Teleč

Teleč
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′16″ s. š., 13°2′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíTeleč (3,07 km²)
Nadmořská výška625 m n. m.
PSČ364 71
Počet domů13 (2021)[2]
Další údaje
Kód části obce6785
Kód k. ú.606782
Zaniklé obce.cz1926
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teleč (německy Teletsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se u silnice II/198, asi čtyři kilometry na jih od Bochova. Teleč je také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².[3] Většina domů stojí v někdejší telečské osadě Dlouhá Ves, která po roce 1950 jako administrativní část zanikla.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Telec ve významu Telcův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Telcz (1364), de Telecz (1398), w Telczi (1437), w Telcžij (1543), Telcz (1588),[4] Teltz (1654),[5] Töltsch (1664) a Teltsch nebo Telč (1847).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364, kdy patřila Hrčovi z Telče. Roku 1399 ji vlastnil nejspíše nějaký jeho potomek jménem Petr.[6] Koncem druhé poloviny patnáctého století vesnici po smrti Vítka z Ratiboře v roce 1497 získali bratři Ctibor a Burjan z Martic.[7] Vesnice potom byla rozdělena a její část roku 1543 koupil Anselm ze Šternsdorfu, jehož potomek Abrahám ji v roce 1588 prodal Kateřině ze Schreibsdorfu a jejímu synovi Kašparovi. Členům jejich rodu vesnice s tvrzí patřila až do roku 1760, kdy ji koupili Štampachové. Tvrz existovala již ve čtrnáctém století a podle Miloslava Bělohlávka byla přestavěna na stodolu u domu, který měl v osmdesátých letech dvacátého století čp. 3.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 259 obyvatel (z toho 122 mužů), z nichž bylo 258 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 228 Němců a pět cizinců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé2862762482382212592344830154—132226
Domy484950515148481674268813

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Teleč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. Od roku 1964 je částí města Bochov v okrese Karlovy Vary.[12]

Osobnosti

Narodil se tu Karl Pickert (1835–1888), významný českoněmecký politik 19. století.[13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Telcov, s. 321. 
  5. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Teleč, s. 283. 
  6. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Teleč – tvrz, s. 344. 
  7. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 40. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 572. 
  13. ↑ Dr. Karl Pickert. Bohemia. Říjen 1888, roč. 61, čís. 281, s. 1–2. Dostupné online. 
  14. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pickert, Karl (1835–1888), Journalist und Politiker, s. 63. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com