Teatro San Benedetto

Teatro San Benedetto
Ples v divadle Teatro San Benedetto 22. ledna 1782
Stát	Itálie Itálie
Místo	Benátky
Vznik	1755
Budova
Architekt	Michele Grimani
Otevření	26. prosince 1755
Přestavby	1773 po požáru
Uzavření	1937 přestavěno na kinosál
Další informace
Souřadnice	45°26′6,9″ s. š., 12°19′59,23″ v. d.
Adresa	Salizzada de la Chiesa o del Teatro 30124 Venezia
Oficiální web	http://www.mymovies.it/cinema/venezia/21454/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teatro San Benedetto (Teatro Venier, Teatro Gallo, Teatro Rossini) bylo v 18. století jedním z nejvýznamnějších divadel a operních domů v Benátkách.

Historie divadla

Malé, elegantní divadlo postavil Michele Grimani na pozemku patřícím rodině Venierů. Bylo otevřeno 26. prosince 1755 představením opery Zoe skladatele Gioacchina Cocchi. V roce 1766 přešlo vlastnictví divadla z rodiny Grimaldi na konsorcium benátských šlechtických rodin, které vlastnily jednotlivé divadelní lóže. Původně bylo divadlo kruhového půdorysu. Po požáru v roce 1773 byla přestavěno do tradičního podkovovitého tvaru. V roce 1786 muselo konsorcium vlastníků divadlo na základě soudního rozhodnutí postoupit divadlo rodině Vernierů a bylo přejmenováno na Teatro Venier in San Benedetto, zkráceně Teatro Venier. V roce 1810 získal divadlo impresário Giovanni Gallo a změnilo název na Teatro Gallo. Jeho synové, kteří je zdědili v roce 1847, změnili název na počest skladatele Gioachina Rossiniho v roce 1868 na Teatro Rossini.

V divadle byly uváděny převážně opery stylu opera seria a až do vybudování divadla La Fenice bylo nejvýznamnějším benátským divadlem. Konaly se v něm premiéry více než 140 oper včetně Rossiniho oper Italka v Alžíru a Eduardo e Cristina či opery Demofoonte, Josefa Myslivečka. V roce 1854 zde byla po fiasku prvního představení v La Fenice, úspěšně nastudována opera Giuseppe Verdiho La traviata.

V roce 1937 bylo divadlo zcela přestavěno pro účely filmových představení. Získalo i novou fasádu podle návhu architekta Carlo Scarpa. Vzniklo tak Cinema Rossini. Kino bylo uzavřeno v roce 2007 a po další přestavbě v roce 2010 zde vznikl multiplex Rosini (Cinema multisala Rossini di Venezia).

Preméry v divadle San Benedetto

• Zoe, hudba Gioacchino Cocchi, 1755
• L'Angelica, hudba Francesco Brusa, 1756
• La Semiramide riconosciuta, hudba Francesco Brusa, 1756
• Catone in Utica, hudba Vincenzo Legrenzio Ciampi, 1756
• Adriano in Siria, hudba Francesco Brusa, 1757
• Sesostri, hudba Baldassare Galuppi, 1757
• Nitteti, hudba Johann Adolf Hasse, 1758
• Gianguir, hudba Vincenzo Legrenzio Ciampi, 1759
• La clemenza di Tito, hudba Giuseppe Scarlatti, 1760
• Olimpiade, hudba Gregorio Sciroli, 1760
• Artaserse, hudba Gian Francesco de Majo, 1762
• Antigono, hudba Baldassare Galuppi, 1762
• Alessandro Severo, hudba Antonio Sacchini, 1763
• Merope, hudba Gaetano Latilla, 1763
• Adriano in Siria, hudba Pietro Alessandro Guglielmi, 1765
• Artaserse, hudba Giuseppe Ponzo, 1766
• L'Olimpiade, hudba Francesco Brusa, Pietro Alessandro Guglielmi a Antonio Gaetano Pampani, 1767
• Il re pastore, hudba Pietro Alessandro Guglielmi, 1767
• Ezio, hudba Ferdinando Bertoni, 1767
• Antigono, hudba Gian Francesco de Majo, 1767
• Arsace, hudba Carlo Franchi, 1768
• Il Demetrio, hudba Antonio Gaetano Pampani, 1768
• Alessandro in Armenia, hudba Giovanni Battista Borghi, 1768
• Demofoonte, hudba Josef Mysliveček, 1769
• Alessandro Severo, hudba Antonio Sacchini, 1769
• Ezio, hudba Gian Francesco de Majo, 1769
• Cajo Mario, hudba Pasquale Anfossi, 1770
• Didone abbandonata, hudba Gian Francesco de Majo, 1770
• Vologeso, hudba Giuseppe Colla, 1770
• Siroe, hudba Giovanni Battista Borghi, 1771
• Adriano in Siria, hudba Antonio Sacchini, 1771
• Il matrimonio per astuzia , hudba Andrea Luchesi, 1771
• Andromaca, hudba Ferdinando Bertoni, 1771
• Artaserse, hudba Vincenzo Manfredini, 1772
• Ezio, hudba Giuseppe Gazzaniga, 1772
• Motezuma, hudba Baldassare Galuppi, 1772
• Merope, hudba Giacomo Insanguine, 1772
• Antigono, hudba Pasquale Anfossi, 1773
• Solimano, hudba Johann Gottlieb Naumann, 1773
• Ricimero, hudba Giovanni Battista Borghi, 1773
• La villanella inconstante, hudba Johann Gottlieb Naumann, 1773
• La clemenza di Tito, hudba Josef Mysliveček, 1774
• Ipermestra, hudba Johann Gottlieb Naumann, 1774
• Olimpiade, hudba Pasquale Anfossi, 1774
• Demofoonte, hudba Giovanni Paisiello, 1775
• Artaserse, hudba Giovanni Battista Borghi, 1775
• Aristo e Temira, hudba Ferdinando Bertoni, 1776
• Orfeo ed Euridice, hudba Ferdinando Bertoni, 1776
• Antigona, hudba Michele Mortellari, 1776
• Creonte, hudba Dmitrij Bortňanskij, 1776
• Telemaco ed Eurice nell'isola di Calipso, hudba Ferdinando Bertoni, 1776
• Eumene, hudba Giovanni Battista Borghi, 1777
• Caio Mario, hudba Carlo Monza, 1777
• Alessandro nell'Indie, hudba Luigi Marescalchi, 1778
• Vologeso re de' Parti, hudba Giacomo Rust, 1778
• La Circe, hudba Josef Mysliveček, 1779
• Adriano in Siria, hudba Felice Alessandri, 1779
• Armida abbandonata, hudba Ferdinando Bertoni, 1780
• Giulia Sabino, hudba Giuseppe Sarti, 1781
• Cajo Mario, hudba Ferdinando Bertoni, 1781
• Arbace, hudba Giovanni Battista Borghi, 1782
• Artemisia, hudba Giuseppe Callegari, 1782
• Zamira, hudba Pasquale Anfossi, 1782
• Attalo, re di Bitinia, hudba Giuseppe Sarti, 1782
• Piramo e Tisbe, hudba Francesco Bianchi, 1783
• Eumene, hudba Ferdinando Bertoni, 1783
• Osmane, hudba Giuseppe Giordani, 1784
• Il disertore, hudba Francesco Bianchi, 1784
• Ademira, hudba Andrea Luchesi, 1784
• Ricimero, hudba Niccolò Antonio Zingarelli, 1785
• Alessandro nell'Indie, hudba Francesco Bianchi, 1785
• Alonso e Cora, hudba Francesco Bianchi, 1786
• Circe, hudba Giuseppe Gazzaniga, 1786
• Demofoonte, hudba Alessio Prati, 1786
• L'orfano cinese, hudba Francesco Bianchi, 1787
• Calto, hudba Francesco Bianchi, 1788
• Agesilao, re di Sparta, hudba Gaetano Andreozzi, 1788
• Arminio, hudba Gaetano Andreozzi, 1788
• Arsace, hudba Pietro Alessandro Guglielmi, 1788
• Rinaldo, hudba Pietro Alessandro Guglielmi, 1789
• Zenobia di Palmira, hudba Pasquale Anfossi, 1789
• Aspasia, hudba Giuseppe Giordani, 1790
• Teodolinda, hudba Francesco Gardi, 1790
• L'apoteosi d'Ercole, hudba Angelo Tarchi, 1790
• Angelica e Medoro, hudba Ferdinando Bertoni, 1791
• Catone in Utica, hudba Peter Winter, 1791
• Seleuco, re di Siria, hudba Francesco Bianchi, 1791
• Il sacrifizio di Creta, ossia Arianna e Teseo, hudba Peter Winter, 1792
• Aci e Galatea, hudba Francesco Bianchi, 1792
• Eugenia, hudba Sebastiano Nasolini, 1792
• Dorval e Virginia, hudba Angelo Tarchi, 1793
• Gl'innamorati, hudba Sebastiano Nasolini a Vittorio Trento, 1793
• I fratelli rivali, hudba Peter Winter, 1793
• Amore la vince, hudba Sebastiano Nasolini, 1793
• Belisa, ossia La fedeltà riconosciuta, hudba Peter Winter, 1794
• Oro non compra amore, ossia Il barone di Moscabianca, hudba Luigi Caruso, 1794
• I raggiri fortunati, hudba Sebastiano Nasolini, 1795
• La pupilla scaltra, hudba Pietro Alessandro Guglielmi, 1795
• Merope, hudba Sebastiano Nasolini, 1796
• Gl'Indiani, hudba Sebastiano Nasolini, 1796
• Zaira, hudba Sebastiano Nasolini, 1797
• Fernando nel Messico, hudba Marcos António Portugal, 1798
• Adriano in Siria, hudba Johann Simon Mayr, 1798
• Le tre orfanelle, o sia La scuola di musica, hudba Marcello Bernardini, 1798
• Melinda, hudba Sebastiano Nasolini, 1798
• Che originali!, hudba Johann Simon Mayr, 1798
• Amor ingegnoso, hudba Johann Simon Mayr, 1798
• L'ubbidienza per astuzia, hudba Johann Simon Mayr, 1798
• Non irritar le donne, ossia Il chiamantesi filosofo, hudba Marcos António Portugal, 1798

• Le quattro mogli, hudba Gaetano Marinelli, 1799
• Il contravveleno, hudba Francesco Gardi, 1799
• Bajazette, hudba Gaetano Marinelli, 1799
• Labino e Carlotta, hudba Johann Simon Mayr, 1799
• L'avaro, hudba Johann Simon Mayr, 1799
• La pazza giornata, ovvero Il matrimonio di Figaro, hudba Marcos António Portugal, 1799
• La testa riscaldata, hudba Ferdinando Paer, 1800
• La sonnambula, hudba Ferdinando Paer, 1800
• L'unione mal pensata, hudba Andrea Basili, 1801
• Diritto e rovescio, ovvero Una della solite trasformazioni nel mondo, hudba Francesco Gardi, 1801
• Adelaide e Tebaldo, hudba Raffaele Orgitano, 1801
• Il convitato di Pietra, hudba Francesco Gardi, 1802
• I castelli in aria, ossia Gli amanti per accidente, hudba Johann Simon Mayr, 1802
• Guerra con tutti, ovvero Danari e ripieghi, hudba Francesco Gardi, 1803
• Il fiore, ossia Il matrimonio per svenimento, hudba Ferdinando Orlandi, 1803
• Pamela nubile, hudba Pietro Generali, 1804
• Elisa, ossia Il monte San Bernardo, hudba Johann Simon Mayr, 1804
• Un buco nella di porta, hudba Francesco Gardi, 1804
• La donna selvaggia, hudba Carlo Coccia, 1813
• L'italiana in Algeri, hudba Gioachino Rossini, 1813
• Clotilde, hudba Carlo Coccia, 1815
• Etelinda, hudba Carlo Coccia, 1816
• Malvina, hudba Nicola Vaccai, 1816
• L'ingenua, hudba Giovanni Pacini, 1816
• Il lupo di Ostenda, ossia L'innocenza salvata dalla colpa, hudba Nicola Vaccai, 1818
• La sposa fedele, hudba Giovanni Pacini, 1819
• Eduardo e Cristina, hudba Gioachino Rossini, 1819
• Il Ferramondo, hudba Antonio Buzzolla, 1836
• Emma di Resburgo, hudba Giacomo Meyerbeer, 1819
• Monsieur de Chalumeaux, hudba Federico Ricci, 1835
• Ida della Torre, hudba Alessandro Nini, 1837
• Mastino I della Scala, hudba Antonio Buzzolla, 1841
• Crispino e la comare, hudba Federico Ricci a Luigi Ricci, 1850
• I due ritratti, hudba Luigi Ricci, 1850

Literatura

• F. Passadore, F. Rossi: Il teatro San Benedetto di Venezia, 2003
• Thierry Beauvert: Opera Houses of the World. The Vendome Press, New York, 1995. ISBN 0-86565-978-8
• Karyl Charna Lynn: Italian Opera Houses and Festivals. The Scarecrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5359-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teatro San Benedetto na Wikimedia Commons
• Cinema multisala Rossini di Venezia (italsky)
• Benátská divadla (anglicky)