Tatra 80

Tatra 80
kabriolet Tatra 80
Výrobce	Tatra
Roky produkce	1930–1937
Vyrobeno	23 kusů
Místa výroby	Československo
Předchůdce	Tatra 70
Třída	luxusní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatra 80 byl luxusní automobil, postavený na bázi vozu Tatra 70 v kopřivnické firmě Tatra. Vozy byly určeny pro reprezentační účely pro nejmajetnější zákazníky. První vůz byl veřejnosti představen v roce 1930. Celkem bylo do roku 1935 vyrobeno pouze 22 vozů, i když poslední vůz s poloaerodynamickou karosérií byl vyroben ještě v roce 1937.^[1]

Tatra 80 byla největším a také nejdražším osobním automobilem v historii značky. Jeho výrobou v Tatře vyvrcholil vývoj vodou chlazených motorů. Konstrukčně T 80 vycházela z modelu Tatra 70, s nímž měla shodný podvozek. Podvozek byl stavěn podle tradiční koncepce Tatra; motor, převodová skříň, centrální roura a skříň zadní nápravy tvořily nosnou část vozu, na které byla dvěma příčnými nosníky připevněna karoserie. Vpředu i vzadu měly vozy výkyvné polonápravy.

Vůz poháněl vodou chlazený dvanáctiválcový motor s modifikovaným rozvodem s horizontálními ventily přímo řízenými od váčkového hřídele nahoře v úrovni hlav válců^[2] a válci do V o objemu 5990 cm³. Ten poskytoval výkon 115–120 koní. Motor předával výkon přes jednokotoučovou suchou spojku a čtyřstupňovou převodovku na kola zadní nápravy. Maximální rychlost 2400 kilogramů těžkého vozu se pohybovala mezi 130 až 140 kilometry v hodině.

Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny, nebo landaulety či kabriolety. Vyrobeny byly i tři vozy s karoseriemi vyrobenými na zakázku, například firmou Sodomka. Nástupcem T 80 byl od roku 1934 vyráběný vůz T 70 A. Tatra 80 v provedení landaulet s poznávací značkou P-24 284, kterou používal prezident T. G. Masaryk, byla předána Správě domu prezidenta republiky v Praze-Hradčanech v červnu 1935.^[3] V současnosti je tento vůz v Národním technickém muzeu v Praze. Soubor pěti původních automobilů Tatra – NW Präsident (1898), Tatra 11 (1925), Tatra 80 (1935), Tatra 77a (1937) a Tatra 87 (1947) ze sbírek Národního technického muzea byl vládou ČR dne 29. září 2005 prohlášen za Národní kulturní památku.^[4] V letech 1990–1995 zrenovoval jeden vůz Tatra 80 Ing. Erich Preiss.^[5]

• Motor: zážehový vodou chlazený dvanáctiválec s rozvodem s horizontálními ventily přímo řízenými od váčkového hřídele nahoře v úrovni hlav válců, s válci uspořádanými do V (válce pod úhlem 65 stupňů), vačkový hřídel byl uložen mezi řadami válců
  • Objem: 5990 cm³
  • Výkon: 84,5–88 kW (115–120 koní)
• Maximální rychlost: 140 km/h
• Převodovka: čtyřstupňová ZF
• Rozměry:
  • Délka: 5200 mm
  • Šířka: 1800 mm
  • Výška: 1700 mm
• Spotřeba: 30–55 l/100 km

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra 80 na německé Wikipedii.

• Schmarbeck, Wolfgang: Tatra – Die Geschichte der Tatra-Automobile, Verlag des Internationalen Auto- und Motorrad-Museums Deutschland, Bad Oeynhausen (1977)
• Kasík, Pavel: Tatra 80 – Tři životy slavného Schichtova kabrioletu, Tatra Heritage (2023). ISBN 978-80-11-03087-2

• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra 80 na Wikimedia Commons
• Osud vozu T. G. Masaryka
• Vyrobené vozy a majitelé^{[nedostupný zdroj]}
• Archivní zvukový záznam rozhlasové zprávy o návratu Masarykovy Tatry 80 na Pražský hrad (3. 7. 1990)