Tchang Čchien-chuej

Tchang Čchien-chuej
汤千慧
StátČínaČína Čína
Datum narození10. září 2000 (23 let)[1]
Místo narozeníČcheng-tu, Čína[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek137 420 USD
Dvouhra
Poměr zápasů69–66
Nejvyšší umístění617. místo (24. června 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů134–75
Tituly3 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění109. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231016a16. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchang Čchien-chuej (čínsky pchin-jinem Tāng Qiānhuì, znaky tradiční 汤千慧, * 10. září 2000 Čcheng-tu) je čínská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2019 na 617. místě a ve čtyřhře v srpnu 2020 na 109. místě.[2]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2015, když na turnaj v čínském Ťiang-menu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Kuo Šan-šan. Ve čtyřhře pak s Ťiang Sin-jü postoupily do finále, z něhož odešly poraženy.[1] První trofej v této úrovni tenisu vybojovala v červenci 2016 na jüsijském turnaji s rozpočtem dvacet pět tisíc dolarů. Ve finále deblové soutěže opět v páru s Ťiangovou přehrály čínskou dvojici Kaj Ao a Kuo Šan-šan.[1]

V kvalifikacích okruhu WTA Tour debutovala na lednovém Shenzhen Open 2017 probíhajícím v Šen-čenu. Na úvod kvalifikace podlehla rumunské tenistce Aně Bogdanové.[2]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala v šestnácti letech na červencovém Jiangxi Open 2017 v čínském Nan-čchangu, když do ženské čtyřhry nastoupila s krajankou Ťiang Sin-jü. Jednalo se o její první start v hlavní soutěži túry WTA. Ve finále zdolaly rusko-australské turnajové čtyřky Allu Kudrjavcevovou s Arinou Rodionovovou po dvousetovém průběhu.[3] Do semifinále se s Ťiangovou probojovaly na zářijovém Guangzhou International Women's Open 2017 v Kantonu, kde je zastavily pozdější šampionky Elise Mertensová s Demi Schuursovou.[2][1]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 3 (3–0)

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–0)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.29. července 2017Nan-čchang, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüRusko Alla Kudrjavcevová
Austrálie Arina Rodionovová
6–3, 6–2
Vítězka2.28. července 2018Nan-čchang, Čína (2)tvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Lu Ťing-ťing
Čína Jou Siao-ti
6–4, 6–4
Vítězka3.15. října 2023Hongkong, ČínatvrdýČínská Tchaj-pej Cao Čch'-a-iGruzie Oxana Kalašnikovová
  Aljaksandra Sasnovičová
7–5, 1–6, [11–9]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Čtyřhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.8. července 2016Jü-si, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Kaj Ao
Čína Kuo Šan-šan
6–2, 3–6, [10–5]
2.12. května 2017Jü-si, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Kaj Ao
Čína Kchang Ťia-čchi
6–2, 7–5
3.19. května 2017Čchü-ťing, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Feng Šuo
Čína Čao Siao-si
6–4, 6–3
4.27. května 2017Ťin-an, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüJaponsko Mana Ajukawová
Japonsko Erika Semaová
7–5, 6–4
5.17. července 2017Tchien-ťin, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Liou Čchang
Čína Lu Ťia-ťing
6–4, 6–1
6.6. července 2019Tchien-ťin, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüČína Wu Mej-sü
Čína Čeng Wu-šuang
7–5, 6–2
7.24. srpna 2019Kuej-jang, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüHongkong Eudice Chongová
Indonésie Aldila Sutjiadiová
7–5, 7–5
8.7. září 2019Čchang-ša, ČínaantukaČína Ťiang Sin-jüIndie Rutudža Bhosaleová
Japonsko Erika Semaová
6–3, 3–6, [11–9]
9.19. října 2019Su-čou, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüIndie Ankita Rainová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
3–6, 6–3, [10–5]
10.19. listopadu 2019Liu-čou, ČínatvrdýČína Ťiang Sin-jüIndie Ankita Rainová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
6–4, 6–4
11.11. června 2023Lu-čou, ČínatvrdýČínská Tchaj-pej Li Jü-jünČína Feng Šuo
Čína Čeng Wu-šuang
7–6(7–4), 6–2
12.10. září 2023Nakhon Si Thammarat, ThajskotvrdýThajsko Punnin KovapituktedJaponsko Naho Sato
Japonsko Misaki Matsuda
7–6(7–1), 1–6, [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tang Qianhui na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Tchang Čchien-chuej na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231016a16. října 2023
  2. a b c Tchang Čchien-chuej na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231016a16. října 2023
  3. Peng completes run to Nanchang title [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.