Tavrická gubernie
| Таврическая губернiя | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 Mapa Tavrické gubernie z roku 1901 | |
| Hlavní město | Simferopol |
| Status | zaniklá gubernie |
| Souřadnice | 44°56′53″ s. š., 34°6′15″ v. d. |
| Rozloha | 63 538 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 447 790 |
| Hustota zalidnění | 22,8 obyv./km² |
| Národnostní složení | Ukrajinci, Rusové, Krymští Tataři, Němci, Židé, Bulhaři |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ruské impérium |
| Vznik | 8.jul. / 20. října 1802greg. |
| Zánik | 18. října 1921 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tavrická gubernie[pozn. 1] (rusky Таврическая губерния – Tavričeskaja gubernija, ukrajinsky Таврійська губернія – Tavrijska hubernija, krymskotatarsky Tavrida guberniyası) byla v letech 1802–1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo v roce 1897 půldruhého milionu obyvatel.
V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti, kromě poloostrova Krym, byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.
Správní členění
Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.
| Jednotka | Správní středisko | Rozloha (verst²) | Obyvatel (1897) |
|---|---|---|---|
| Berďanský ujezd | Berďansk | 7 702,0 | 304 718 |
| Dněperský ujezd | Alešky | 11 470,5 | 212 241 |
| Melitopolský ujezd | Melitopol | 11 639,7 | 384 239 |
| Perekopský ujezd | Perekop | 5 111,9 | 51 393 |
| Jevpatorijský ujezd | Jevpatorija | 5 040,2 | 63 211 |
| Simferopolský ujezd | Simferopol | 4 153,9 | 141 717 |
| Feodosijský ujezd | Feodosija | 6 060,3 | 115 858 |
| Jaltský ujezd | Jalta | 1 465,0 | 73 260 |
| Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo | Kerč | 143,9 | 43 698 |
| Sevastopolské gradonačalstvo | Sevastopol | 266,4 | 57 455 |
Obyvatelstvo
Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1.447.790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611.121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ újezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Таврическая губерния na ruské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tavrická gubernie na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tavrická gubernie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Карточка из набора географических карточек Российской Империи
Карта Таврической Губернии
Autor: Роман Днепр, Licence: CC BY-SA 3.0
Main ethnic groups in Tavricheskaya gubernia of Russian empire in 1897.
Coat of arms of Taurida Governorate 1856
Tavria Governorate Map