Tavík František Šimon
Tavík František Šimon | |
---|---|
František Šimon | |
Rodné jméno | Tavík František Šimon |
Narození | 13. května 1877 Železnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. prosince 1942 (ve věku 65 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
Povolání | pedagog, malíř, kreslíř poštovních známek, tiskař, výtvarník, učitel, grafik, ilustrátor a kurátor |
Děti | Pavel Šimon |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tavík František Šimon, narozený jako František Šimon (13. května 1877 Železnice[1] – 19. prosince 1942 Praha), byl český malíř, grafik – dřevorytec, mistr leptu a mezzotinty, pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, zakladatel a předseda SČUG Hollar.
Život
Narodil se v rodině krupaře v Železnici Antonína Šimona a jeho manželky Anny, rozené Tavíkové (pokřtěn byl jako František Šimon, jméno Tavík odvozeno od příjmení matky).[2]
Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera (1894–1900). Jako stipendista Josefa Hlávky cestoval roku 1902 do Itálie a roku 1903 s Hugo Boettingerem do Paříže. V Paříži pobýval v letech 1904–1914 a od roku 1906 byl členem Société de la gravure en couleurs. Od roku 1910 byl členem Royal Society of Painters v Londýně. Roku 1917 byl spoluzakladatelem Spolku českých umělců grafiků Hollar a členem předsednictva. V letech 1898–1942 byl členem SVU Mánes, v roce 1919 byl jeho předsedou[3].
Během pobytu v Paříži podnikl cesty do Španělska, Anglie a Maroka a v letech 1926–1927 vykonal cestu kolem světa. Roku 1928 se stal profesorem nově vytvořené grafické speciálky na Akademii výtvarných umění v Praze.[4][5]
Publikoval články zejména o grafickém umění v časopisu Hollar a vydal několik odborných příruček pro grafiky.
S manželkou Vilemínou, rozenou Kracíkovou (1882–??) měl dceru Evu, syna Pavla, Ivana a Kamila, který jako dítě zemřel na tuberkulózu.[6] Je pohřben s rodinou na bubenečském hřbitově v Praze 6.
Dílo
Jeho malířské a grafické dílo je z menší části figurální, z větší části je tvoří pohledy na Prahu, New York a Paříž, které jsou ovlivněny francouzskými impresionisty a postimpresionisty. Gauguinovy obrazy z Tahiti Šimona inspirovaly ke kompozicím z Indie, z nichž nejrozměrnější - indické pobřeží s matkou a dítětem - namaloval na boční fasádu své vily v Bubenči, na vstupní fasádu pak namaloval mezi okna dvě múzy.[7]
V grafické tvorbě rád užíval techniky litografie, akvatintu a barevný soutisk inspirovaný japonskými grafickými technikami.
Bibliografie (výběr)
- Poznámky a zkušenosti umělce grafika, Praha 1919
- Příručka uměleckého grafika, Praha 1921
- Dřevoryt. Druhá příručka uměleckého grafika, Praha 1927[8]
- Listy z cesty kolem světa, Praha 1928[9]
- Richard Lauda, malíř a grafik, Hollar 6, 1929, s. 3–11
- Charles Meyron a jeho dílo, Hollar 8, 1931–32, s. 57–69
- Andres Zorn, Hollar 10, 1934, s. 161–170
- Grafiky R. Austerlitze, Hollar 12, 1936, s. 96
- Štefánik po Gauginových stopách na Tahiti, Hollar 13, 1937, s. 1–10
Galerie, významná díla
- Tavík František Šimon – Pohled na Karlštejn (1903)
- Tavík František Šimon – Dívka z profilu (před 1942)
- Tavík František Šimon – Zima na Karlově mostě (před 1942)
- Tavík František Šimon – Place de L'étoile (1912)
- Tavík František Šimon – Pařížská burza
- Tavík František Šimon – Akropolis (kolem 1926)
- Tavík František Šimon – New York (1926–1927)
- Tavík František Šimon – Indické dívky, Ceylon (1926–1927)
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1877 v Železnici, František Šimon Dostupné online
- ↑ Matrika narozených, Železnice, 1870-1900, snímek 115, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23.
- ↑ Historický seznam předsedů SVU Mánes
- ↑ Prof. T. F. Šimon zemřel. Lidové noviny. 21. 12. 1942, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Šedesátka T. F. Šimona. Národní listy. 13. 5. 1937, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Šimon Franz 1877
- ↑ Vila na nároží ulic V tišině a Romaina Rollanda slouží jako Alžírské velvyslanectví v Praze a není dosud památkově chráněna.
- ↑ ŠIMON, Tavík František. Dřevoryt : druhá příručka umělce grafika. Praha: Jan Štenc, 1927. 115 s. Dostupné online.
- ↑ ŠIMON, Tavík František. Listy z cesty kolem světa : s reprodukcemi autorových kreseb a dvěma barevnými přílohami. Praha: J. Otto, 1928. 242 s. Dostupné online.
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1442, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Antonín Matějček, Tavík František Šimon, Praha 1934
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tavík František Šimon na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tavík František Šimon
- Autor Tavík František Šimon ve Wikizdrojích (anglicky)
- Digitalizovaná díla Tavíka Františka Šimona v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- tfsimon.com – stránky věnované umělci
- Seznam děl publikovaných ve Zlaté Praze, jejichž autorem je Šimon František Tavík
- Tavík František Šimon v informačním systému abART
Předseda SVU Mánes | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jan Preisler | 1919 Tavík František Šimon | Nástupce: Otakar Španiel |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Place de L'étoile, Öl auf Karton, 38x46,5
Мешканці Праги на Карловому мосту взимку, офорт, акватінта
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá Vila T. F. Šimona, Alžírské velvyslanectví, V tišině 483/10, Praha 6-Bubeneč
František Tavík Šimon - signatura
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Die Pariser Börse, rechts unten mit Bleistift signiert: T. F. Šimon, links unten mit Bleistift nummeriert: 110, Radierung und Aquatinta/Papier, 35 x 44 cm
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá Vila T. F. Šimona, Alžírské velvyslanectví, V tišině 483/10, Praha 6-Bubeneč
Akropolis. Signiert. Datiert 1938. Öl/Lwd., 74 x 100 cm