Tazovská zátoka
Tazovská zátoka | |
---|---|
Družicový pohled na Tazovský záliv | |
Maximální hloubka | 9 m |
Šířka | 45 km |
Délka | 330 km |
Zeměpisné souřadnice | 69°4′59,88″ s. š., 75°45′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Karské moře |
Světadíl | Asie |
Stát | Rusko |
Přítoky | Taz, Pur, Messojacha |
Tazovská zátoka (rusky Тазовская губа) je zátokou Obského zálivu v Karském moři, mezi Gydským a Tazovským poloostrovem. Vybíhá z Obského zálivu na jihovýchod, dosahuje délky asi 330 km, šířka při vchodu je 45 km. Příliv a odliv je polodenní, do 0,7 m.[1]
Geografie
Tazovská zátoka je sladkovodní a má jen malou hloubku - do 9 m.[2] Dno zálivu je hlinité, místy písčité.[3] Levý břeh zátoky je vyvýšený, pravý břeh nízký. Oba břehy jsou porostlé vrbou, břízami a mechem. V zátoce je mnoho velkých i menších písčito-hlinitých nízko položených ostrůvků, částečně zarostlých mechem, travinami a vrbami. Některá z těchto ostrůvků mají jezírka. Ostrovy jsou útočištěm vodního ptactva. Nejvýznamnější z ostrovů jsou Jagony a Evnarman-sale.
Hydrologie
Do zátoky se vlévají řeky Taz a Pur, zátoka je zatopeným pokračováním těchto řek.[4] Další větší řekou ústící do zátoky je Messojacha.
Osídlení
Na pobřeží leží osada Tazovskij.[1]
Historie
Oblast zátoky byla objevena ruskými cestovateli již ve druhé polovině 16. století.[5] V 19. století estonský biolog a objevitel Alexander von Middendorff nalezl na pobřeží Tazovské zátoky zmrzlého mamuta. Tělo mamuta bylo dopraveno do Petrohradu v roce 1866.[6]
Ložiska zemního plynu
Od roku 2004 prováděla ruská společnost Gazprom průzkum zátoky, protože předpokládala, že zde objeví velká ložiska zemního plynu.[7] V roce 2008 plánovala společnost Novatek výstavbu umělého ostrova v zátoce, odkud by se lépe dostávala k plynovým kondenzátům. Obyvatelé okolních osad podali protest proti bagrování zátoky a výstavba byla odložena o několik desetiletí, až se objeví technologie, které zaručí zachování ekologického stavu v zátoce.[8] V roce 2018 byla známa již dvě ložiska zemního plynu při severním pobřeží Tazovské zátoky - pole Tota-Jachinskoje a Antipajutinskoje, kde se očekává, že může být 30 miliard m3 zemního plynu. Předpokládá se, že těžba bude spuštěna v roce 2025.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тазовская_губа na ruské Wikipedii.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 683.
- ↑ ТАЗОВСКАЯ ГУБА. http://unienc.ru [online]. 2016-03-04 [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Тазовская губа: краткое описание, расположение, природные условия. autogear.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Тазовская губа — Мегаэнциклопедия Кирилла и Мефодия — статья. Энциклопедия Кирилла и Мефодия [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ARMSTRONG, T. In Search of a Sea Route to Siberia, 1553-1619. Arctic. 1984, roč. 37, čís. 4, s. 429–440. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. ISSN 0004-0843.
- ↑ Alexander Feodorovich Middendorf Encyclopedia Arctica 15: Biographies. collections.dartmouth.edu [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Credit Information on companies based in Eastern Europe - SkyMinder. skyminder.com [online]. 2011-07-16 [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-16.
- ↑ Жители района высказались против строительства острова в Тазовской губе - Официальный сайт Тазовского района. tasu.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Газовые перспективы - Первой строчкой - Статьи журнала. magazine.neftegaz.ru [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тазовская губа“.
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flooding on the Pur (left), Taz (center), and Yenisey (right) Rivers June 18, 2002
Autor: Nzeemin, Licence: CC BY-SA 2.0
Физическая карта Ямало-Ненецкого автономного округа (Россия), с границами округа и районов.
- Проекция: Меркатор
- Координаты границ: E 61.8 86.3, N 62.1 73.7
- Координаты углов GMT: -R61.8/86.3/62.1/73.7
- Инструменты: GMT, Inkscape
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Russia.
EquiDistantConicProjection : Central parallel :
* N: 54.0° N
Central meridian :
* E: 100.0° E
Standard parallels:
* 1: 49.0° N * 2: 59.0° NMade with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.