Tchaj-pej

Tchaj-pej 臺北
Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, Národní palácové muzeum, Čankajškův památník, stanice Ťien-tchan
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	25°2′15″ s. š., 121°33′45″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+08:00
Stát	Tchaj-wan Tchaj-wan
Administrativní dělení	12 městských obvodů
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	271,8 km²
Počet obyvatel	2 603 150 (2020)[1]
Hustota zalidnění	9 577,5 obyv./km²
Správa
Status	hlavní město, speciální obec
Starosta	Chiang Wan-an (od 2022)
Vznik	1709
Oficiální web	www.gov.taipei
Telefonní předvolba	02
PSČ	100
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchaj-pej (ženský rod^[2]; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi; tchajwansky: Tâi-pak) je hlavním městem Čínské republiky (Tchaj-wanu), leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná speciální obec. Žije zde přibližně 2,60 milionu^[1] obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města Nová Tchaj-pej, které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace, taktéž označovaná jako Tchaj-pej. Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap Tchaj-pej 101.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou elektronický průmysl, textilní průmysl, hutnictví, stavba lodí a výroba motocyklů.

Tchaj-pej se nachází v Tchajpejské pánvi (台北盆地) na severu ostrova Tchaj-wan. Na jihu ji obtéká řeka Sin-tien (新店溪), na západě řeka Tan-šuej (淡水河); severní obvody Š'-lin a Pej-tchou zasahují severně od řeky Ťi-lung (基隆河) a přiléhají k národnímu parku Jang-ming-šan (陽明山國家公園).

Kvůli své údolní poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání klimatizace. Klima v oblasti je subtropické.

Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan.^[3] V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje.^[4] Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.^[5] V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever).^[3]

Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor.^[3] Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.^[6]

Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228.^[7][8] O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města.^[3] Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony.

V roce 1968 byla k městu připojena okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12.^[3]

V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.^[9] Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.

Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.

Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):^[10]

Mapa	Městská část					Počet obyvatel (zdroje:[11])	Rozloha (km2)
	Český přepis	Znaky	Hanyu pinyin	Tongyong pinyin	Tchajwansky
Pej-tchou Š’-lin Nej-chu Čung-šan Sung- šan Ta-tchung Čung- čeng Wan-chua Ta-an Sin-i Nan-kang Wen-šan	Sung-šan	松山區	Sōngshān	Songshan	Siông-san	210 539	9,29
	Sin-i	信義區	Xìnyì	Sìnyì	Sìn-gī	229 211	11,21
	Ta-an	大安區	Dà'ān	Dà-an	Tāi-an	312 909	11,36
	Čung-šan	中山區	Zhōngshān	Jhongshan	Tiong-san	231 286	13,68
	Čung-čeng	中正區	Zhōngzhèng	Jhongjhèng	Tiong-chèng	158 814	7,61
	Ta-tchung	大同區	Dàtóng	Dàtóng	Tāi-tông	130 929	5,68
	Wan-chua	萬華區	Wànhuá	Wànhuá	Báng-kah	189 052	8,85
	Wen-šan	文山區	Wénshān	Wúnshan	Bûn-san	274 227	31,51
	Nan-kang	南港區	Nángǎng	Nángǎng	Lâm-káng	121 134	21,84
	Nej-chu	內湖區	Nèihú	Nèihú	Lāi-ô͘	287, 861	31,58
	Š’-lin	士林區	Shìlín	Shìhlín	Sū-lîm	290 682	62,37
	Pej-tchou	北投區	Běitóu	Běitóu	Pak-tâu	255 713	56,82

Stav v roce 2019

Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy:

Stav v roce 2004

Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy:

Stav v roce 2004

Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).

Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).

Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor)^[zdroj?], nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.

Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 či v rámci Slunečnicového hnutí v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.

Historické a pozoruhodné čtvrti

• Wan-chua (Bangka)
• Twatutia (Dadaocheng)
• Ximending
• Pej-tchou

Chrámy

• Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua
• Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong
• Konfuciův chrám

Muzea

• Národní palácové muzeum
• Národní muzeum Tchaj-wanu
• TFAM (Taipei Fine Arts Museum)
• MOCA (Muzeum současného umění)
• Národní historické muzeum
• Národní muzeum lidských práv ve čtvrti Wen-šan

Ostatní stavby

• Prezidentský palác
• Tchaj-pej 101

Přírodní památky

• Národní park Jang-ming-šan
• Vyhlídka na Sloní hoře (象山)

Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu.

Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan ležící 40 km západně od města a Letiště Tchaj-pej Sung-šan, které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě HSR skrze dvě stanice (Tchaj-pej a Nan-kang) a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží Taipei Main Station.

Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s okresem I-lan.

Tchajpejské metro má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic.^[12] Dále je propojeno s linkou metra města Tchao-jüan, která zajišťuje spojení mezi oběma městy a letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min.

• Tchaj-wan
• Dějiny Tchaj-wanu
• Nová Tchaj-pej
• Computex Taipei

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-pej na Wikimedia Commons
• Galerie Tchaj-pej na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Tchaj-pej ve Wikislovníku