Teatro Argentina

Teatro Argentina
Divadlo Argentina
Základní informace
Stát	Itálie Itálie
Místo	Řím
Typ divadla	profesionální divadlo
Zaměření	Opera, činohra, koncerty, divadelní muzeum
Vznik	31. ledna 1732
Budova
Architekt	Gerolamo Theodoli
Otevření	31. ledna 1732
Další informace
Souřadnice	41°53′44″ s. š., 12°28′34″ v. d.
Adresa	Teatro Argentina Largo di Torre Argentina 52 00186 Roma
Ulice	largo di Torre Argentina
Oficiální web	http://www.teatrodiroma.net
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teatro Argentina v Římě je jedno z historicky nejvýznamnějších divadel v italském hlavním městě. Nachází se na třídě Largo di Torre Argentina.

Historie divadla

Teatro Argentina, jedno z nejstarších divadel v Římě, bylo otevřeno 31. ledna 1732 operou Berenice Domenica Sarry. Výstavbu divadla zahájila rodina Cesarini přestavbou jedné z vlastních budov podle návrhu architekta Gerolamo Theodoliho. Místo, kde se divadlo nachází, má za sebou slavnou historii. V antických dobách zde stával sál zvaný Curia Pompeii, v němž byl zavražděn Julius Caesar. Divadlo bylo původně postaveno převážně ze dřeva, s výjimkou nosných stěn a zděných schodů. Bylo navrženo podkovovité hlediště, aby co nejlépe vyhovovalo akustickým a vizuálním potřebám. Parter s dřevěnou podlahou byl ukončen čtyřiceti řadami lavic, lóže byly uspořádány v šesti podlažích. Prošlo několika přestavbami, naposledy v roce 1993 architektem Paolo Portoghesi, nicméně základní disposice hlediště zůstala zachována.

Teatro Argentina patřilo v 18. a 19. století mezi nejvýznamnější římská divadla. Konaly se zde premiéry oper slavných skladatelů té doby. Bylo svědkem neúspěšného prvního provedení Lazebníka sevillského Gioacchina Rossiniho. Hrály se zde i první opery Giuseppe Verdiho. Ve vestibulu divadla koncertoval Niccolò Paganini.

Premiéry oper

• Domenico Sarro: Berenice, 1732
• Geminiano Giacomelli: Achille in Aulide, 1739
• Niccolò Jommelli: Ricimero re de' Goti, 1740
• Domingo Terradellas: Cerere 1740
• Giuseppe Arena: Il vello d'oro, 1740
• Giuseppe Scarlatti: Il Dario, 1741
• Niccolò Jommelli: Astianatte, 1741
• Gennaro Manna: Tito Manlio, 1742
• Giovanni Battista Costanzi: L'asilo della Virtù, 1744
• Giovanni Battista Costanzi: L'Iride, 1745
• Matteo Capranica: Alcibiade 1746
• Giovanni Battista Costanzi: Enea in Cuma, 1746
• Niccolò Jommelli: Cajo Mario, 1746
• Niccolò Jommelli: Didone abbandonata, 1747
• Nicola Bonifacio Logroscino: Giunio Bruto, 1748
• Baldassare Galuppi: Vologeso re de' Parti, 1748
• Niccolò Jommelli: Artaserse, 1749
• Matteo Capranica: Merope, 1751
• Niccolò Jommelli: Ifigenia in Aulide, 1751
• Antonio Aurisicchio a Antonio Gaetano Pampani: Andromaca, 1753
• Antonio Aurisicchio: Eumene, 1754
• Baldassare Galuppi: Il Siroe (o "Siroe, re di Persia") 1754
• Baldassare Galuppi: Idomeneo, 1756
• Christoph Willibald Gluck: Antigono, 1756
• Pasquale Errichelli: Il Solimano, 1757
• Niccolò Jommelli: Creso, 1757
• Rinaldo da Capua: Adriano in Siria, 1758
• Niccolò Piccinni: Alessandro nell'Indie, 1758
• Baldassare Galuppi: Ciro riconosciuto, 1759
• Niccolò Piccinni: Artaserse 1762
• Pietro Alessandro Guglielmi: Tito Manlio 1763
• Antonio Sacchini: Semiramide riconosciuta, 1764
• Antonio Sacchini: Eumene, 1765
• Pietro Alessandro Guglielmi: Farnace 1765
• Giuseppe Sarti: Ipermestra, 1766
• Carlo Franchi: Ifigenia in Aulide, 1766
• Antonio Sacchini: Artaserse, 1768
• Antonio Sacchini: Il Cidde, 1769
• Pasquale Anfossi: La clemenza di Tito, 1769
• Niccolò Piccinni: Didone abbandonata, 1770
• Carlo Franchi: Siroe, re di Persia, 1770
• Pasquale Anfossi: Alessandro nell'Indie, 1772
• Carlo Monza: Antigono, 1772
• Giuseppe Gazzaniga: Armida, 1773
• Pasquale Anfossi: Demofoonte, 1773
• Pietro Alessandro Guglielmi: Ezio di Pietro (2. verze) 1774
• Pasquale Anfossi: Achille in Sciro, 1774
• Giovanni Masi: Vologeso, 1776
• Giuseppe Sarti: Ifigenia in Aulide 1776
• Pietro Alessandro Guglielmi: Artaserse, 1777
• Antonio Burroni: Enea nel Lazio, 1778
• Giuseppe Sarti: Adriano in Siria, 1778
• Giuseppe Gazzaniga: Antigono, 1779
• Giovanni Battista Borghi: Tito Manlio, 1779
• Josef Mysliveček: Medonte, re di Epiro (spolu s baletem Diana e Endimione Luigi Marescalchiho), 1780
• Domenico Cimarosa: Alessandro nell'Indie, 1781
• Felice Alessandri: Arbace, 1781
• Luigi Marescalchi: Andromeda e Perseo, 1783
• Onorato Viganò: Piramo e Tisbe, 1784
• Antonio Pio: Ezio, 1785
• Salvatore Viganò: Cefalo e Procri, 1786
• Giacomo Tritto: L'Arminio, 1786
• Giuseppe Giordani: Ifigenia in Aulide, 1786
• Ambrogio Minoja: Olimpiade, 1787
• Giovanni Domenico Perotti: Agesilao re di Sparta, 1789
• Gaetano Andreozzi: La morte di Giulio Cesare, 1789
• Luigi Caruso: Attalo re di Bitinia, 1790
• Giuseppe Giordani: Medonte, re di Epiro, 1791
• Angelo Tarchi: Tito Manlio, 1791
• Andrea Celli: Medea in Atene, 1791
• Angelo Tarchi: L'Olimpiade, 1792
• Giuseppe Maria Curci: Giulio Cesare in Egitto, 1796
• Domenico Cimarosa: Achille all'assedio di Troia, 1797
• Giuseppe Mosca: Ifigenia in Aulide, 1799
• Giuseppe Nicolini: Fedra ossia Il ritorno di Teseo 1803
• Pietro Carlo Guglielmi: Ines de Castro, 1805
• Giuseppe Nicolini: Trajano in Dacia, 1807
• Francesco Morlacchi: Le Danaidi, 1810
• Niccolò Antonio Zingarelli: Baldovino, 1811
• Gaetano Andreozzi: Il trionfo di Alessandro Magno il Macedone (přepracování opery "Il trionfo di Alessandro") 1815
• Gioachino Rossini: Almaviva ossia L'inutile precauzione (neúspěšná první verze opery Il barbiere di Siviglia) 1816
• Ferdinando Rutini: Polissena, 1817
• Gioachino Rossini: Adelaide di Borgogna ossia Ottone re d'Italia, 1817
• Johann Simon Mayr: Danao, 1818
• Giuseppe Nicolini: Giulio Cesare nelle Gallie, 1819
• Gioachino Rossini: Otello ossia Il moro di Venezia, 1819
• Saverio Mercadante: Scipione in Cartagine, 1820
• Giovanni Pacini: Cesare in Egitto, 1821
• Gaetano Donizetti: Zoraida di Granata, 1822
• Filippo Celli: Amalia e Palmer, 1822
• Michele Carafa: Eufemio di Messina, 1822
• Saverio Mercadante: Gli amici di Siracusa, 1824
• Vincenzo Bellini: Il fu e il sarà, 1832
• Józef Poniatowski: Bonifazio de' Geremei, 1843
• Fabio Campana: Luisa di Francia, 1844
• Giuseppe Verdi: I due Foscari, 1844
• Giuseppe Verdi: La battaglia di Legnano, 1849
• Scipione Fenzi: La pitonessa d'Endor, 1852
• Edoardo Vera: Adriana Lecouvreur e la Duchessa di Bouillon, 1856
• Giovanni Pacini: Il saltimbanco, 1858
• Andrea Traventi: I promessi sposi, 1858
• Giovanni Pacini: Gianni di Nisida, 1860
• Filippo Sangiorgi: La mendicante, 1861
• Filippo Sangiorgi: Iginia d'Asti, 1862
• Raffaele Gentili: Werther 1862
• Antonio Cagnoni: La tombola, 1867
• Pietro Platania: La vendetta slava, 1867
• Filippo Sangiorgi: Diana di Chaverny, 1875
• Giovanni Cesare Pascucci: Il pronosticante fanatico, 1877
• Stanislao Falchi: Lorhelia, 1878
• Cesare Dall'Olio: Don Riego, 1879
• Antonio Scontrino: Il progettista, 1882
• Alberto Giovannini: Tito Vezio, 1884
• Antonio Leonardi: Jacopo, 1888
• Umberto Giordano: Mala vita 1892
• Nicola van Westerhout: Una notte a Venezia (Cimbelino) 1892
• Vincenzo Valente: La sposa di Charolles, 1894
• Stanislao Falchi: Il trillo del diavolo (Tartini) 1899
• Ildebrando Pizzetti: La nave, 1908
• Giuseppe Blanc: La festa dei fiori, 1913
• Gaetano Luporini: L'aquila e la colomba (Napoleone) 1914
• Giuseppe Mulè: Liolà, 1916
• Pietro Canonica: La sposa di Corinto, 1918
• Riccardo Pick-Mangiagalli: Basi e bote, 1927
• Mario Labroca: Le tre figliuole di Babbo Pallino, 1928
• Pasquale La Rotella: Corsaresca, 1933

Současnost

V současnosti slouží Teatro Argentina převážně jako činoherní divadlo, ale také k operním představením a koncertům symfonické hudby.

V interiérech divadelní budovy je umístěna expozice Divadelního muzea (Museo Storico del Teatro) s obrazovým a dokumentačním archivem.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teatro Argentina na Wikimedia Commons
• Domovská stránka (italsky)
• Historie divadla
• Premiéry v divadle