Tatra 500 HB

Tatra 500 HB
Rekonstruovaný autobus Tatra 500 HB Technického muzea v Brně
Rekonstruovaný autobus Tatra 500 HB
Technického muzea v Brně
Typ500 HB
VýrobceKarosa
Jiné označeníKarosa T 500 HB
Výroba v letech1950–1957
Technické údaje
Délka9 420 mm
Šířka2 350 mm
Výška3 000 mm
Pohotovostní hmotnost7 080 kg
Obsaditelnost
Míst k sezení31
Míst k stání29
Motory a převodovky
MotorT500
Výkon motoru92 kW
PřevodovkaTatra
Druh převodovkymechanická (5+1)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Tatra 500 HB (označován také jako Karosa T 500 HB) je československý třínápravový autobus, který v letech 1954–1957 vyráběl národní podnik Karosa Vysoké Mýto. Byl určen pro provoz v náročných podmínkách horských silnic – písmena HB znamenají horský bus.

Konstrukce

Podle požadavků na větší rozšíření veřejné autobusové dopravy projevil nově vzniklý podnik ČSAD zájem o autobus, který by byl menší a obratnější než tehdy sériově vyráběná Škoda 706 RO a modernější než autobusy Praga RN/RND. Vůz měl také mít velkou stoupavost, dobré jízdní vlastnosti pro špatné poválečné silnice a měl uvézt až 60 cestujících.

Na takovém projektu začal pracovat ředitel (původní majitel) znárodněné Karosy Josef Sodomka v roce 1948. Navrhl zcela novou trambusovou samonosnou karosérii amerického stylu, do jejíž zádi uložil vzduchem chlazený osmiválcový vznětový motor Tatra 108, odvozený od dvanáctiválce Tatra 111. Pohon obstarávaly výkyvné polonápravy koncepce Tatra, poháněné přes planetovou poloautomatickou převodovku Praga-Wilson. První prototyp vznikl v roce 1950. Spojení samonosné konstrukce a výkyvných polonáprav se však neosvědčilo, navíc spolupracující národní podnik Tatra Kopřivnice namísto spolupráce na odstranění konstrukčních chyb odmítl potvrdit další dodávky dílů, konstruktér Sodomka byl obviněn ze sabotáže, zatčen a (i přes protesty zaměstnanců Karosy) odsouzen do vězení.

Protože však ČSAD dál poptávala malý autobus, nově ustavený hlavní inženýr Karosy Oldřich Meduna původní konstrukci přepracoval a prosadil stavbu dalších prototypů. Design karosérie byl přepracován, přední čelo zjednodušeno, futuristická boční okénka překrývající sloupky karosérie byla nahrazena klasickou podobou s mohutnými přiznanými meziokenními sloupky. K pohonu byl použit upravený motor Tatra, tentokrát s označením T500, s přepracovanou hlavou motoru kvůli snížení hlučnosti a se samostatným chladičem oleje. Namísto nedosažitelné převodovky Praga-Wilson použili standardní přímo řazenou převodovku Tatra, upravenou z vozu Tatra 128. U třetího a čtvrtého prototypu byly namísto výkyvných polonáprav Tatra osazeny pevné nápravy Praga. Vznikly tak dva autobusy s výkyvnými polonápravami a dva autobusy s pevnými nápravami. V zimě 1954 byly obě koncepce úspěšně odzkoušeny na sněhu v Orlických horách i v Krkonoších, do sériové výroby se však prosadila výrobně jednodušší varianta s pevnými nápravami.

Technické řešení

Technicky byl tedy autobus řešen jako samonosná karoserie s nosným spodním roštem, což byla v tehdejším Československu přelomová konstrukce – do té doby se totiž autobusy karosovaly výhradně jako nástavba nosného podvozku. Torzně i ohybově velmi tuhá karosérie měla pouze jediné, dvoukřídlé dveře, umístěné před přední nápravou a ovládané elektropneumaticky. Autobus neměl střešní ohrádku pro zavazadla, namísto toho disponoval moderně řešeným zavazadlovým prostorem mezi nápravami, pod podlahou salónu. Náhradní kolo bylo umístěné v boční, zvenku přístupné schráně vedle místa řidiče.

Pohon obstarával čtyřdobý vznětový osmiválec T500, který z objemu 9884 cm3 (vrtání 110 / zdvih 130 mm) při stupni komprese 16,5 dával výkon 92 kW (125 k) při 1900 otáčkách za minutu, disponoval krouticím momentem 480 N.m při 1400 otáčkách za minutu a spotřeboval cca 29 l nafty na 100 km. Motor byl chlazený vzduchem pomocí dvojice postranních ventilátorů, přičemž vzduch byl do motorového prostoru veden náporově mohutnou nasávací kapsou v zadní části střechy. Na motor směrem k přední části vozu navazovala pětistupňová, ručně řazená, nesynchronizovaná převodovka Tatra pohánějící obě zadní pevné nápravy tandemově, bez mezinápravového diferenciálu. Tyto nápravy byly odpruženy vahadlovým způsobem pomocí páru půleliptických per, suvné a brzdné síly zachycovaly vzpěrné tyče vetknuté do karosérie před druhou a za třetí nápravou.

Přední řídící náprava byla tuhá, nehnaná, svařená z plechových profilů, odpružená dvojicí půleliptických per. Řízení vozu bylo mechanické, šnekové, bez posilovače. Provozní brzdy byly pneumatické, bubnové, působící na všechna kola. Parkovací brzda byla mechanická a působila na buben na výstupu převodovky.

Sedačky pro cestující byly v rozmístění 2+2, se střední uličkou. Vzduch do salónu byl náporově veden od uzavíratelného nasávání nad čelními okny do vnitřních postranních kanálů nad bočními okny. Vydýchaný vzduch pak byl z interiéru odsáván skrz 40 tisíc malých otvorů do meziprostoru dvojitého stropu a odtud dvěma střešními klapkami odcházel ven.[1]

Výroba a provoz

Sériová výroba probíhala v letech 19541957, celkem bylo vyrobeno 521 těchto autobusů.[1]

Provozně se ale vozy 500 HB příliš neosvědčily, neboť byly velmi poruchové (motor a převodovka vzadu se špatně chladily) a v kontrastu s výsledky zkoušek prototypů měly i špatné jízdní vlastnosti: naplněný autobus měl totiž většinu váhy na zadních pevných nápravách, k čemuž přispíval i velmi těžký motor v zádi. V zatáčkách do kopce, na kluzčí vozovce, tak trakce zadních kol převážila nad rejdem předních kol a autobus namísto zatočení často vyjel rovně mimo vozovku.

Většina vozů tak byla vyřazena již v první polovině 60. let a poměrně brzy sešrotována.

Historické vozy

Odkazy

Reference

  1. a b FOLPRECHT, Radek. Horský autobus měl 40 tisíc dírek na stropě a někdy nechtěl zatáčet. Technet.cz [online]. iDNES.cz, 2017-12-27 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  2. Vůz Technické muzeum Tatra Kopřivnice ? (Karosa-Tatra 500HB) [online]. seznam-autobusu.cz [cit. 2019-01-18]. Dostupné online. 
  3. VRÁNA, Jakub. Unikátní bus Tatra vznikl natruc. Objel Evropu, viděl Moskvu, teď zas ožil. Auto [online]. iDNES.cz, 2019-11-13 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • HARÁK, Martin: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, II. díl. Nakladatelství Corona, Praha 2005. ISBN 80-86116-31-X
  • KRÁLÍK, Jan: Utajené projekty Škoda, GRADA Publishing 2007, ISBN 978-80-247-2416-4
  • KOCMAN, Tomáš. Restaurování horského autobusu Karosa T500HB. Městská doprava. 2013, čís. 6, s. 62–69. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Brno, Řečkovice, depozitář TMB, DOD 2013, Tatra 500 HB (16).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický autobus Tatra 500 HB, depozitář TMB v Řečkovicích, Brno