Tchaj-wan (ostrov)
| 臺灣 Táiwan Tâi-oân | |
|---|---|
 Kuan-šan | |
| Nejvyšší bod | 3 952 m n. m. (Jü-šan) |
| Délka | 394 km |
| Šířka | 144 km |
| Rozloha | 32 260 km² |
| Nadřazená jednotka | Tichomořský systém |
| Sousední jednotky | Tchajwanský průliv, Rjúkjú, Filipínské moře, Luzon |
| Podřazené jednotky | Pobřežní hory, Střední hory, Jüšanské hory, Ališanské hory, Sněžné hory, Tatchunské sopečné pohoří |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Tchaj-wan |
 | |
| Souřadnice | 24° s. š., 121° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tchaj-wan (též Formosa, TZ: 臺灣, ZZ: 台湾, hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T'ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov ve východní Asii.
Spolu s několika dalšími menšími ostrovy je součástí Čínské republiky, kterou však většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, protože diplomatické styky s ní netoleruje Čínská lidová republika. Ta považuje ostrov za svou provincii, avšak Čínská republika, většinou nazývaná prostě Tchaj-wan, je dnes de facto nezávislý demokratický stát.
Na území ostrova se administrativně nachází 10 okresů (縣), 6 centrálně spravovaných měst a 3 města Tchaj-wanu. Do roku 1998 byla část ostrova spolu s Peskadorskými ostrovy spravována jako provincie Tchaj-wan.[1][2]
Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya.[3] Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili pro Evropu, mu dali jméno Ilha Formosa, což znamená Krásný ostrov; pojmenování Formosa se částečně udrželo dodnes.
Geografie
Západní část ostrova je plochá a navazuje na mělké dno Tchajwanského průlivu. Zde se soustřeďuje drtivá většina osídlení a infrastruktury. Střední a východní část ostrova vyplňují až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou sopečnou činností, způsobenou nasouváním filipínské oceánské desky pod jihočínskou.
Tchaj-wan je podle maximální nadmořské výšky 4. nejvyšší ostrov na světě (po Nové Guineji, Borneu a Havaji) Tchajwanská pohoří se dělí na následující celky:
- Pobřežní hory (海岸山脈) podél východního pobřeží, jejich svahy prudce spadají přímo do moře
- Střední hory (中央山脈) vedle Pobřežních hor
- Jüšanské hory (玉山山脈) v jižní polovině ostrova, západně od Středních hor
- Ališanské hory (阿里山山脈) západně od Jüšanských
- Sněžné hory (雪山山脈) severně od Ališanských a Jüšanských, severozápadně od Středních
- Tatchunské sopečné pohoří (大屯火山彙) na severním cípu ostrova (zahrnuje Jang-ming-šan u Tchaj-peje)
Historie
První důkazy o lidském osídlení na ostrově Tchaj-wan se datují před 40 000 lety, počátek neolitického osídlení, snad předky dnešních domorodých kmenů, se datuje před 6 000 lety. Domorodé jazyky jsou řazeny mezi austronéské jazyky blízké jazykům obyvatel dnešních Filipín, Indonésie či Nové Guineje a Polynésie. Příslušníci těchto jazykových skupin jsou rovněž považováni za původní obyvatele ostrova. Tchaj-wan je také považován za nástupiště migračních vln, které v období počínaje před 4 000 lety osídlily ostrovy Tichého a Indického oceánu. Čínští zemědělci a obchodníci se na ostrově začali usazovat od doby mongolské okupace ve 13. století a ostrov se postupně stal okrajovou součástí čínské říše.[zdroj?]
Mezi 13. a 16. stol. sporadicky navštěvovali ostrov Tchaj-wan čínští rybáři či piráti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali Ilha Formosa. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem a Španělskem, v téže době proběhla další velká vlna čínského přistěhovalectví z přilehlých pevninských provincií. Holanďané založili r. 1624 kolonii s hlavním městem Zeelandia na místě dnešního Tchaj-nanu. Pracovní síly dováželi z Fu-ťienu. Španělé okupovali v letech 1626–1642 části severního výběžku ostrova v místech dnešních měst Ťi-lungu a Tanshui.
V roce 1662 Čeng Čcheng-kung (Koxinga), který ve jménu svržené dynastie Ming bojoval proti nové mandžuské dynastii Čching, porazil Holanďany a donutil je k odchodu (ovládali tak jihozápadní části ostrova v letech 1624–1662). Tchaj-wan se tak na dvě desetiletí stal poslední baštou protimandžuského odporu. Koxinga založil na Tchaj-wanu Království Tungning, jeho následníky byli jeho syn a vnuk. Po Čchengově smrti (1662) pak roku 1683 Čchingové části ostrova obsadili a po následující dvě století ovládali. Ke konci čchingského období v roce 1895 bylo přibližně 45% území Tchaj-wanu (západ a sever) ovládáno říší Čching a osídleno více než dvěma miliony obyvatel chanského či smíšeného[4] původu. Zbytek (východ, jih a pohoří) byl volně obydlen původním obyvatelstvem.[5][6]
Po prohrané válce s Japonskem musela čchingská Čína roku 1895 Šimonoseckým mírem mimo jiné postoupit Tchaj-wan Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu, než by se nechali odevzdat do japonského područí, se za této situace pokusili prohlásit nezávislost jako tzv. Tchajwanský demokratický stát (druhá republika v dějinách Asie). Tento pokus však po několika měsících ukončila okupace Tchaj-wanu Japonskem. Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem, tak potlačováním čínské identity a snahami o japanizaci obyvatelstva.
Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem a industrializací (železnice, školy, kanalizace atd. – tchajwanská architektura v období 1895–1945), tak potlačováním čínské identity, krutým zacházením s příslušníky domorodých kmenů a snahami o japanizaci obyvatelstva. V roce 1935 započal proces včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně.[zdroj?] Ostrované, jejichž země byla hospodářsky podstatně vyspělejší než většina pevninské Číny, se však ani nyní nedočkali většího podílu na správě svých záležitostí. Čínská republika sice vytvořila místní vládu a úřady, ale obsazovala je výhradně lidmi z pevniny. Bezohledná byla také hospodářská politika Čínské republiky vůči Tchaj-wanu. Napětí vyvrcholilo v protikuomintangským povstáním, které v Tchaj-peji propuklo 28. února 1947. To bylo krvavě potlačeno během tzv. Masakru 228 (kolem 10 000 obětí) a nad ostrovem byl vyhlášen výjimečný stav, který přetrval až do roku 1987.
Od konce roku 1948 probíhal v souvislosti s obratem v čínské občanské válce masový příliv uprchlíků z pevninské Číny na ostrov. V roce 1949 se na ostrov uchýlily zbytky Kuomintang armády, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. Změněná vojenskopolitická situace ve východní Asii, kdy se v souvislosti s korejskou válkou na obranu Tchaj-wanu začaly angažovat USA, však po roce 1950 zabránila obsazení ostrova armádou ČLR. Tchaj-wan si tak udržel nezávislost na komunistech až dodnes. Do začátku devadesátých let však i na Tchaj-wanu vládl krajně pravicový totalitní režim. Od konce 80. let následovala postupná demokratizace Tchaj-wanu.
Zajímavá místa
- Tchaj-pej - hlavní město Tchaj-wanu, leží na severu ostrova, má několik milionů obyvatel a nachází se v něm jedna z nejvyšších budov světa Tchaj-pej 101.
- Kao-siung - několikamilionové město ležící na jihu ostrova.
- Tchaj-nan - v minulosti hlavní město, ležící na jihu ostrova
- Jezero Slunce a Měsíce leží uprostřed ostrova
- Národní park Taroko leží na východním pobřeží nedaleko města Chua-lien
Odkazy
Reference
- ↑ 中時新聞網. 中興新村活化專案辦公室揭牌 - 財經要聞. 中時新聞網 [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ Government organizations. Office of the President Republic of China (Taiwan) [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ National Palace Museum Exhibition: The Origin of Taiwan [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.
- ↑ Taiwanese, Han Chinese ethnically distinct: expert - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Chou, s. 132.
- ↑ LIŠČÁK, Vladimír. Han immigration to Taiwan since the 17th century and changes in place names [přednáška, elektronická publikace].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-wan na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Tchaj-wan ve Wikislovníku- Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze
- Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei
- Souhrnná teritoriální informace Tchaj-wan (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)
- Praktické informace o Tchaj-wanu
- Aktuální informace o Tchaj-wanu, Hongkongu a Číně
- Teaching English and Living in Taiwan - rozcestník s praktickými informacemi, aktuální informace o hrozících tajfunech
- Tchajwan českýma očima - blog Tchajwan Formosa
Média použitá na této stránce
Satellite photo of Taiwan. Description by NASA: "The island of Taiwan sits off of the coast of southern China between the East China Sea, the South China Sea, southwestern Japan's Nansei-shoto Islands, and the Pacific Ocean. The island is mostly mountainous in the east, but gradually transitions to gently sloping plains in the west. At the northern tip of the island is Taiwan's capital city, Taipei, which appears as a large grayish patch surrounded by dark green. In this image, most of Taiwan's eastern coast is dotted with low clouds, with low and high clouds off the coast in the Pacific Ocean. MODIS also detected three fires, which are marked in red. This true-color Terra MODIS was acquired December 15, 2002."