Tenis na Letních olympijských hrách 1920
Tenis na Letních olympijských hrách 1920 | |
---|---|
Datum | 23.–28. srpna 1920 |
Ročník | 6. |
Místo | Tenisový klub Beerschot Antverpy, Belgie |
Povrch | tráva / venku[1] |
Počet | 75 (52 mužů / 23 žen) ze 14 zemí |
Vítězové zlaté medaile | |
mužská dvouhra | |
Louis Raymond | |
ženská dvouhra | |
Suzanne Lenglenová | |
mužská čtyřhra | |
Oswald Turnbull / Max Woosnam | |
ženská čtyřhra | |
Kathleen McKaneová / Winifred McNairová | |
smíšená čtyřhra | |
Suzanne Lenglenová / Max Décugis | |
Tenis na letních olympijských hrách | |
< 1912 1924 > |
Tenis na Letních olympijských hrách 1920 v Anverpách měl na programu celkem pět soutěží, a to mužskou dvouhru a čtyřhru, ženskou dvouhru a čtyřhru, stejně tak i smíšenou čtyřhru.[2]
Olympijskou premiéru zažívala ženská deblová soutěž, která se v předchozích pěti ročnících nehrála. V důsledku první světové války byl porušen pravidelný čtyřletý cyklus a předešlé hry se uskutečnily již v roce 1912.
Olympijský turnaj
Olympijský turnaj probíhal v Anverpách mezi 23.–28. srpnem 1920. Dějištěm se stal Tenisový klub Beerschot – Antverpský stadion v Kontichu, založený roku 1899. Události se nesměli účastnit reprezentanti Centrálních mocností, včetně Německa, jakožto poražení v právě skončené první světové válce.[3] Na olympiádu také nepřicestovali tenisté Spojených států, kteří se soustředili na zářijové Mezinárodní mistrovství USA 1920, hrané v newyorském Forest Hills.[4]
Do mužské dvouhry nastoupilo čtyřicet jedna singlistů ze čtrnácti zemí. Hlavní bitvou soutěže se stalo utkání druhého kola mezi Britem Francisem Lowem a Řekem Athanasiosem Zerlentisem, trvající šest hodin, respektive jeden a půl dne. Úvodní set připadl britskému tenistovi poměrem her 14–12. Následně byl zápas přeložen na dopoledne dalšího dne. Druhou sadu si připsal řecký hráč 12–10. Po obědě došlo k odehrání zbylých třech sad. Do třetí fáze turnaje postoupil Lowe po vítězství 3:2 na sety. Ve čtvrtfinále Brita vyřadil dvojnásobný olympijský vítěz ze Stockholmu Charles Winslow, opět v pětisetovém dramatu.[3] Zlato si odvezl Jihoafričan Louis Raymond po finálové výhře nad japonským tenistou Ičijou Kumagaem.
Ženské soutěže se účastnilo osmnáct hráček ze sedmi zemí. 21letá Francouzka Suzanne Lenglenová vstupovala do nejlepšího období kariéry. Celému turnaji dominovala, když si odvezla zlaté medaile z dvouhry a mixu, a k tomu přidala bronzový kov z ženské čtyřhry. V singlové soutěži dovolila soupeřkám uhrát pouze čtyři gamy v pěti kolech. Stříbrný kov připadl Britce Dorothy Holmanové.
Poprvé v historii se her zúčastnilo Československo, státní útvar konstituovaný v roce 1918. Milada Skrbková a Ladislav Žemla vybojovali bronzové medaile ve smíšené čtyřhře a zajistili tak týmu 5. místo v pořadí národů.
Zúčastněné země
Celkově nastoupilo sedmdesát pět tenistů, z toho padesát dva mužů a dvacet tři žen ze čtrnácti zemí:
- Austrálie (AUS) – 1 (1 muž)
- Belgie (BEL) – 16 (8 mužů a 8 žen)
- Československo (TCH) – 7 (6 mužů a 1 žena)
- Dánsko (DEN) – 3 (1 muž a 2 ženy)
- Francie (FRA) – 10 (7 mužů a 3 ženy)
- Jihoafrická unie (RSA) – 5 (5 mužů)
- Itálie (ITA) – 4 (3 muži a 1 žena)
- Japonsko (JPN) – 2 (2 muži)
- Norsko (NOR) – 3 (2 muži a 1 žena)
- Řecko (GRE) – 1 (1 muž)
- Španělsko (ESP) – 4 (4 muži)
- Švédsko (SWE) – 1 (1 muž)
- Švýcarsko (SUI) – 3 (3 muži)
- Velká Británie (GBR) – 8 (4 muži a 4 ženy)
Přehled medailí
Medailisté
Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
Mužská dvouhra | Louis Raymond Jihoafrická unie (RSA) | Ičija Kumagae Japonsko (JPN) | Charles Winslow Jihoafrická unie (RSA) |
Ženská dvouhra | Suzanne Lenglenová Francie (FRA) | Dorothy Holmanová Velká Británie (GBR) | Kathleen McKaneová Velká Británie (GBR) |
Mužská čtyřhra | Oswald Turnbull Max Woosnam Velká Británie (GBR) | Ičija Kumagae Sejičiro Kašio Japonsko (JPN) | Pierre Albarran Max Decugis Francie (FRA) |
Ženská čtyřhra | Kathleen McKaneová Winifred McNairová Velká Británie (GBR) | Geraldine Beamishová Dorothy Holmanová Velká Británie (GBR) | Élisabeth d'Ayenová Suzanne Lenglenová Francie (FRA) |
Smíšená čtyřhra | Suzanne Lenglenová Max Decugis Francie (FRA) | Kathleen McKaneová Maxwell Woosnam Velká Británie (GBR) | Milada Skrbková Ladislav Žemla Československo (TCH) |
Pořadí národů
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
1. | Velká Británie (GBR) | 2 | 3 | 1 | 6 |
2. | Francie (FRA) Francie | 2 | 0 | 2 | 4 |
3. | Jihoafrická unie (RSA) | 1 | 0 | 1 | 2 |
4. | Japonsko (JPN) | 0 | 2 | 0 | 2 |
5. | Československo (TCH) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Celkově | 5 | 5 | 5 | 15 |
---|
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 1920 Summer Olympics na anglické Wikipedii a Теннис на летних Олимпийских играх 1920 na ruské Wikipedii.
- ↑ Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky)
- ↑ Grasso, 2011, s. xvii
- ↑ a b Herreng – De Veene, 2006, s. 12
- ↑ Grasso, 2011, s. 292
Literatura
- GRASSO, John. Historical Dictionary of Tennis. Plymouth: Scarecrow Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7490-9. S. 448. (anglicky)
- HERENG, Jacques; DE VEENE, Carlos. La grande aventure du tennis belge. [s.l.]: Lannoo Uitgeverij, 2006. Dostupné online. ISBN 9789020956146.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis na Letních olympijských hrách 1920 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Mužský turnaj na Letních olympijských hrách 1920 na stránkách Mezinárodní tenisové federace
- (anglicky) Tenis na Letních olympijských hrách 1920 Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Mezinárodní tenisové federace
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.