Tchu Jou-jou

Tchu Jou-jou
屠呦呦
Tchu Jou-jou ve Stockholmu v prosinci 2015
Tchu Jou-jou ve Stockholmu v prosinci 2015
Narození30. prosince 1930 (93 let)
Ning-po, Čínská republika
Národnostčínská (rodný jazyk: wu)
Alma materLékařská fakulta Pekingské univerzity
Povoláníchemička, farmakoložka
oblasti: klinická medicína, lékařská chemie
Známá jakoodbornice v tradiční čínské medicíně,
tropickém lékařství, která izolovala artemisinin
OceněníNobelova cena (2015)
RodJung-šang Tchu Š'
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchu Jou-jou, čínsky pchin-jinem Tú Yōuyōu, znaky tradiční 屠呦呦 (* 30. prosince 1930 Ning-po, Če-ťiang) je čínská chemičkafarmakoložka, která jako první izolovala hořčin artemisininpelyňku, který využila v léčbě malárie. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30 % a pouze na africkém kontinentu zachránila životy více než 100 000 infikovaných za rok.[1]

Za novou účinnou léčbu malárie obdržela v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, jakožto první čínský občan.[2] Druhou polovinu ocenění si rozdělili americko-irský parazitolog William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura, když byly oceněny jejich objevy na poli nové terapie parazitárních infekcí způsobených hlísticemi.[3][4][2]

Tchu se stala první Číňankou, která obdržela Nobelovu cenu v přírodních vědách a celkem dvanáctou ženou v kategorii lékařství nebo fyziologie. Během profesní dráhy nikdy neuskutečnila zahraniční studijní pobyt, ani neprováděla výzkum mimo rodnou zemi.[5]

Život

Narodila se roku 1930 v Ning-pu, ležícím v provincii Če-ťiang.[6] Navštěvovala základní školu a první ročníky střední školy Siao-š’ čung-süe (效实中学; Xiàoshí Zhōngxué), odkud v roce 1948 přešla do dalšího středoškolského zařízení Ning-po čung-süe (宁波中学; Níngbō Zhōngxué). Mezi lety 1951–1955 studovala Lékařskou fakultu Pekingské univerzity, která se v roce 1952 stala samostatnou vysokou školou (v dubnu 2000 došlo k jejímu zpětnému začlenění do Pekingské univerzity).[7] Absolvovala ji roku 1955 v oboru farmaceutická věda. Následně získala dvouapůlleté vzdělání v tradiční čínské medicíně.

Po studiu nastoupila do pekingské Akademie čínské medicíny. V souvislosti s postupující čínskou hospodářskou reformou, se plnohodnotnou vědkyní stala teprve v roce 1980. Post školitelky postgraduálních studentů jí byl přiznán v roce 2001. Následně se stala hlavní vědkyní Akademie.[8]

Do roku 2011 byla v čínské vědě řadu desetiletí nepovšimnutou osobou a charakterizována jako „lidmi téměř úplně zapomenutá“.[9] Vzhledem k absenci postgraduálního systému vzdělávání v komunistické Číně až do roku 1979, neabsolvovala žádný doktorandský program, nevycestovala na zahraniční studijní či výzkumný pobyt, ani se nestala členkou žádné čínské národní vědecké akademie.[10][11] Tchu byla později prezentována jako hlavní představitelka první generace vědců čínského lékařského výzkumu od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.[12]

Soukromý život

Tchu se provdala za spolužáka ze střední školy Li Tching-čaa. Společně mají dvě dcery, starší z nich působí na univerzitě v Cambridgi.[13]

Objev účinného antimalarika

Pozadí vědecké práce

V roce 1967, kdy probíhala Vietnamská válka, požádal severovietnamský vůdce Ho Či Min čínského premiéra Čou En-laje o pomoc s vývojem antimalarik pro vojáky, kteří se vydávali Ho Či Minovou stezkou na jih. Podávání chlorochinu bylo totiž kvůli snadnému rozvoji rezistence neúčinné.

Malárie byla také rozšířena v jihočínských provinciích Chaj-nan, Jün-nan, Kuang-si a Kuang-tung. Čou En-laj přesvědčil Mao Ce-tunga ke zřízení tajného programu nazvaného Projekt 523 na výrobu léčiva, který zahájil činnost 23. května 1967.[14] Po zapojení se do programu Tchu pracovala na Chaj-nanu, kde studovala infikované pacienty.[15]

Vědci do konce 60. let prověřili více než 240 000 sloučenin, ale bez úspěchu. V roce 1969 přišla tehdy 39letá Tchu s nápadem prostudovat látky v čínských bylinách. Nejdříve se věnovala sběru známých informací a navštěvovala praktické lékaře provozující tradiční medicínu. Závěry shrnula v knize nazvané Sbírka jednotlivých praktických receptů proti malárii, která obsahovala 640 lékařských receptů. Její tým také shromáždil na dva tisíce tradičních receptů a 382 extraktů rostlin otestoval na myších.[14]

Žádaný účinek přinesl až pelyněk roční (Artemisia annua), užívaný pro intermitentní (střídavé) horečky. Recepturu přípravy vědkyně nalezla v 1 600 let starém textu. Nejdříve však látka neúčinkovala, protože byl extrakt získáván tradičním vařením ve vodě. Tchu zjistila, že k izolaci účinné antimalarické látky z rostliny lze použít nízkoteplotní extrakci. Pro daný postup se inspirovala zdrojem v tradiční čínské rostlinné medicíně, zápiscích sepsaných Ke Chungem roku 340 pod názvem Příručka receptů pro akutní léčbu, v nichž stálo, že by se bylina měla louhovat ve studené vodě.[16][17] Tchu si uvědomila, že horká voda již v rostlině poškodila účinnou látku a proto místo toho navrhla k extrakci účinné látky metodu využívající nízkoteplotní éter. K izolaci čisté formy látky došlo v roce 1972 a čínské pojmenování znělo čching-chao-su (青蒿素, qinghaosu).[1][18][19] Testy na zvířatech ukázaly, že je zcela účinná u myší a opic.[14]

Vědkyně se dobrovolně nabídla jako první testovaný člověk (pro zjištění nežádoucích účinků), když uvedla: „Jako vedoucí vědecké skupiny jsem cítila odpovědnost“. Experiment byl bezpečný a následovaly úspěšné klinické studie s lidskými pacienty. Výsledky publikovala anonymně v práci z roku 1977.[14] Na čínském zasedání Světové zdravotnické organizace o malárii v roce 1981 přednesla objev účinné látkyartemisininu,[20][21] jež usmrcuje časná vývojová stádia parazitického prvoka Plasmodium.[1] Za práci v oblasti malárie jí byla 5. října 2015 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Antimalarika artemisininu postupně zachránila miliony lidských životů, především v rozvojovém světě.[22]

Artemisinin představuje seskviterpenový lakton s peroxidovým můstkem. Má se zato, že právě tento můstek zodpovídá za mechanismus účinku.[23] WHO brání monoterapii[24] před možným rozvojem parazitární rezistence na tuto sloučeninu. V léčbě se proto využívá kombinace artemisininu, či jeho derivátů, s dalšími antimalariky na odlišné chemické bázi. Vedle stoupající preskripce jako antimalarika[25] se také stal zájmem výzkumu nádorových onemocnění.

V roce 2006 došlo ke zveřejnění postupu přenesení odpovídajících genů pelyňku do kvasinek s cílem vytvořit prekurzor artemisininu v bioreaktorech. Tím byly nastoleny podmínky průmyslové výroby a zvýšení produkce účinné látky o desítky tun ročně, což odpovídalo nárůstu v řádu desítek milionů dávek. Takto biosyntetizovaný artemisinin začal být používán v srpnu 2014.[1]

Výběr ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tu Youyou na anglické Wikipedii.

  1. a b c d VRTIŠKA, Ondřej. Nobelova cena za boj s malárií a parazitickými hlísticemi. Vesmír [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. 
  2. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Media AB, 5 October 2015 [cit. 2015-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William C Campbell, Satoshi Ōmura and Youyou Tu win Nobel prize in medicine. The Guardian. 5 October 2015. Dostupné online [cit. 5 October 2015]. (anglicky) 
  4. Irish scientist wins Nobel Prize for Medicine. RTE News. rte.ie, 5 October 2015. Dostupné online [cit. 5 October 2015]. (anglicky) 
  5. MILLER, Louis H.; SU, Xinzhuan. Artemisinin: Discovery from the Chinese Herbal Garden. Cell. 2011, s. 855–8. DOI 10.1016/j.cell.2011.08.024. PMID 21907397. (anglicky) 
  6. Magic Drug Saved Half Billion People [online]. Phoenix Television News, Hong Kong, 16 March 2007 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  7. Introduction [online]. Peking University Health Science Center, 27 October 2010 [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky) 
  8. Official Biography [online]. China Academy of Chinese Medical Sciences [cit. 2011-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-06. (čínsky) 
  9. Hong Kong Wen Wei Po [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  10. Luxiao Zou. Chinese Scientist Wins Nobel Prize in Medicine; China Hails the Laureate with Reflection [online]. People's Daily, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Sohu News, 13 September 2011 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  12. Sohu News, 29 September 2009 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  13. zh:同学们眼中的"三无教授":屠呦呦 [online]. Sina.com, 13 October 2011 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d The modest woman who beat malaria for China, Phil McKenna, New Scientist, 15 November 2011
  15. Tom Phillips. Tu Youyou: how Mao’s challenge to malaria pioneer led to Nobel prize [online]. The Guardian, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Lasker Award Rekindles Debate Over Artemisinin's Discovery | Science/AAAS | News [online]. News.sciencemag.org [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Miller L.H. and Su X. Artemisinin: discovery from the Chinese herbal garden. Cell. CAMBRIDGE, MA 02139, USA: Cell Press, 16 September 2011, s. 855–858. Dostupné online. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2011.08.024. PMID 21907397. (anglicky) 
  18. Geoff Brown. Special Issue Artemisinin (Qinghaosu): Commemorative Issue in Honor of Professor Youyou Tu on the Occasion of her 80th Anniversary [online]. Molecules, 2010 [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. TU, Youyou. Acceptance remarks by Tu Youyou [online]. New York, NY 10017 USA: LASKER FOUNDATION. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Jeff Guo. How a secret Chinese military drug based on an ancient herb won the Nobel Prize [online]. October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Youyou Tu. The discovery of artemisinin (qinghaosu) and gifts from Chinese medicine [online]. Nature, 11 October 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Elizabeth Weise. 'America's Nobel' awarded to Chinese scientist [online]. USA Today, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Royal Society of Chemistry. Artemisinin and a new generation of antimalarial drugs. Education in Chemistry. July 2006. Dostupné online. (anglicky)  Archivovaná kopie. www.rsc.org [online]. [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-06. 
  24. WHO calls for an immediate halt to provision of single-drug artemisinin malaria pills [online]. WHO, 19 January 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Douglas NM, Anstey NM, Angus BJ, Nosten F, Price RN. Artemisinin combination therapy for vivax malaria. Lancet Infect Dis. June 2010, s. 405–16. DOI 10.1016/S1473-3099(10)70079-7. PMID 20510281. (anglicky) 
  26. Tu Youyou 屠呦呦 [online]. China Vitae [cit. 2012-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-29. (anglicky) 
  27. Chen Zhili Congratulates Lasker Award Winner Tu Youyou [online]. Women of China, 22 September 2011 [cit. 2012-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-06. (anglicky) 
  28. Tu Youyou [online]. Lasker Foundation, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Archivovaná kopie [online]. Warren Alpert Foundation, 4 June 2015 [cit. 2015-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14. (anglicky) 
  30. Nobel Prize announcement [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tu Youyou 5012-1-2015.jpg
Autor: Bengt Nyman, Licence: CC BY-SA 4.0
Tu Youyou, Nobel Laureate in medicine in Stockholm December 2015