Teemu Selänne

Teemu Selänne
Osobní informace
Datum narození	3. července 1970 (54 let)
Místo narození	Helsinki, Finsko
Stát	Finsko Finsko
Výška	183 cm
Hmotnost	89 kg
Držení hole	napravo
Manžel(ka)	Sirpa Selänne
Rodiče	Liisa Selänne
Klubové informace
Současný klub	Konec hokejové kariéry
Číslo	8
Pozice	pravé křídlo
Předchozí kluby	Winnipeg Jets (NHL) Jokerit Helsinky (SM-liiga) Colorado Avalanche (NHL) San Jose Sharks (NHL)
Draft NHL	V roce 1988 jako 10. celkově týmem Winnipeg Jets
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Lední hokej na ZOH
bronz	ZOH 1998	Finsko
stříbro	ZOH 2006	Finsko
bronz	ZOH 2010	Finsko
bronz	ZOH 2014	Finsko
Mistrovství světa
stříbro	MS 1999	Finsko
bronz	MS 2008	Finsko
Kanadský pohár
semifinále	KP 1991	Finsko
Světový pohár
finále	SP 2004	Finsko
Mistrovství Evropy juniorů
stříbro	MEJ 1988	Finsko 18
Stanley Cup
vítěz	2006/2007	Anaheim Ducks
Finská hokejová liga
zlato	1991/1992	Jokerit Helsinky

Teemu Selänne (* 3. července 1970, Helsinki, Finsko) je bývalý finský profesionální hokejista, který naposledy hrál severoamerickou NHL za tým Anaheim Ducks. Řadu let patřil k elitním útočníkům soutěže. Svou hrou založenou na rychlém bruslení si vysloužil přezdívku "Finský blesk". U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.^[1] Je třetím nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL.

Teemu Selänne zahájil svou profesionální kariéru v týmu finské ligy Jokerit Helsinky, kde hrál v letech 1988 až 1992. V roce 1988 byl draftován jako číslo 10 do týmu NHL Winnipeg Jets. V NHL debutoval v sezóně 1992/1993. Vstup do soutěže měl impozantní - v prvním utkání zaznamenal dvě asistence, ve druhém poprvé skóroval, v pátém vstřelil svůj první hattrick a po dvanácti utkáních měl na svém kontě již 11 gólů. Ve své první sezóně zaznamenal neuvěřitelné čtyři hattricky a jeden čtyřgólový zápas. Na konci sezóny měl na kontě 76 gólů a 132 bodů, čímž vysoce překonal historické nováčkovské rekordy. Tyto jsou také dodnes platné a nikdo se těmto číslům nepřiblížil. Nutno dodat, že pro Selänneho to byla také nejpovedenější sezóna v jeho kariéře, kterou, co do produktivity, již nenapodobil. Po zásluze získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka, byl jmenován do prvního All star týmu a zahrál si exhibiční utkání hvězd. V další sezóně jeho produktivita klesla, zaznamenal 54 bodů, když musel 33 utkání vynechat kvůli zranění Achillovy šlachy. Během výluky v sezóně 1994/1995 se vrátil do Jokeritu a pomohl svému mateřskému klubu k vítězství v hokejovém Poháru mistrů evropských zemí.

V následujícím ročníku NHL se jeho produktivita opět zvedala, vedl se 72 body klubové hodnocení, když byl vyměněn do Anaheim Mighty Ducks. V tomto klubu strávil největší část své kariéry. Výměna mu velmi prospěla, nastupoval v útoku s Paulem Kariyou, s nímž si velmi rozuměl. V další sezóně (1996/1997) zaznamenal 109 bodů a jejich vzájemná spolupráce (Kariya jich přidal 99) vynesla Anaheimu historicky první postup do play-off. Přestože byl klub kritizován, že jde o tým jediné útočné řady, dokázal postoupit do druhého kola, kde ztroskotal na Detroitu, pozdějších vítězech Stanley Cupu. Selänne byl podruhé v kariéře jmenován do prvního All star týmu.

V sezóně 1997/1998 nastřílel Selänne 52 branek a s Petrem Bondrou se dělil o pozici nejlepšího střelce ligy. Když o rok později NHL zavedla oficiální cenu pro nejlepšího střelce - Maurice Richard Trophy, stal se s 47 góly jejím prvním vítězem. V následujících sezónách jeho produktivita mírně poklesla, přesto byl nejproduktivnějším hráčem klubu. Týmu se však nedařilo, dvakrát skončil před branami play-off. V březnu 2001, když Anaheim spadl na poslední místo konference, přišla výměna do San Jose Sharks za Jeffa Friesena, Steva Shieldse a výběr v druhém kole draftu 2003. V San Jose strávil další dvě sezóny, jeho produktivita však nijak nevynikala a klub se po ztrátě šancí na play-off v sezóně 2002/2003 jej pokusil vyměnit do New Jersey. Selänne však využil práva výměnu zablokovat. Po sezóně pak odešel do Colorado Avalanche, kde se sešel opět s Paulem Kariyou. Colorado si od jejich spolupráce slibovalo šanci na zisk Stanley Cupu, pro Selänneho však sezóna i vinou zdravotních problémů dopadla katastrofálně. Nasbíral jen 16 gólů a celkem 32 bodů - nejméně v kariéře a propadl se až do čtvrtého útoku. Další rok byla v NHL výluka, kterou využil k léčení zranění.

Po návratu do NHL podepsal jednoletou smlouvu s Anaheimem. Jeho produktivita výrazně vzrostla, se 40 góly a 90 body byl nejproduktivnějším hráčem týmu, který pak v play-off dosáhl na finále Západní konference. Během sezóny překonal hranici tisíce bodů v základní části. V ročníku 2006/2007 svou produktivitu ještě vylepšil (48 gólů 94 bodů) a překonal další milníky - 1000 utkání či 500 gólů v základní části, i několik klubových rekordů. Byl spolu s Ryanem Getzlafem a Corey Perrym hlavním tahounem a poprvé v kariéře si zahrál finále Stanley Cupu. Anaheim v pěti utkáních porazil Ottawu Senators a Selänne poprvé v kariéře dosáhl na Stanley Cup. Poté zvažoval ukončení kariéry, ale rozhodl se pokračovat v Anaheimu a i po skončení dalších sezón si bral čas na rozmyšlenou. Nakonec vydržel do nezvykle vysokého věku. Již jako čtyřicátník v sezóně 2010/2011 zaznamenal vynikajících 80 bodů, v další sezóně se stal nejstarším hráčem, který odehrál všechna utkání základní části (v sezóně 2013/14 ovšem tento rekord překonal Jaromír Jágr, který byl dokonce o jeden rok starší). Jeho produktivita očekávaně klesala, před startem sezóny 2013/2014 oznámil, že bude jeho poslední. V úvodu se zranil, vynechal několik utkání a zaznamenal celkem 27 bodů. Poslední utkání základní části odehrál 13. dubna 2014 proti Colorado Avalanche. Dočkal se velkého aplausu a byl jmenován první, druhou i třetí hvězdou utkání.^[2] Za svou kariéru v základní části nasbíral 1457 bodů, což znamená historicky 16. místo, je druhým mezi evropskými hráči za Jaromírem Jágrem a je nejlepším Finem. V historickém pořadí střelců je s 684 góly dvanáctý.

Ve své bohaté reprezentační kariéře se účastnil šestkrát olympijských her, čím je spoludržitelem rekordu. Má na svém kontě čtyři olympijské medaile - bronzovou z roku 1998, stříbrnou z roku 2006 a další dvě bronzové z let 2010 a 2014. Zaznamenal také výrazná individuální ocenění a zápisy - v roce 1992 byl se sedmi góly nejlepším střelcem, v roce 1998 s 10 body nejproduktivnějším hráčem, v roce 2006 (6 gólů, 11 bodů) vyhlášen nejlepším útočníkem a členem all-star týmu a v roce 2014 vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. Se 43 kanadskými body je nejproduktivnějším hráčem olympijské historie. Je také nejstarším hráčem, který vybojoval olympijskou hokejovou medaili.

Z mistrovství světa má jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato z vrcholné reprezentační akce mu tak v bohaté sbírce schází.

• 1987-92 Jokerit Helsinky (Finsko)
• 1992-96 Winnipeg Jets
• 1994-95 Jokerit Helsinky (Finsko)
• 1995-00 Anaheim Mighty Ducks
• 2001-03 San Jose Sharks
• 2003-04 Colorado Avalanche
• 2005-14 Anaheim Mighty Ducks

• Seznam hráčů NHL s 1000 a více body
• Seznam hráčů NHL s 500 a více góly

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teemu Selänne na Wikimedia Commons
• Teemu Selänne – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Teemu Selänne – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
• Teemu Selänne – statistiky na NHL.com
• Teemu Selänne v databázi Olympedia (anglicky)