Tenis na Letních olympijských hrách 2000
Tenis na Letních olympijských hrách 2000 | |
---|---|
Datum | 19.–28. září 2000 |
Ročník | 11. |
Místo | NSW Tennis Centre Sydney, Austrálie |
Povrch | tvrdý – Rebound Ace / venku[1] |
Vítězové zlaté medaile | |
mužská dvouhra | |
Jevgenij Kafelnikov | |
ženská dvouhra | |
Venus Williamsová | |
mužská čtyřhra | |
Sébastien Lareau / Daniel Nestor | |
ženská čtyřhra | |
Serena Williamsová / Venus Williamsová | |
Tenis na letních olympijských hrách | |
< 1996 2004 > |
Tenis na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney měl na programu celkem čtyři soutěže, v jehož rámci se představily mužská dvouhra a čtyřhra, stejně jako ženská dvouhra a čtyřhra.
Poražení semifinalisté odehráli zápas o bronzovou medaili.
Olympijský turnaj
Olympijský turnaj se konal mezi 19.–28. zářím 2000 na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Rebound Ace v Sydney, metropoli australského svazového státu Nový Jižní Wales. Dějištěm se stal areál NSW Tennis Centre v Olympijském parku, ležící ve čtvrti Homebush Bay. Postaven byl přímo pro olympijskou událost s počtem šestnácti dvorců.
Průběh soutěží
V prvním kole mužské dvouhry došlo k senzaci, když Francouz Fabrice Santoro vyřadil ve třech setech nervózní nasazenou jedničku Marata Safina z Ruska.[2] Zastoupil ho ovšem jeho krajan Jevgenij Kafelnikov. Ve čtvrtfinále zdolal turnajovou dvojku Gustava Kuertena a prošel až do finále, kde po výhře nad Němcem Tommym Haasem získal zlatou medaili. Pětisetový finálový duel trval tři hodiny a 35 minut.[3]
Turnaj předčasně opustili i čeští hráči Jiří Novák a Ctislav Doseděl, již v prvním kole. Jiří Vaněk postoupil do druhého kola, kde podlehl Maxi Mirnému z Běloruska. Novák si s Davidem Riklem dělal větší ambice v deblu, kde startovali v roli třetích nasazených. Po volném losu do druhého kola je vyřadil španělský pár Àlex Corretja a Albert Costa ve třech setech.[4] Singlistky Květa Hrdličková a Adriana Gerši, stejně jako deblový pár Hrdličková s Dájou Bedáňovou, skončily také v prvním kole. Čeští tenisté tak dosáhli jen dvou výher z deseti odehraných zápasů. Kromě Vaňka dokázala vyhrát pouze Bedáňová. Ovšem ve druhém kole ji vyřadila Francouzka Julie Halardová-Decugisová.
Vrcholem pro domácí příznivce bylo finále mužské čtyřhry, ve kterém usilovali o obhajobu zlata z atlantské olympiády Mark Woodforde a Todd Woodbridge. Populární „Woodies“ cestou do finále neztratili ani set, ale v něm podlehli Kanaďanům Lareauovi a Nestorovi. Pro australské tenisty to byl poslední zápas jejich společné kariéry.[5]
„ | Nejsem zklamaný porážkou, jsem jen dojatý tím, že už to skončilo. | “ |
— Todd Woodbridge po finálové porážce ve čtyřhře mužů |
Zájem o turnaj zvyšovala účast amerických sester Venus a Sereny Williamsových. Mladší ze sourozenkyň Serena Williamsová, ač figurovala v první desítce žebříčku, mohla nastoupit jen do čtyřhry v důsledku omezení tří olympioniček na jednu národní výpravu v soutěži.
Před druhým kolem odstoupila pro zranění Lindsay Davenportová. Pozornost se následně soustředila na Venus Williamsovou, která prodloužila svou sérii 32zápasové neporazitelnosti a ve finále zdolala Rusku Dementěvovou.[6] Sestry Williamsovy nastoupily do čtyřhry jako nenasazené, protože na turnajích okruhu WTA Tour běžně nestartovaly. Z osmifinále postoupily, i přes ztrátu setu, výhrou nad ruským párem Jelena Lichovcevová a Anastasija Myskinová. Ve finále ztratily jen dvě hry proti nizozemské dvojici Kristie Boogertová a Miriam Oremansová.
Přehled medailí
Medailisté
Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
Mužská dvouhra | Jevgenij Kafelnikov Rusko (RUS) | Tommy Haas Německo (GER) | Arnaud di Pasquale Francie (FRA) |
Ženská dvouhra | Venus Williamsová Spojené státy americké (USA) | Jelena Dementěvová Rusko (RUS) | Monika Selešová Spojené státy americké (USA) |
Mužská čtyřhra | Sebastien Lareau Daniel Nestor Kanada (CAN) | Todd Woodbridge Mark Woodforde Austrálie (AUS) | Alex Corretja Albert Costa Španělsko (ESP) |
Ženská čtyřhra | Serena Williamsová Venus Williamsová Spojené státy americké (USA) | Kristie Boogertová Miriam Oremansová Nizozemsko (NED) | Els Callensová Dominique van Roostová Belgie (BEL) |
Pořadí národů
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1. | Spojené státy americké (USA) | 2 | 0 | 1 | 3 |
2. | Rusko (RUS) | 1 | 1 | 0 | 2 |
3. | Kanada (CAN) | 1 | 0 | 0 | 1 |
4. | Austrálie (AUS) | 0 | 1 | 0 | 1 |
Německo (GER) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Nizozemsko (NED) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
7. | Belgie (BEL) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Francie (FRA) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Španělsko (ESP) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 1996 Summer Olympics na anglické Wikipedii.
- ↑ Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky)
- ↑ CLAREY, Christopher. Sydney 2000 : Tennis; Safin, U.S. Open Victor, Loses Cool and Match [online]. New York Times, 2000-09-21 [cit. 2008-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, vas. Kafelnikov vydoloval po bitvě zlato [online]. iDNES, 2000-09-28 [cit. 2008-04-07]. Dostupné online.
- ↑ ber. Vypadli i poslední čeští tenisté [online]. iDNES, 2000-09-23 [cit. 2008-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Woodies' partnership ends with silver [online]. Sports Illustrated CNN, 2000-09-27, rev. 2000-10-12 [cit. 2008-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05.
- ↑ Sydney 2000; Venus Williams Has Golden Streak [online]. New York Times, 2000-09-27 [cit. 2008-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Official Report of the XXVII Olympiad – Results. 1.. vyd. Sydney: International Olympic Committee, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. ISBN 0-9579616-1-8. Kapitola Tennis. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis na Letních olympijských hrách 2000 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Tenis na Letních olympijských hrách 2000 Archivováno 10. 10. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Mezinárodní tenisové federace
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Autor: No machine-readable author provided. 17177 assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Game of Tennis at the Sydney 2000 olympics. I took the photo.