Tatra Beta

Tatra Beta
Tatra Beta
Tatra Beta
VýrobceŠkoda Tatra s. r. o.
Další jménaTatra Beta CL 1,3
Roky produkce1996 - 1999
Místa výrobyPříbor, Ejpovice
PředchůdceŠkoda Beta
KonkurenceŠkoda Pick-up, Fiat Fiorino
KaroserieSkříňová
DesignérMilan Strejček
TřídaN1, lehký užitkový automobil
Technické údaje
Délka3890 mm
Šířka1660 mm
Výška1740 mm
Rozvor2465 mm
HmotnostParametr "hmotnost" (nyní s hodnotou "970") šablony "Infobox - automobil" je zastaralý. Více informací po kliknutí.970 kg (parametr potřebuje upřesnit)
Motor
MotorHyundai G4EH, 62 kW
Převodovky
Převodovkamanuální, 5 stupňů + zpátečka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatra Beta byl lehký dvoumístný užitkový automobil s nosností 600 kg, vyráběný v pobočném závodě Tatra Kopřivnice v Příboře v letech 19961999.

Historie a vývoj

Vozidlo, původně navržené jako elektromobil s pohonem na akumulátory NiCd, bylo vyvinuto začátkem 90. let 20. století ve firmě Škoda Elcar Ejpovice ve spolupráci s LIAZ Jablonec a Tatra Kopřivnice. Rozpracovaný projekt převzala později Škoda Plzeň pro svou divizi užitkových vozidel Škoda Truck. Pro předpokládanou sériovou produkci byl založen společný podnik Škoda Tatra s. r. o. se sídlem v Příboře, Místecká 1111.

První prototypy s elektrickým pohonem měly dojezd až 120 km a byly určeny převážně pro městskou rozvážkovou službu. Později se objevil i požadavek na flexibilnejší pohon benzínovým motorem. V letech 19951996 se do vozů Škoda Beta montoval agregát z vozů Škoda Favorit 781.135, od roku 1996 modernější a výkonnější agregát automobilu Hyundai Accent s objemem 1341 cm³ a výkonem 62 kW při 5700 ot./min, který už Betě poskytoval vyhovující dynamické parametry. Tatra Beta měla rám z ocelových profilů, v přední části s deformační zónou a s bezpečnostním obloukem nad předními sedadly. Na tento rám byla montována panelová karosérie z probarveného laminátu. Karoserie byly vyráběny ve třech barvách: bílé RAL 9002, modré RAL 5012 (příplatek 1540 Kč) a červené RAL 3020 (příplatek 4480 Kč). Bylo vyrobeno i několik kusů v barvě žluté a jeden v tyrkysové. Uzavřená karosérie s odděleným prostorem pro posádku měla využitelný objem 2,25 m³. Tatra Beta existovala taktéž v otevřeném provedení pick up,[1] jako valník (Beta CV 1,3)[2] a jako podvozek pro dostavbu (Beta CN 1,3),[3] na který se montovala skříňová, nebo chladírenská nástavba.

S využitím elektrického pohonu se počítalo i do budoucna, dokonce se uvažovalo i o jeho kombinaci se spalovací turbínou, k realizaci však už nedošlo. Uvažovalo se i o montáži automobilů v Bulharsku, Polsku a Číně. Vůz však ani nezískal v žádném jiném státě homologaci pro provoz, pouze 4 kusy byly vyvezeny na Slovensko.

Celkem se vyrobilo 366 bet s prvky Hyundai.

I když Tatra Beta konstrukčně nevzešla z dílny Tatrovky, stala se posledním vozem tohoto výrobce v segmentu osobních a lehkých užitkových automobilů. Po ukončení její výroby se Tatra věnuje už jen výrobě těžkých nákladních automobilů a o obnovení výroby osobních vozidel se v Kopřivnici (zatím) neuvažuje.

Vlastnosti

Přední náprava byla typu McPherson, zadní náprava byla tuhá, jednoduché konstrukce s odpružením listovými pružinami a doplněná teleskopickými tlumiči. S benzínovým motorem a pětistupňovou převodovkou dosahovaly vozy rychlosti až 145 km/h s průměrnou spotřebou kolem 8 litrů na 100 km. Brzdy byly dvouokruhové, vpředu kotoučové a vzadu bubnové, s podtlakovým posilovačem. Automobily měly standardně disková kola rozměru 4,5xJ13 s pneumatikami 165/70 R 13. Na přání bylo možno namontovat autoradio Clarion, lité disky Borbet CF n. D, immobiliser GT Auto, zadní stěrač a tažné zařízení Sport Jacht ZT 431P, zámek zpátečky Medvěd Blok či vodotěsnou přepážku nákladového prostoru a kabiny.

Tatra Beta využívá mnoho dílů z vozů Hyundai Accent – motor a mechanické díly a celý interiér, Škoda Pick-Up (Favorit) – zadní svítilny, strop, zrcátka, boční okna, mechanismy dveří, z vozů Škoda Pickup (Felicia) – čelní okno či stěrače. Z vozů Škoda 120 jsou to například přední svítilny a blinkry.

Rozměry kompaktního vozu byly 3890 × 1660 × 1740 mm s rozvorem náprav 2465 mm a celkovou hmotností 1570 kg. Výroba byla v roce 1999 ukončena především z důvodu nedostatečných investičních schopností výrobního závodu, jakož i absence servisního zázemí.

Bety trpí řadou takzvaných dětských nemocí. Prakticky každá je díky ruční výrobě originál a jednotlivé díly z různých vozů na sebe nemusí pasovat. Klasický problém je s dveřmi, které se různě kříží a nejdou řádně zavírat. Dalším nedostatkem je zatékání dešťové vody do vozu a následná koroze rámu. Ta postihuje i nosníky podlahy nákladového prostoru.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra Beta na slovenské Wikipedii.

  1. Tatra Beta v. č. 016, Pick-up :: Tatra Beta. tatra-beta.webnode.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  2. Tatra Beta CV1.3; v. č. 028 :: Tatra Beta. tatra-beta.webnode.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  3. Tatra Beta CN 1,3 Skříňová v. č. 034 :: Tatra Beta. tatra-beta.webnode.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Tatra Nákladní a užitková vozidla, autobusy a trolejbusy. 2. vyd. Brno: CPress, 2010. 184 s. (Autosalon). ISBN 978-80-264-0136-0. 
  • MARTOF, Jan. Motor Journal. Roč. 2003, čís. 8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blue Glass Arrow.svg
Autor: Everaldo Coelho and [www.yellowicon.com YellowIcon], Licence: LGPL
A blue glass arrow based off of the Crystal Clear theme.
Tatra Beta 05.JPG
Autor: Ondrej Ertl, Licence: CC BY 3.0
Tatra Beta