Telefonická krizová intervence
Telefonická krizová intervence poskytuje pomoc osobám v krizové situaci prostřednictvím telefonu.[1] Pracuje s metodami a technikami krizové práce s klientem, založeným na jednorázovém nebo opakovaném kontaktu s pracovištěm. Mezi nástroje patří linka důvěry, help-line, telefonická krizová pomoc.[2]
Základní formy
- Specializované linky zaměřené na určitou problematiku, tzv. hot line. Tyto linky mohou být zaměřené například na AIDS, drogovou problematiku.
- Kontaktní linky, tyto linky nemusí sloužit pouze klientům v krizi. V některých krizových, kontaktních centrech či v občanských poradnách jsou obvykle k dispozici klientům daného pracoviště pro navázání prvního kontaktu.
- Linky důvěry, které se nespecializují jen na určitou problematiku, jsou pro celou populaci nebo jen pro děti či dospělé. Linka bezpečí pomáhá s řešením náročných životních situací i každodenních starostí a problémů.[2]
Průběh rozhovoru
- navázání kontaktu s klientem
- aktivní naslouchání
- identifikace objednávky a očekávání klienta (důležité je od klienta zjistit, co očekává od linky důvěry)
- dotazování (otázky by měly sloužit k zmapování situace, mohou směřovat ke zjištění pocitů a reakcí volajícího a je možné dotazováním doplnit základní informace o klientovi či základní souvislosti)
- respektování individuálních potřeb
- řešení klientova problému
- ukončení rozhovoru[3]
Charakteristické znaky
Cíle telefonické krizové intervence (dále jen TKI) jsou shodné s cíli klasické krizové intervence tváří v tvář (tedy v co nejkratší době pomoci klientovi stabilizovat jeho emoce a zastavit jeho ohrožující tendence). Rozdílem je, že při TKI je
- potřeba pracovat s klientem velmi intenzivně,
- zaměření na aktuální problém,
- není důležité znát celou klientovu životní historii, ale jen fakta podstatná pro konkrétní rozhovor,
- kontakt, o jehož začátku, délce a ukončení rozhoduje klient sám,
- klientelu telefonické krizové intervence mohou tvořit lidé, kteří na ambulantní návštěvu nemohou dojít sami, nebo ti, kteří se bojí setkání tváří v tvář. [2]
Výhody TKI oproti jiným formám krizové intervence
- Okamžitá pomoc. Klient má možnost vyhledat pomoc v jakoukoliv denní i noční hodinu.
- Snadná dostupnost. Telefon umožňuje zavolat si o pomoc prakticky odkudkoliv.
- Klient v krizi nemusí opouštět místo, kde se cítí v bezpečí.
- Nebo naopak může volat z místa, kde se aktuálně cítí ohrožený (střecha domu, kdy zvažuje, jestli skočit nebo ne).
- Bezbariérovost.
- Telefon také umožňuje překonání geografických bariér – klient může volat z druhé strany republiky.
- Bezpečí a kontrola klienta.
- Klient je ten, který má nad situací kontrolu a určitou moc.
- Nízké náklady.
- Anonymita klienta.
- Anonymita interventa.[1]
Nevýhody TKI oproti jiným formám krizové intervence
- Absence vizuálního klíče (mimika, gesta, neverbální charakteristiky).
- Redukce informací o klientovi.
- Časový stres.
- Přerušení kontaktu.
- Nedostatečná zpětná vazba.
Zde probíhá rekapitulace, rozloučení s tím, že pokud by problémy přetrvávaly, může se klient na linku důvěry kdykoli znovu obrátit.[1]
Literatura
- Hanuš, P., & Hellebrandová, K. (2006). Krizová intervence. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s.
- Špaténková, N., (2017). Krize a krizová intervence. Praha: Grada
- Vodáčková, D., (2015). Krizová intervence: Krize v životě člověka; Formy krizové pomoci a služeb. Praha: Porátl
Reference
- ↑ a b c ŠPATENKOVÁ, NADĚŽDA, 1973-. Krize a krizová intervence. Vydání 1. vyd. Praha: [s.n.] 285 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5327-0, ISBN 80-247-5327-8. OCLC 1011113818
- ↑ a b c HANUŠ, PETR, 1972-. Krizová intervence. Praha: Vzdělávací Institut ochrany dětí 24 s. Dostupné online. ISBN 80-86991-84-9, ISBN 978-80-86991-84-9. OCLC 85719670
- ↑ DANIELA, VODÁČKOVÁ,. Krizová intervence : Krize v životě člověka, Formy krizové pomoci a krizových služeb. 3. vyd. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-80-262-0317-9, ISBN 80-262-0317-8. OCLC 1013877369