Tatra K3R-N
| Tatra K3R-N | |
|---|---|
 Tramvaj Tatra K3R-N v Brně | |
| Typ | K3R-N |
| Výrobce | ČKD Tatra Smíchov, Pars nova |
| Výroba v letech | 2006 |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Modernizace v letech | 2002–2004 |
| Modernizováno kusů | 2 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 28 250 mm |
| Šířka | 2 500 mm |
| Výška skříně | 3 075 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 36 200 kg |
| Max. rychlost | 65 km/h |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 54 |
| Míst k stání | 142 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Počet a výkon motorů | 8×40 kW |
| Elektrická výzbroj | tranzistorová TV Progress |
| Napájecí napětí | 600 V |
 multimediální obsah na Commons | |
Tatra K3R-N je česká tříčlánková částečně nízkopodlažní tramvaj. Vznikla modernizací (včetně doplnění středního článku) tramvaje Tatra K2 ve firmě Pars nova pro Dopravní podnik města Brna. Tímto způsobem byly v letech 2002 až 2004 modernizovány dva vozy, další dvě tramvaje typu K3R-N byly vyrobeny zcela nově v roce 2006.
Historické pozadí
Trend zavádění nízkopodlažních vozů do provozu a zároveň zastaralost dvoučlánkových vysokopodlažních tramvají Tatra K2 přinutil Dopravní podnik města Brna zásadně modernizovat tyto vozy. Firma Pars nova předložila brněnskému dopravnímu podniku nabídku na modernizaci tramvají K2 s vložením nového středního nízkopodlažního článku.[1] Vzniklo tak velkokapacitní tramvajové vozidlo, svou délkou a kapacitou blížící se tramvajím Tatra KT8D5.
Modernizace
Modernizované vozy prošly generální opravou původních článků a podvozků.[2] Mezi původní články byl dosazen článek třetí, nízkopodlažní s výsuvnou nájezdovou plošinou a místy pro kočárky a invalidní vozíky.[3] Na levé straně středního článku (naproti dveřím) se nachází široké dveře nouzového východu, které mohou využít i osoby na invalidním vozíku.[4] Vozy obdržely nová laminátová čela navržená Patrikem Kotasem,[5] která jsou v Brně používána ve větším množství. Zmodernizován byl i interiér: byly osazeny nové skládací dveře, okna, polstrované sedačky, madla, obložení, protiskluzová podlahová krytina, akustický a optický informační systém pro cestující, apod.[5] Rovněž i kabina řidiče se dočkala modernizace (ruční řadič, nový řídící pult, klimatizace, nová sedačka).[3]
Velké změny byly provedeny také v elektrické části tramvaje. Byla použita tranzistorová elektrická výzbroj typu TV Progress od firmy Cegelec, osazeny statické měniče, polopantograf s elektrickým ovládáním.[3] V každém ze čtyř podvozků se nachází dva trakční motory (každý pohání vždy jednu nápravu), tramvaj je tedy 100% adhezní.[4]
Druhý modernizovaný vůz K3R-N se od prvního v detailech odlišuje (použití lehčího a pevnějšího spřáhla, zvětšení kanálů chlazení motorů apod.), největší změnou je ale absence nouzového východu ve středním článku.[1]
Zbylé dvě tramvaje K3R-N jsou v podobě druhého vozu (vyjma odlišného polopantografu a odlišného kloubu), nový je ale fakt, že se nejedná o modernizované vozy K2, ale zcela nově vyrobené tramvaje na „dokladech“ původních vozů K2.[3]
Provoz tramvají Tatra K3R-N
| Současný stát | Provoz | Článek | Typ | Rok výroby | Roky modernizací | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Česko | Brno | článek | K3R-N | 1974–1977 | 2002–2004 | 2 kusy[6] | 1751, 1752 | modernizace starších vozů K2 |
| 2006 | – | 2 kusy[6] | 1753, 1754 |
Modernizace první tramvaje K2 na typ K3R-N byla zahájena v roce 2002. Vzhledem k situaci s vozy Tatra RT6N1, kdy výrobce dodal tramvaje ve velmi poruchové podobě, byl vůz K2 evidenčního čísla 1065 firmou Pars nova odkoupen, do Šumperka byl z Brna odeslán 26. září 2002.[1] V srpnu 2003 byl již hotov a v září téhož roku byl vystaven na Mezinárodní strojírenském veletrhu v Brně, kde obdržel cenu generálního ředitele Veletrhy Brno, a.s.[4] Zkušební provoz bez cestujících byl zahájen v listopadu 2003, zkušební provoz s cestujícími 11. února 2004.[1] V červnu téhož roku došlo ke schválení typu K3R-N Drážním úřadem a k vydání průkazu způsobilosti.[1] Do té doby jezdila tramvaj bez evidenčního čísla a byla stále majetkem Pars nova. Pod číslem 1751 a jako vlastní vůz byla tramvaj brněnským dopravním podnikem vypravena poprvé 1. července 2004.[1]
Díky schválení typu byla do Šumperka v první polovině června 2004 odeslána druhá tramvaj K2 ev. č. 1115, v modernizované podobě jako K3R-N byla zpět do Brna dodána v říjnu téhož roku,[1] v pravidelném provozu s ev. č. 1752 se objevila v lednu 2005.[7] Ač původní plány počítaly až s 22 tramvajemi K3R-N,[1] došlo k nákupu pouze dalších dvou kusů. Oba vozy zcela nově vyrobené na základě průkazů způsobilosti tramvají K2 ev. č. 1068 a 1071[6] se v Brně objevily ve druhé polovině roku 2006. Vůz ev. č. 1753 byl nasazen do pravidelného provozu poprvé v říjnu 2006, tramvaj č. 1754 v prosinci téhož roku.[7]
Kvůli nevhodnému řešení uložení středního článku došlo po několika letech provozu k poškození otočných čepů druhého a třetího podvozku. Toto poškození bylo natolik vážné, že nemohla být zaručena bezpečnost provozu, proto byly tři vozy K3R-N v září 2009 a v únoru 2010 postupně odstaveny. Výjimkou byla tramvaj č. 1751, která prodělala v roce 2009 dílenskou velkou prohlídku a která zůstala provozní. Ostatní tři vozy byly mimo provoz a čekaly na vyřešení konstrukčních problémů čepů.[8][9] V roce 2012 byl zprovozněn vůz 1752, v následujícím roce i tramvaj č. 1754, naopak dočasně odstaveny zůstaly vozy č. 1751 a 1753. Roku 2016 došlo k odstavení i zbylých provozních K3R-N č. 1752 a 1754 z důvodů finanční náročnosti oprav. Se zprovozněním se tehdy v souvislosti s dodávkou 20 nových tramvají Škoda 13T již nadále nepočítalo.[10] V závěru roku 2017 ale byla podepsána smlouva s výrobcem na opravu všech čtyř vozů K3R-N. Původní plán počítal s převozem tramvají č. 1751 a 1753 k výrobci do Šumperka, jejich zprovoznění do 14, respektive 12 týdnů a následné opravě zbylých dvou vozidel po vzoru prvních dvou přímo v Brně, a to do osmi týdnů. Repase elektrických výzbrojí byla objednána separátně u firmy Pragoimex. Tramvaje č. 1751 a 1753 byly k výrobci odvezeny v prosinci 2017, ale z opravy dodány až v lednu a únoru 2019 a zprovozněny byly na jaře a v létě 2019. Z důvodu náročnosti oprav byly střední články zbylých dvou vozů v únoru 2019 také převezeny k výrobci. Opravené články byly dodány v lednu 2020 a obě tramvaje byly zprovozněny v říjnu téhož roku.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h KOCMAN, Tomáš. Provoz tramvají K3R-N v Brně. Městská doprava. 2005, čís. 2, s. 4–6.
- ↑ K3R-N [online]. Parsnova.cz [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HEMZAL, Martin; manil. Rekonstrukce tramvají K2 [online]. Bmhd.cz, rev. 2008-08-30 [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c POTĚŠIL, Tomáš. Světová premiéra tramvaje K3R-N. Městská doprava. 2003, čís. 5, s. 6–7.
- ↑ a b ŘIHÁNEK, Jan. Nové projekty Pars nova a.s. v oblasti tramvají. Městská doprava. 2003, čís. 4, s. 8–9.
- ↑ a b c Bmhd.cz [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b KOCMAN, Tomáš. Brněnské tramvaje 2003 - 2008: 3. část - Článkové tramvaje K2, K3 a VarioLF2. Městská doprava. 2008, čís. 5, s. 10–11.
- ↑ KOCMAN, Tomáš. Současnost brněnské MHD – 1. část. Městská doprava. 2011, čís. 4, s. 17–20.
- ↑ ŠENKÝŘ, Miloš. Prodloužená tramvaj nevydržela. Lidové noviny. 2011-8-22, s. 5.
- ↑ Jakub S., a kol. Rekapitulace změn ve vozovém parku DPMB v roce 2015 a výhled na rok 2016 [online]. Bmhd.cz, 2016-01-13 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
- ↑ HINČICA, Libor. V Brně vyjely všechny čtyři tramvaje K3R-N. Po 11 letech. Československý Dopravák [online]. 2020-10-14 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra K3R-N na Wikimedia Commons - Informace o tramvajích K3R-N na stránkách Pars nova
- Fotogalerie tramvají K3R-N Archivováno 7. 8. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY 3.0
Tramvaj Tatra K3R-N v Brně, Joštova ulice