Tellus

Tellus s čtyřmi dětmi, pravděpodobně ročními obdobími, ve společnosti Aióna-Úrana, synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek.

Tellus či Terra „Země“, též Tellus/Terra Mater „Matka Země“ je římská bohyně země, plodnosti a úrody. Byla také vzývána při zemětřesení pro ochranu a řazena mezi podsvětní božstva, například společně s Ceres při pohřbech jako bohyně které přijímají tělo do svého lůna nebo při obřadu devotio. Varrem byla řazena mezi Di selecti – dvacet nejdůležitějších římských božstev. Její kult úzce souvisel s kultem Cerery, bohyní úrody a obilí, v pozdější době obě bohyně splývaly. Byla též ztotožňována s řeckou Gaiou. Jejím méně významným protějškem je Tellumo, bůh plodivé síly země.[1][2]

Jejím hlavním svátkem byla Fordicidia slavená 15. dubna, tedy přibližně v době, kdy se konaly Cerealie. Na Kapitolu byla při této příležitosti za účasti pontifiků a vestálek obětována březí kráva, stejná oběť byla prováděna v každé z třiceti kurií. Nenarozená telata byla vyjmuta, spálena a jejich popel uchováván vestálkami pro účely rituální očisty při svátku Parilia konaném 21. dubna. Účelem rituálu nejspíše bylo magické využití plodivé síly březích krav k zajištění úrodnosti polí. Svátek byl údajně zaveden králem Numou Pompiliem při příležitosti velké neúrody.[1][2]

Společně s bohyní úrody a obilí Cererou jí bylo v lednu obětováno o svátku Sementivae – slavnosti setby, jejíž přesné datum bylo určováno každý rok . Při této příležitosti prováděl flamen Cerialis oběť Cereře a Telluře a vzýval dvanáct božstev jednotlivých polní prací. Další dvě oběti, mající za úkol dodat zrnu sílu, byly prováděny během následujícího týdne. S Cererou byla Tellus vzývána i při pohřbech.[1]

Aedes Telluris – chrám Tellury byl postaven na Esquilinu až po zaslíbení konzulem Publiem Semproniem Sophem roku 286 př. n. l. při příležitosti zemětřesení během války s Piceny. Je možné že na tomto místě bylo kultovní místo Tellury již dříve. Chrám byl zasvěcen 13. prosince a tento den se stal další svátkem bohyně. V budově občas zasedal senát a na zdech byla umístěna mapa Itálie. V roce 54 př. n. l. byl chrám opraven Cicerem a stál ještě ve 4. století, jeho další osudy a přesná poloha jsou však neznámé.[3]

Reference

  1. ↑ a b c NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 77, 192. 
  2. ↑ a b SASKA, Leo František. Mythologie Řekův a Římanů. Praha: I. L. Kober, 1898. S. 208–209. 
  3. ↑ PLATNER, Samuel Ball. A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Telluris [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Aion mosaic Glyptothek Munich W504.jpg
Central part of a large floor mosaic, from a Roman villa in Sentinum (now known as Sassoferrato, in Marche, Italy), ca. 200–250 C.E. Aion, the god of eternity, is standing inside a celestial sphere decorated with zodiac signs. Sitting in front of him is the mother-earth goddess, Tellus (the Roman counterpart of Gaia) with her four children, who possibly represent the four seasons.