Tektit

Tektit je hornina, která vzniká dopadem mimozemského tělesa (meteorit) na zemský povrch. Během dopadu se uvolňuje během krátké doby obrovské množství energie, která se přeměňuje na teplo, což má za následek proběhnutí metamorfních pochodů, během kterých se původní horniny přeměňují na novou horninu - tektit. Tektit má převážně sklovitou strukturu a lze ho přirovnat k přírodnímu sklu respektive obsidiánu.

Pojem tektit pochází z řeckého slova „tektós“ neboli tavený, a byl poprvé použit rakouským geologem Francem Eduardem Suessem v roce 1890.^[1]

Tektity se vyskytují především na lokalitách v jižních Čechách a na západní Moravě, v Austrálii, v jihovýchodní Asii, na Pobřeží slonoviny, v Severní Americe (přesněji ve státech Texas a Georgie).

Tektity se nazývají podle místa objevení, lze se tedy setkat s následujícími druhy tektitů.

Evropské vltavíny:

• vltavín (moldavit) - Česko, Rakousko (kráter Ries u Stuttgartu v Bavorsku)
• kärnäit - FInsko (kráter Lappajärvi)

Africké tektity:

• libyjské sklo
• ivorit

Australsko-asijské tektity:

• australit
• indočínit
• malajsianit
• anda vltavín - Filipíny
• filipínit
• javanit
• billitonit
• thait - Thajsko
• irgizit) - Kazachstán
• urengoit - západní Sibiř
• tagamit - (kráter Popigai na Sibiři v Rusku)

Severoamerické tektity:

• bediasit - USA (Texas)
• georgianit - USA (Georgia)

• 
  Australit
• 
  Libyjské sklo
• 
  Expozice tektitů v Sále meteoritů v Národním muzeu v Praze

• J. Baier: Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus. - Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 91, 9-29, 2009.
• J. Bitaier: Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland, in Documenta Naturae, Vol. 162, München, 2007. ISBN 978-3-86544-162-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tektit na Wikimedia Commons