Tekla Baťková-Podleská
Tekla Baťková-Podleská | |
---|---|
Tekla Baťková, operní pěvkyně | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Tekla Kateřina Františka Podleská |
Narození | 3. prosince 1764 Beroun Habsburská monarchie |
Úmrtí | 28. srpna 1852 (ve věku 87 let) Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy[1] |
Žánry | opera |
Povolání | zpěvačka a operní pěvkyně |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | soprán |
Manžel(ka) | Vít Antonín Baťka |
Příbuzní | Alžběta Podleská (* 1752), sestra Anna Podleská (* 1754), sestra Marie Podleská (* 1759), sestra Barbora Podleská (* 1760), sestra Josefa Podleská (* 1761), sestra Kateřina Podhorská-Kometová schovanka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tekla Baťková-Podleská, rozená Podleská, křtěná Tekla Kateřina Františka, provdaná Baťková (3. prosince 1764 Beroun[2] – 28. srpna 1852 Praha[3]), byla česká operní pěvkyně, sopranistka a hudební pedagožka.
Život
Narodila se v Berouně do rodiny mlynáře Václava Podleského a jeho ženy Johanny Alžběty roz.Pšanské.[2] Otec Václav Podleský velmi miloval hudbu a všechny své potomky nechal náležitě hudebně vzdělat. Tekla vyrůstala ve velké rodině, měla devět nevlastních sourozenců, kteří byli s otcova prvního manželství s Annou roz. Procházkovou, která však v roce 1749[4] zemřela. Vlastních sourozenců měla deset, (osm sester a dva bratry), z nichž přežilo pět starších sester, Alžběta (* 1752), Anna (* 1754), Marie (* 1759), Barbora (* 1760) a Josefa (* 1761). Všech pět sester bylo náležitě školených v hudbě a zpěvu a později byly významnými pěvkyněmi a učitelkami zpěvu.
Základní hudební vzdělání získala Tekla Podleská zprvu u berounského učitele a regenschoriho Josefa Nechanického a následně se školila ve zpěvu u kantora Jana Františka Hataše, kapelníka místní plukovní hudby v Mníšku pod Brdy. V roce 1775 odešla do Lipska, kde se školila ve zpěvu u hudebního skladatele Johanna Adama Hillera v jeho hudební škole a během studia příležitostně koncertovala. Téhož roku vystoupila se svojí sestrou Marií v Karlových Varech.
Roku 1781, po založení lipského Gewandhausu se stala Hillerovou sólistkou a podnikala s ním koncertní cesty. V září téhož roku zpívala se svojí sestrou Marií na koncertech v Magdeburgu a v následujícím roce vystoupila na veřejných koncertech v rámci lipského veletrhu. V letech 1781/82 zahájila Tekla svojí divadelní kariéru, když se v Lipsku a Drážďanech představila v několika operních inscenacích společnosti Pasquala Bondiniho.
V létě roku 1782 přijala nabídku od kuronského vévody Petra Birona a stala se komorní pěvkyní v jeho divadle v Mitavě (dnes Jelgava) v Lotyšsku. V roce 1786 navštívila Prahu, kde 20. října uspořádala ve Stavovském divadle slavnostní akademii, na níž zazpívala jednu árií z opery "Il Cid". Císař Josef II., který byl na akci přítomen pozval operní pěvkyni Teklu Podleskou do Vídně, kde 10. měsíců hostovala jako primadona u dvorního divadla a její zpěv obdivoval mimo jiných i W. A. Mozart. Koncem roku 1888 se z vídeňského angažmá vrátila zpět do Mitavy a provdala se flétnistu a hobojistu Víta Antonína Baťku (1754–1839),[5] který rovněž působil v Mitavském divadle kuronského vévody Birona. V letech 1795–1799 se Tekla Baťková zdržovala především v Zaháni, Náchodě, nebo v jiných částech rozsáhlého Bironova panství.
V roce 1800 zemřel vévoda Biron, následně bylo kuronské divadlo rozpuštěno, Tekla Baťková poté žila od roku 1802 u vévodkyně kuronské v Löbichau a v Zaháni a až do roku 1815 se věnoval převážně pěvecké kariéře a vystupovala též v Guardasoniho operní společnosti. Kolem roku 1820 odešla i se svým manželem Vítem Baťkou na trvalo do Prahy, v dalších letech se věnovala výuce hudby, zpěvu a příležitostným vystoupením na koncertech. Se svým mužem patrně již nežila od dvacátých let, jelikož v roce 1830 je v soupisu pražských obyvatel označena jako „penzionovaná dvorní zpěvačka, vdaná, s mužem nežije“.[6]
Během pobytu v Praze se aktivně zapojila do hudebního života, stala se členkou dobročinné společnosti Jednoty umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků a krátce vyučovala na pražské konzervatoři. V roce 1832 v Lipsku, u Kostela sv. Tomáše nechala postavit svému učiteli J. A. Hillerovi pomník, který vytvořil prof. lipské akademie J. Schnorr von Carlsfeld a jeho sochařské ztvárnění provedli Friedrich Funk a Johann Christoph Wingrich. Pomník nesl i jména všech šesti sester Podleských. Z pomníku se dnes dochovala pouze pamětní deska znázorňující tyto čtyři sestry Podleské a pod portrétem jejich učitele se nachází klečící Tekla s harfou a varhanami.
V roce 1834 založila Tekla Baťková ve svém rodném městě nadaci pro chudou školní mládež. Ke konci svého života pobývala se svojí nejen bývalou žákyní, ale i schovankou, operní pěvkyní Kateřinou Pohorskou-Kometovou na zámku ve Veltrusech. Operní pěvkyně Tekla Baťková zemřela koncem srpna 1852[3] a následně byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Za více než 50 let pedagogické činnosti se Tekle Baťkové podařilo vychovat celou řadu žáků a ještě více lidí přivést k zálibě o vážnou hudbu.
Odkazy
Reference
- ↑ místo pohřbení je uvedeno v matrice zemřelých, ale hrob se již nedochoval viz. Vyhledávání hrobů dle zesnulých
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Tekly Kateřiny Františky Podleské farnosti při kostele sv. Jakuba v Berouně
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Tekly Baťkové farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Podleské farnosti při kostele sv. Jakuba v Berouně
- ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Vít Baťka. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-29.
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Comzsochin Rosal (1787), Batka Thekla ()
Literatura
- 1885 Oscar Teuber, Geschichte des Prager Theaters II, 1885, str. 162, 350, III, szr. 102n., 181;
- 1924 Kateřina Emingerová, Obrázky ze staré hudební Prahy, 1924, str. 55n.;
- 1929 Zdeněk Nejedlý, Bedřich Smetana III, 1929, str. 75n.;
- 1965 Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965, str. 327
- 1989 Jiří Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století, 1989, str. 57n., 128;
- 2006 Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 3. sešit Bas-Bend. Praha: Libri, 2005, str. 277
- 2007 Starší české divadlo – lexikon, rkp., Divadelní ústav Praha 2002 ISBN 978-80-7008-201-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tekla Baťková-Podleská na Wikimedia Commons
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Baťka, Thekla *1764
- Moravská zemská knihovna, Ottův slovník naučný, J. Otto Praha 1890, str. 476
- Moravská zemská knihovna, Slovník naučný, Autor: Rieger František Ladislav, Malý Jakub, Nakladatelské údaje: V Praze: nákladem knihkupectví I.L. Kobra, 1867, str. 494
- Tekla Baťková-Podleská v databázi Středočeské vědecké knihovny
- BSČZ, historický stav AV ČR, Biografický slovník, Baťková Tekla 3.12.1764-28.8.1852
- Muzeum Českého krasu, Tekla Podleská opět v Berouně
- H Harmonie, klasická hudba, jazz a world music, Tekla Kateřina Františka Baťková (rozená Podleská)
- ZUŠ Hořovice Josefa Slavíka, Tekla Podleská opět v Berouně Archivováno 21. 5. 2022 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Dobový plakát zvoucí na veřejné vystoupení pěvkyně Tekly Baťkové v Praze roku 1786 (Státní okresní archiv Beroun)
(c) Deutsche Fotothek, CC BY-SA 3.0 de
Tekla Kateřina Františka Baťková (1764–1852), operní pěvkyně