Tenis na Letních olympijských hrách 1920

Tenis na Letních olympijských hrách 1920
Datum23.–28. srpna 1920
Ročník6.
MístoTenisový klub Beerschot
Antverpy, BelgieBelgie Belgie
Povrchtráva / venku[1]
Počet75 (52 mužů / 23 žen) ze 14 zemí
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
Jihoafrická republika Louis Raymond
ženská dvouhra
Francie Suzanne Lenglenová
mužská čtyřhra
Spojené království Oswald Turnbull / Max Woosnam
ženská čtyřhra
Spojené království Kathleen McKaneová / Winifred McNairová
smíšená čtyřhra
Francie Suzanne Lenglenová / Max Décugis
Tenis na letních olympijských hrách
1912
1924 >

Tenis na Letních olympijských hrách 1920 v Anverpách měl na programu celkem pět soutěží, a to mužskou dvouhru a čtyřhru, ženskou dvouhru a čtyřhru, stejně tak i smíšenou čtyřhru.[2]

Olympijskou premiéru zažívala ženská deblová soutěž, která se v předchozích pěti ročnících nehrála. V důsledku první světové války byl porušen pravidelný čtyřletý cyklus a předešlé hry se uskutečnily již v roce 1912.

Olympijský turnaj

Olympijský turnaj probíhal v Anverpách mezi 23.–28. srpnem 1920. Dějištěm se stal Tenisový klub Beerschot – Antverpský stadion v Kontichu, založený roku 1899. Události se nesměli účastnit reprezentanti Centrálních mocností, včetně Německa, jakožto poražení v právě skončené první světové válce.[3] Na olympiádu také nepřicestovali tenisté Spojených států, kteří se soustředili na zářijové Mezinárodní mistrovství USA 1920, hrané v newyorském Forest Hills.[4]

Do mužské dvouhry nastoupilo čtyřicet jedna singlistů ze čtrnácti zemí. Hlavní bitvou soutěže se stalo utkání druhého kola mezi Britem Francisem Lowem a Řekem Athanasiosem Zerlentisem, trvající šest hodin, respektive jeden a půl dne. Úvodní set připadl britskému tenistovi poměrem her 14–12. Následně byl zápas přeložen na dopoledne dalšího dne. Druhou sadu si připsal řecký hráč 12–10. Po obědě došlo k odehrání zbylých třech sad. Do třetí fáze turnaje postoupil Lowe po vítězství 3:2 na sety. Ve čtvrtfinále Brita vyřadil dvojnásobný olympijský vítěz ze Stockholmu Charles Winslow, opět v pětisetovém dramatu.[3] Zlato si odvezl Jihoafričan Louis Raymond po finálové výhře nad japonským tenistou Ičijou Kumagaem.

Ženské soutěže se účastnilo osmnáct hráček ze sedmi zemí. 21letá Francouzka Suzanne Lenglenová vstupovala do nejlepšího období kariéry. Celému turnaji dominovala, když si odvezla zlaté medaile z dvouhry a mixu, a k tomu přidala bronzový kov z ženské čtyřhry. V singlové soutěži dovolila soupeřkám uhrát pouze čtyři gamy v pěti kolech. Stříbrný kov připadl Britce Dorothy Holmanové.

Poprvé v historii se her zúčastnilo Československo, státní útvar konstituovaný v roce 1918. Milada Skrbková a Ladislav Žemla vybojovali bronzové medaile ve smíšené čtyřhře a zajistili tak týmu 5. místo v pořadí národů.

Zúčastněné země

Celkově nastoupilo sedmdesát pět tenistů, z toho padesát dva mužů a dvacet tři žen ze čtrnácti zemí:

Přehled medailí

Medailisté

SoutěžZlatá olympijská medaileZlatoStříbrná olympijská medaileStříbroBronzová olympijská medaileBronz
Mužská dvouhra Louis Raymond
Jihoafrická unie (RSA)
 Ičija Kumagae
Japonsko (JPN)
 Charles Winslow
Jihoafrická unie (RSA)
Ženská dvouhra Suzanne Lenglenová
Francie (FRA)
 Dorothy Holmanová
Velká Británie (GBR)
 Kathleen McKaneová
Velká Británie (GBR)
Mužská čtyřhraSpojené království Oswald Turnbull
 Max Woosnam
Velká Británie (GBR)
Japonsko Ičija Kumagae
 Sejičiro Kašio
Japonsko (JPN)
Francie Pierre Albarran
 Max Decugis
Francie (FRA)
Ženská čtyřhraSpojené království Kathleen McKaneová
 Winifred McNairová
Velká Británie (GBR)
Spojené království Geraldine Beamishová
 Dorothy Holmanová
Velká Británie (GBR)
Francie Élisabeth d'Ayenová
 Suzanne Lenglenová
Francie (FRA)
Smíšená čtyřhraFrancie Suzanne Lenglenová
 Max Decugis
Francie (FRA)
Spojené království Kathleen McKaneová
  Maxwell Woosnam
Velká Británie (GBR)
Československo Milada Skrbková
 Ladislav Žemla
Československo (TCH)

Pořadí národů

PořadíZeměZlatá olympijská medaileZlatoStříbrná olympijská medaileStříbroBronzová olympijská medaileBronzCelkově
1. Velká Británie (GBR)2316
2. Francie (FRA) Francie2024
3. Jihoafrická unie (RSA)1012
4. Japonsko (JPN)0202
5. Československo (TCH)0011
Celkově55515

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 1920 Summer Olympics na anglické Wikipedii a Теннис на летних Олимпийских играх 1920 na ruské Wikipedii.

  1. Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky) 
  2. Grasso, 2011, s. xvii
  3. a b Herreng – De Veene, 2006, s. 12
  4. Grasso, 2011, s. 292

Literatura

  • GRASSO, John. Historical Dictionary of Tennis. Plymouth: Scarecrow Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7490-9. S. 448. (anglicky) 
  • HERENG, Jacques; DE VEENE, Carlos. La grande aventure du tennis belge. [s.l.]: Lannoo Uitgeverij, 2006. Dostupné online. ISBN 9789020956146. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Red Ensign of South Africa (1912–1951).svg
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Red Ensign of South Africa 1912-1928.svg
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Greece (1822-1978).svg
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
Red Ensign of South Africa (1912-1951).svg
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.