Tchienwanská jaderná elektrárna

Tchienwanská jaderná elektrárna
Stát	Čína Čína
Umístění	Lien-jün-kang
Stav	V provozu/Ve výstavbě
Začátek výstavby	20. října 1999
Zprovoznění	17. května 2007
Vlastník	Jiangsu Nuclear Corp. Ltd.
Zhotovitel	Atomstrojexport
Provozovatel	Jiangsu Nuclear Corp. Ltd.
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	2 × 1060 MW 2 × 1126MW 2 × 1118 MW
Reaktory ve výstavbě	2 × 1265 MW
Typ reaktorů	VVER-1000/428(M) VVER-1200 ACPR-1000
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	6608 MW
Výkon po dokončení	9138 MW
Souřadnice	34°41′13″ s. š., 119°27′35″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchienwanská jaderná elektrárna (čínsky v českém přepisu Tchien-wan che-tien-čan, pchin-jinem Tiánwān Hédiànzhàn, znaky zjednodušené 田湾核电站, tradiční 田灣核電站) je provozní jadernou elektrárnou v Číně. Nachází se poblíž města Lien-jün-kang v provincii Ťiang-su. Elektrárna disponuje osmi jadernými reaktory; čtyřmi VVER-1000, dvěma ACPR-1000 a dvěma VVER-1200. Celkový výkon elektrárny činí 6608 MW a po dokončení bude dosahovat hrubého výkonu 9138 MW, což z ní udělá nejvýkonnější jadernou elektrárnu na světě.^[1]

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v lokalitě Lien-jün-kang bylo potvrzeno mezinárodní dohodou mezi Ruskem (Atomstrojexport) a Čínou v roce 1992. Ruská společnost byla pověřena plněním závazků při projektování, dodávkách zařízení a materiálu, instalaci a zprovoznění elektrárny, včetně školení čínského personálu.^[2] Původně měly být všechny bloky vybaveny reaktory VVER-1000/428, ale kvůli zdržení byla třetí fáze nahrazena čínskými reaktory a poslední dva za VVER-1200.^[3]

Celkem tato elektrárna zahrnuje šest reaktorů a další dva jsou ve výstavbě, elektrárna se tedy rozděluje na čtyři části. Výstavba prvního bloku byla zahájena 20. října 1999 a druhého 20. září 2000. První dva tlakovodní reaktory typu VVER-1000/428 o hrubém výkonu 1060 MW a čistém výkonu 1000 MW postavila ruská společnost Atomstrojexport, spadající pod Rosatom. První reaktor dosáhl kritického stavu dne 20. prosince roku 2005, 12. května 2006 byl první blok úspěšně synchronizován s čínskou elektrickou sítí a do komerčního provozu přešel 17. května 2007. Druhý blok byl připojen do sítě 14. května 2007 a do komerčního provozu přešel 16. srpna 2007.^[3]

Pro stavbu dalších dvou reaktorů byl zvolen opět Atomstrojexport, tentokrát s dvěma tlakovodními reaktory VVER-1000/428M, které v základu oproti typu 428 disponují několika dalšími bezpečnostními systémy navíc s čistým výkonem 1060 MW a hrubým výkonem 1126 MW. Výstavba třetího reaktoru byla zahájena 27. prosince 2012 a čtvrtého 27. září 2013. Připojení k síti proběhlo 30. prosince 2017 a 27. října 2018 a komerční provoz byl zahájen 14. února 2018 a 22. prosince 2018. Náklady na výstavbu první fáze elektrárny činily 3 miliardy dolarů (1,8 miliardy eur), přičemž s výstavbou druhé fáze činily pouze 1,228 miliardy eur. Snížení nákladů bylo dosaženo mimo jiné zvýšením lokalizace výroby z 50 na 70 %.^[3][4][5]

Výstavba pátého bloku čínského tlakvoodního třísmyčkového typu ACPR-1000 byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku identického typu 7. září 2016. Hrubý výkon obou bloků je 1118 MW a čistý výkon, který je odesílán do sítě činí 1060 MW. Připojení pátého bloku do sítě proběhlo 8. srpna 2020 a komerční provoz byl zahájen 8. září 2020. Šestý blok následoval připojením do sítě 11. května 2021 a uvedením do provozu 2. června 2021.^[6]

6. listopadu 2018 podepsali Atomstrojexport a China National Nuclear Corporation smlouvy na výstavbu bloků 7 a 8. V obou budou instalovány ruské tlakovodní typu VVER-1200, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Jedná se moderní ruské reaktory, které splňují mezinárodní normy pro bezpečnost jaderné energetiky.^[7][8] Výstavba sedmého bloku byla zahájena 19. května 2021 a osmého bloku 28. února 2022. V dubnu 2023 byla z Volgodonsku do elektrárny dopravena tlaková nádoba reaktoru pro 7. rozestavený blok.^[9][10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тяньваньская АЭС na ruské Wikipedii.

• Jaderná energetika v Číně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchienwanská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons