Tenis na Letních olympijských hrách 1908

Tenis na Letních olympijských hrách 1908
Datum6.– 11. května 1908 (hala)
6.– 11. července 1908 (venku)
Ročník4.
MístoAll England Club (venku)
Queen's Club (hala)
Londýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Povrchtráva (venku) / dřevěný povrch (hala)[1]
Počet50 tenistů (40 mužů / 10 žen)
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
Spojené království Josiah Ritchie
ženská dvouhra
Spojené království Dorothea Chambersová
mužská čtyřhra
Spojené království George Hillyard / Reginald Doherty
mužská dvouhra v hale
Spojené království Arthur Gore
ženská dvouhra v hale
Spojené království Gwendoline Eastlakeová-Smithová
mužská čtyřhra v hale
Spojené království Arthur Gore / Herbert Barrett
Tenis na letních olympijských hrách
   1912 >
1912 >

Tenis na Letních olympijských hrách 1908 v Londýně měl na programu soutěže mužské dvouhry, mužské čtyřhry a ženské dvouhry. Do programu se vrátil singl tenistek, což znamenalo druhou olympijskou účast žen v tomto sportu.

Olympijský turnaj

Venkovní soutěže olympijského turnaje proběhly v dějišti Wimbledonu na travnatých dvorcích All England Lawn Tennis and Croquet Clubu, tehdy stále ležícího na původní adrese v ulici Worple Road. Tato část se konala mezi 6.–11. červencem 1908. O dva měsíce dříve, od 6. do 11. května 1908, měl olympijskou premiéru halový turnaj. Ten se odehrál v Queen's Clubu na kurtech s dřevěným povrchem.[1] Oficiální název halových dvorců zněl „covered courts“ (kryté kurty).

Olympijských her se zúčastnilo celkem 50 tenistů, z toho 40 mužů a 10 žen, kteří reprezentovali deset států. Pět zemí zaznamenalo na tenisovém turnaji premiérovou účast. Dva hráči Les Poidevin a wimbledonský vítěz Tony Wilding byli nominováni za Australasii, ale pro administrativní chybu do turnaje vůbec nenastoupili.

Poražení semifinalisté poprvé automaticky nezískali bronzové medaile. Podle herního plánu tak měl být mezi nimi sehrán zápas o třetí místo. Ten se však uskutečnil pouze ve dvou ze šesti soutěží – ženské halové dvouhře a mužské halové čtyřhře.

Všechny zlaté kovy vybojovali reprezentanti hostující země – Velké Británie. Dvě zlata si z halového turnaje odvezl wimbledonský šampion Arthur Gore. Prvním olympijským vítězem v tenisu, jenž vyhrál na více než jediných hrách, se stal Brit Reginald Doherty. Triumfem z venkovní čtyřhry s Georgem Hillyardem navázal na dvě zlaté medaile z pařížské Letní olympiády 1900.

Zúčastněné země

Finále dvouhry žen

Celkově nastoupilo padesát tenistů z deseti zemí (pět jich zažívalo premiéru):

Přehled medailí

Medailisté

SoutěžZlatá olympijská medaileZlatoStříbrná olympijská medaileStříbroBronzová olympijská medaileBronz
Mužská dvouhra Josiah Ritchie
Velká Británie (GBR)
 Otto Froitzheim
Německo (GER)
 Wilberforce Eaves
Velká Británie (GBR)
Ženská dvouhra Dorothea Chambersová
Velká Británie (GBR)
 Dora Boothbyová
Velká Británie (GBR)
 Joan Winchová
Velká Británie (GBR)
Mužská čtyřhraSpojené království George Hillyard
 Reginald Doherty
Velká Británie (GBR)
Spojené království Josiah Ritchie
 James Parke
Velká Británie (GBR)
Spojené království Clement Cazalet
 Charles Dixon
Velká Británie (GBR)
Mužská dvouhra (hala) Arthur Gore
Velká Británie (GBR)
 George Caridia
Velká Británie (GBR)
 Josiah Ritchie
Velká Británie (GBR)
Ženská dvouhra (hala) Gwendoline Eastlake-Smith
Velká Británie (GBR)
 Angela Greenová
Velká Británie (GBR)
 Märtha Adlerstråhleová
Švédsko (SWE)
Mužská čtyřhra (hala)Spojené království Arthur Gore
 Herbert Barrett
Velká Británie (GBR)
Spojené království George Caridia
 George Simond
Velká Británie (GBR)
Švédsko Wollmar Boström
 Gunnar Setterwall
Švédsko (SWE)

Pořadí národů

PořadíZeměZlatá olympijská medaileZlatoStříbrná olympijská medaileStříbroBronzová olympijská medaileBronzCelkově
1. Velká Británie (GBR)65415
2. Německo (GER)0101
3. Švédsko (SWE)0022
Celkově66618

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 1908 Summer Olympics na anglické Wikipedii.

  1. a b Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce