Teatrologie

Teatrologie nebo divadelní věda je odvětví humanitních věd, které se zabývá studiem divadelního umění. Základními obory teatrologie jsou divadelní teorie, divadelní historiografie a divadelní kritika.

Prvními zachovanými texty, které teoreticky zkoumaly divadlo, je Aristotelova Poetika a Natjašástra indického mudrce Bharaty Muniho. V novověku se analýzou divadelní tvorby zabývali Gotthold Ephraim Lessing (Hamburská dramaturgie), Denis Diderot (Herecký paradox), kritik Francisque Sarcey a průkopník moderního zpěvu a tance François Delsarte, výrazný vliv na vývoj teorie měly spisy divadelních reformátorů, jako byli Edward Gordon Craig nebo Konstantin Sergejevič Stanislavskij (Moje výchova k herectví). Zakladatelem teatrologie jako samostatné vědní disciplíny je Max Herrmann, který v roce 1923 založil v Berlíně první specializovaný ústav divadelní vědy.

• Artur Kutscher
• Joseph Gregor
• Antonin Artaud
• Eugenio Barba (zakladatel Mezinárodní školy divadelní antropologie)
• Andrzej Tadeusz Kijowski (sociologie divadla)
• Erika Fischer-Lichte
• Patrice Pavis (sémiolog, česky vyšel jeho Divadelní slovník)

• Otakar Zich
• Václav Tille (Kouzelná moc divadla)
• Emil František Burian: program avantgardního divadla v knize Pojďte, lidé na divadla s železnýma kladivama
• Radovan Lukavský (Být nebo nebýt. Monology o herectví)
• František Černý, hlavní redaktor akademických Dějin českého divadla
• Jan Císař
• Vladimír Just

• Zich, Otakar: Estetika dramatického umění. Praha 1986
• Lukeš, Milan: Umění dramatu. Praha 1987
• Kotte, Andreas: Divadelní věda. Praha 2010

• Obrázky, zvuky či videa k tématu teatrologie na Wikimedia Commons
• Česká teatrologická společnost
• Divadelní ústav