)Francie Kristina MladenovicováPolsko Alicja Rosolská
Spojené království Heather Watsonová
7–6(7–5), 6–7(6–8), [10–7]
Finalistka2.6. října 2014Ósaka, JaponskotvrdýŠpanělsko Lara ArruabarrenováJaponsko Šúko Aojamová
Česko Renata Voráčová
1–6, 2–6
Finalistka3.19. července 2015Båstad, ŠvédskoantukaUkrajina Olga SavčukováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
5–7, 4–6
Vítězka2.11. dubna 2016Bogotá, KolumbieantukaŠpanělsko Lara ArruabarrenováBrazílie Gabriela Céová
Venezuela Andrea Gámizová
6–2, 4–6, [10–8]
Finalistka4.25. dubna 2016Rabat, MarokoantukaRumunsko Ioana Raluca OlaruováŠvýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
3–6, 0–6
Vítězka3.3. března 2018Acapulco, MexikotvrdýSpojené království Heather WatsonováUSA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
7–5, 2–6, [10–2]
Vítězka4.22. září 2019Soul, Jižní KoreatvrdýŠpanělsko Lara ArruabarrenováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
7–6(9–7), 3–6, [10–7]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.červen 2023Gaiba, ItálietrávaUSA Ashlyn Kruegerová6–3, 4–6, 5–7
Vítězka1.srpen 2023Barranquilla, KolumbietvrdýFrancie Fiona Ferrová6–1, 6–2

Čtyřhra: 0 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.23. listopadu 2015Carlsbad, Spojené státytvrdýGruzie Oxana KalašnikovováParaguay Verónica Cepede Roygová
Brazílie Gabriela Céová
6–1, 4–6, [8–10]

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (17 titulů)

č.datumturnajdotacepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.30. červenec 2006Les Contamines, Francie25 000 $tvrdýČesko Sandra Záhlavová6–3, 6–4
2.13. srpen 2006Hechingen, Německo25 000 $antukaRumunsko Magda Mihalacheová6–2, 6–3
3.28. říjen 2007Bratislava, Slovensko100 000 $tvrdý (h)Česko Petra Kvitová6–2, 7–6(7)
4.9. listopad 2008Ismaning, Německo50 000 $koberec (h)Německo Kristina Barroisová6–2, 6–3
5.15. únor 2009Stockholm, Švédsko25 000 $tvrdý (h)Maďarsko Anikó Kaprosová6–3, 6–2
6.2. květen 2009Makarska, Chorvatsko50 000 $antukaRumunsko Simona Halepová6–1, 4–6, 6–4
7.29. srpen 2009Bronx, Spojené státy100 000 $tvrdýNěmecko Kristina Barroisová6–1, 6–4
8.7. srpna 2011Hechingen, Německo25 000 $antukaNěmecko Sarah Gronertová6–3, 6–4
9.28. července 2014Fort Worth, Spojené státy10 000 $tvrdýUSA Hayley Carterová6–1, 6–1
10.13. října 2014Makinohara, Japonsko25 000 $trávaJaponsko Šúko Aojamová6–1, 6–2
11.8. prosince 2014Mérida, Mexiko25 000 $tvrdýMexiko Victoria Rodríguezová6–0, 6–3
12.2. února 2015Midland, Spojené státy100 000 $tvrdý (h)USA Louisa Chiricová6–2, 6–0
13.26. října 2015Toronto, Kanada50 000 $tvrdý (h)Srbsko Jovana Jakšićová6–3, 6–2
14.5. února 2017Midland, Spojené státy100 000 $tvrdý (h)Spojené království Naomi Broadyová6–4, 6–7(6–8), 6–4
15.30. června 2017Southsea, Velká Británie100 000 $trávaRumunsko Irina-Camelia Beguová6–2, 6–2
16.únor 2022Rome, Spojené státy60 000 $tvrdý (h)USA Alycia Parksová6–4, 4–6, 6–2
17.leden 2023Puné, Indie40 000 $tvrdýUzbekistán Nigina Abduraimovová6–1, 6–1

Čtyřhra (15 titulů)

č.datumturnajdotacespoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.11. května 2003Varšava, Polsko10 000 $Německo Annette KolbováČesko Barbora Machovská
Česko Ivana Pláteníková
6–3, 6–3
2.27. dubna 2009Makarska, Chorvatsko50 000 $Česko Renata VoráčováČesko Tereza Hladíková
Polsko Karolina Kosińská
6–4, 5–7, [10–6]
3.17. října 2010Joué-lès-Tours, Francie50 000 $Francie Irena PavlovicováFrancie Stéphanie Cohenová-Alorová
Tunisko Selima Sfarová
6–4, 5–7, [10–8]
4.24. října 2010Saint-Raphaël, Francie50 000 $Francie Sandra KlemenschitsováŠpanělsko Estrella Cabezaová Candelaová
Španělsko Laura Pousová Tiová
6–2, 6–4
5.22. dubna 2011Tessenderlo, Belgie25 000 $Německo Anna-Lena GrönefeldováUkrajina Elina Svitolinová
Ukrajina Maryna Zanevská
7–5, 6–3
6.3. července 2011Toruň, Polsko50 000 $Francie Stéphanie ForetzováRumunsko Edina Gallovitsová-Hallová
Slovinsko Andreja Klepačová
6–2, 7–5
7.7. srpna 2011Hechingen, Německo25 000 $Rakousko Sandra KlemenschitsováNěmecko Korina Perkovicová
Německo Laura Siegemundová
4–6, 6–2, [10–7]
8.25. března 2012Bath, Velká Británie25 000 $Lucembursko Stephanie VogtováFrancie Julie Coinová
Spojené království Melanie Southová
6–3, 3–6, [10–3]
9.1. července 2012Stuttgart, Německo25 000 $Rakousko Sandra KlemenschitsováSlovensko Lenka Juríková
Slovensko Zuzana Luknárová
6–3, 6–2
10.21. dubna 2013Dothan, Spojené státy50 000 $USA Julia CohenováUSA Irina Falconiová
USA Maria Sanchezová
6–4, 4–6, [11–9]
11.9. června 2014Essen, Německo25 000 $Německo Kristina BarroisováBelgie Ysaline Bonaventureová
Bulharsko Elica Kostovová
6–2, 6–2
12.13. října 2014Makinohara, Japonsko25 000 $Japonsko Miki MijamurováJaponsko Makoto Ninomijová
Japonsko Mari Tanaková
6–3, 6–1
13.20. října 2014Hamamacu, Japonsko25 000 $Japonsko Miki MijamurováJaponsko Makoto Ninomijová
Japonsko Mari Tanaková
5–7, 6–2, [10–5]
14.1. prosince 2014Mérida, Mexiko25 000 $Mexiko Renata ZarazúováUSA Jan Abazová
Čínská Tchaj-pej Hsu Chieh-yu
7–6(7–1), 6–1
15.8. prosince 2014Mérida, Mexiko25 000 $Mexiko Renata ZarazúováVenezuela Andrea Gámizová
Rusko Valeria Savinychová
6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí651. 552. 284. 146. 88. 272. 68. 137. 191. 112. 258. 214. 68. 114. 46. 79. 90. 109. 279. 68. 57.

Čtyřhra

Rok20042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí560. 371. 245. 121. 372. 87. 101. 138. 80. 131. 107. 80. 65. 206. 87. 163. 165. 309. 542. 307.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatjana Maria na anglické Wikipedii.

  1. Tatjana Mariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  2. Tatjana Mariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  3. Tatjana Mariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  4. Nach Charlotte nun Cecilia: Nachwuchs im Hause Tatjana Maria. tennisnet.com [online]. 2021-04-05 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Třicetiletá Mariaová na Mallorce slaví premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  6. Pigossi upsets Osorio in Bogota; to meet Maria in all-qualifier final. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-10. (anglicky) 
  7. Mother-of-two Maria outlasts Pigossi in Bogota for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Maria saves match points, upsets Ostapenko to reach Wimbledon quarters. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (entřísetov) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Tatjana Maria (Roland Garros 2023) 01 (cropped).jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Tatjana Maria playing in the first round of the 2023 French Open