Tchořovice (tvrz)

Tchořovice
Jižní průčelí
Jižní průčelí
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba14. století
Přestavba3. čtvrtina 17. století
Další majiteléVartenberkové
Běšinové z Běšin
Muchkové z Budova
Sobětičtí ze Sobětic
Trauttmansdorffové
Poloha
AdresaTchořovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Tchořovice
Tchořovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39311/3-4414 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchořovice jsou tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obciokrese Strakonice. Opevněné sídlo si ve vesnici postavili ve čtrnáctém století příslušníci vladyckého rodu z Tchořovic. Tvrz, okolo poloviny šestnáctého století přestavěná v renesančním slohu, sloužila jako panské sídlo do poloviny sedmnáctého století. Po připojení ke lnářskému panství byla nepotřebná tvrz přestavěna na sýpku. Její areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Tchořovická tvrz byla postavena ve čtrnáctém století.[2] Jejími prvními známými majiteli byli vladykové Jan z Tchořovic připomínaný roku 1372 a Jodok z Tchořovic (1389). Jejich nástupcem se stal Beneš z Tchořovic uváděný v letech 1393–1400 jako spolupatron kocelovického kostela svatého Bartoloměje. Později Tchořovice nejspíše prodal.[3]

Vesnici před rokem 1409 koupil Vilém z Vartenberka a ze Zvířetic. Přestože na tchořovické tvrzi sídlil, zřídil zde úřad purkrabího, který vykonával jakýsi Marš.[3] V období 1432–1454 na tvrzi žil Petr z Vartenberka (podle Augusta Sedláčka zemřel už roku 1446[3]) a po něm vdova Eliška až do roku 1468.[4] O statek se však roku 1454 musela soudit s Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína, který tvrz násilně obsadil. Podle rozsudku zemského soudu jí musel statek vrátit.[4]

V období 1473–1489 byl majitelem Tchořovic Jan starší z Běšin, ale před rokem 1495 je koupil Bohuslav Muchek z Bukova, jehož potomkům patřily až do roku 1653. Po Bohuslavovi následoval Jiří (1517) a po něm bratři Oldřich a Václav Muchkovi z Bukova. Oldřich bydlel ve tvrzi, zatímco Václav nebo jeho synové si v Tchořovicích postavili nové sídlo zvané Nový dům.[3] Zřejmě v té době proběhla renesanční přestavba tvrze.[2] Oldřichovým synem snad byl Volf z Bukova, jehož synům Janovi a Jiřímu Nový dům patřil roku 1569. Jiřího syn Oldřich zemřel roku 1587 při souboji s Kryštofem Chanovským z Dlouhé Vsi. Oldřichovou smrtí vymřela jeho rodová větev a část Tchořovic s dvorem po něm roku 1617 patřila ke lnářskému panství.[3]

Volf Muchek z Bukova zemřel roku 1588. S manželkou Kateřinou z Drahobuze měl syny Smila a Adama. Adam roku 1592 při souboji v Škvořeticích bodnutím zranil Vojslava z Branišova. Smil vlastnil díl Tchořovic sám nejméně do roku 1629, zatímco Adam žádný majetek neměl. Po Smilovi v Tchořovicích následoval Volf Muchek z Bukova, který zemřel roku 1634. Zanechal po sobě syna Jana Viléma a dvě dcery, ale tchořovickou tvrz s vesnicí odkázal vdově Anně Alžbětě Muchkové z Klenového. Vdova i její děti zemřely a tchořovický statek připadl Volfovým sestrám Alžbětě, Anně a Dorotě Muchkovým z Bukova, ale Alžběta byla z dědictví vyloučena. Anna se provdala za Jáchyma Sobětického ze Sobětic a Dorota za Viléma Jindřicha ze Sobětic. Dorota zemřela roku 1645 bez závěti, a Anna proto požádala, aby byl sestřin podíl v zemských deskách přepsán na ni. Protokol o majetku měl být sepsán 28. září 1645, ale Vilém Jindřich úředníka do tvrze nevpustil. V následujících letech se však špatným hospodařením zadlužil natolik, že zemský soud roku 1653 rozhodl o prodeji tchořovického statku Adamu Matyášovi z Trauttmansdorffu.[3] Ten v Tchořovicích nesídlil, a tvrz se dvorem, pivovarem a vesnicí byla připojena ke Lnářům. Vdova po Adamovi, Eva Johana, rozená ze Šternberka, roku 1569 Lnáře prodala Aleši Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1675 lnářské panství koupil Humprecht Jan Černín, byla už tchořovická tvrz přestavěná na sýpku.[4]

Stavební podoba

Tvrz stojí nad Hořejším rybníkem v západní části vesnice. Její areál tvoří čtyři dvoupatrové budovy postavené okolo přibližně čtvercového nádvoří. Z opevnění se na východní a severní straně dochoval pozůstatek vodního příkopu, původně napájeného z Hořejšího rybníka.[4]

Do tvrze se vjíždí po kamenném mostě z východní strany. Na fasádách se dochovaly pozůstatky sgrafit a v průjezdu nástěnné malby. Stavební podobu budov (původně jednopatrových[4]) ovlivnila přestavba na sýpku, ale ve zdivu se dochovaly gotické a renesanční prvky.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-03]. Identifikátor záznamu 151335 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tchořovice tvrz, s. 254–255. 
  4. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Tchořovice – tvrz, s. 194. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Tchořovice tvrz (1).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Tchořovice, okres Strakonice, Česko. Tvrz.