Tenis na Letních olympijských hrách 2012
Tenis na Letních olympijských hrách 2012 | |
---|---|
Datum | 28. července – 5. srpna |
Ročník | 14. |
Místo | All England Club, Wimbledon Londýn, Spojené království |
Povrch | tráva / venku |
Počet | 64 dvouhra / 32 čtyřhra / 16 mix |
Web | 2012.itftennis.com |
Vítězové zlaté medaile | |
mužská dvouhra | |
Andy Murray | |
ženská dvouhra | |
Serena Williamsová | |
mužská čtyřhra | |
Bob Bryan / Mike Bryan | |
ženská čtyřhra | |
Serena Williamsová / Venus Williamsová | |
smíšená čtyřhra | |
Viktoria Azarenková / Max Mirnyj | |
Tenis na letních olympijských hrách | |
< 2008 2016 > |
Tenisový turnaj na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně probíhal v období od soboty 28. července do neděle 5. srpna na travnatých dvorcích ve wimbledonském tenisovém areálu All England Lawn Tennis and Croquet Club.[1] Tenisté soutěžili v pěti soutěžích: mužské dvouhře a čtyřhře, ženské dvouhře a čtyřhře a poprvé od LOH 1924 v Paříži také ve smíšené čtyřhře.
Oficiálními organizátory události byly Mezinárodní tenisová federace (ITF) a Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Turnaj patřil do profesionálních tenisových okruhů – mužského ATP World Tour, stejně jako ženského WTA Tour. Hráči si za své výkony připsali body do žebříčků ATP a WTA pouze ze soutěží dvouher.
Turnaj
Turnaj na Letních olympijských hrách 2012 byl čtrnáctým v olympijském pořadí, včetně dvou turnajů hraných v letech 1968 a 1984, kdy se tenis na olympijských hrách představil ve formě ukázkového sportu, a sedmým v pořadí od znovuzařazení do rodiny olympijských sportů na LOH 1988 v Soulu. Soutěž smíšených čtyřher se v rámci oficiálního programu uskutečnila po osmdesáti osmi letech, poprvé od roku 1924, kdy zlaté medaile získal americký pár Hazel Wightmanová a Richard Norris Williams, respektive premiérově od letní olympiády 1968, na níž byl mix také představen.[2][3]
Událost se konala na travnatých dvorcích All England Clubu tři týdny po skončení třetího grandslamu sezóny a 126. ročníku nejslavnějšího turnaje světa ve Wimbledonu. První utkání dne byla rozehrána v 11.30 hodin místního času. Od semifinále byl jejich začátek určen na 12.00 hodinu. Hrálo se přibližně do dvacáté hodiny v závislosti na viditelnosti. Tenisté nemuseli dodržovat wimbledonskou tradici odívat se do bílého oblečení, naopak doporučené byly oděvy obsahující státní barvy účastníků. Dvorce nesly olympijskou symboliku a turnaj probíhal na dvanácti kurtech včetně centrálního dvorce, kurtů č. 1 a č. 2. Pro rozehrání slouží dvorec č. 3.[4] Na organizaci se spolu s ITF a MOV také podílel pořádající tenisový oddíl All England Club.
Rekordy
Zápas druhého kola mužské dvouhry mezi čtvrtým nasazeným Jo-Wilfriedem Tsongou a Kanaďanem Milosem Raonicem skončil výsledkem 6–3, 3–6 a 25–23. Byl v něm odehrán rekordní počet 66 gamů, nejvíce v jediném zápasu hraném na dva vítězné sety v historii olympijských her. Hráči tak překonali rekordní počet 63 her v zápase úvodního kola ženské čtyřhry na LOH 1988 v Soulu mezi kanadskou dvojicí Carling Bassett-Segusovou a Jill Hetheringtonovou, které zdolaly Argentinky Mercedes Pazovou a Gabrielu Sabatiniovou v poměru 7–6, 5–7 a 20–18. Současně se jednalo nejdelší olympijský zápas, jehož dobu trvání překonalo o dva dny později hrané semifinále mezi Federerem a del Potrem.[5]
Semifinálové utkání mužského singlu, ve kterém Roger Federer zdolal Juana Martína del Potra 3–6, 7–6 a 19–17, bylo nejdelším zápasem hraným na dvě vítězné sady v otevřené éře tenisu. Jeho doba trvání činila 4 hodiny a 26 minut, čímž překonalo rekord o 23 minut, který drželo semifinále Novaka Djokoviće a Rafaela Nadala z turnaje Mutua Madrilena Madrid Open 2009.[6]
Serena Williamsová se ziskem zlaté medaile v ženské dvouhře stala po Steffi Grafové druhou tenistkou historie, která získala kariérní Golden Slam, tj. vyhrála na všech čtyřech grandslamech a také soutěž olympijských her ve dvouhře. Současně se stala prvním tenistou, včetně mužů, který zkompletoval Golden Slam ve dvouhře i čtyřhře.
Ziskem zlaté medaile v ženské čtyřhře se sestry Serena a Venus Williamsovy staly prvními tenistkami, včetně mužských kategorií, které dokázaly vyhrát olympijskou soutěž třikrát. Předešlé dva tituly získaly v letech 2000 a 2008.
Přehled medailí
Medailisté
Pořadí národů
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1. | Spojené státy americké (USA) | 3 | 0 | 1 | 4 |
2. | Velká Británie (GBR) | 1 | 1 | 0 | 2 |
3. | Bělorusko (BLR) | 1 | 0 | 1 | 2 |
4. | Francie (FRA) | 0 | 1 | 1 | 2 |
Rusko (RUS) | 0 | 1 | 1 | 2 | |
6. | Česko (CZE) | 0 | 1 | 0 | 1 |
Švýcarsko (SUI) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
8. | Argentina (ARG) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Sady medailí | 5 | 5 | 5 | 15 |
Kvalifikační kritéria
Oznámení kvalifikovaných hráčů učinila Mezinárodní tenisová federace 26. června 2012. Umístění hráčů a hráček na žebříčcích ATP a WTA bylo použito z pondělí 11. června 2012. Každý národní olympijský výbor (NOV) mohl nominovat maximálně šest tenistů a šest tenistek, z toho až čtyři jednotlivce do dvouhry a dva páry do každé soutěže čtyřhry.
Pro účast na olympijských hrách museli všichni tenisté nastoupit v letech 2009–2012 alespoň ke dvěma mezistátním utkáním ve Fed Cupu či Davis Cupu, z toho k jednomu v období 2011–2012.[7]
Dvouhra
56 nejvýše postavených tenistů na žebříčku ATP a tenistek na žebříčku WTA z pondělního hodnocení 11. června 2012, kteří byli schopni zasáhnout do turnaje, se automaticky klasifikovalo do soutěží dvouher. Limitujícím faktorem byla účast maximálně čtyř olympioniků z jednoho národního olympijského výboru v singlové soutěži. Pokud byli mezi prvními padesáti šesti hráči schopnými nastoupit více než čtyři tenisté konkrétního výboru, pak do turnaje mohli zasáhnout pouze čtyři nejvýše klasifikovaní. Místa klasifikovaných na pátém a dalších místech v redukovaných národních žebříčcích nahradili tenisté umístění za 56. pozicí, kteří současně splňovali podmínku hranice čtyř olympioniků na jeden národní výbor. Zbylých osm míst do počtu 64 hráčů soutěže ve dvouhře bylo uděleno ve formě divokých karet, šest z nich rozdělil Olympijský výbor ITF dalším olympijským účastníkům a poslední dvě byly v gesci Mezinárodního olympijského výboru, který je přidělil tenistům z málo zastoupených států. Mezinárodní olympijský výbor se později rozhodl využít práva na pozvání pouze v ženské dvouhře.[8]
Mužská a ženská čtyřhra
V soutěžích čtyřher se automaticky do turnaje kvalifikovalo prvních dvacet čtyři párů na kombimonavých žebříčcích ATP a WTA z pondělní klasifikace z 11. června 2012 s podmínkou maximálně dvou párů na jeden národní olympijský výbor (pár musel být tvořen olympioniky z jednoho státu). Kombinovaný žebříček ATP či WTA představoval součet pořadí v této klasifikaci u dvou hráčů tvořících jeden pár. Každému hráči bylo započítáno vyšší umístění, na kterém figuroval buď ve dvouhře, nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet obou umístění byl kritériem pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími součty do 24. místa si tuto účast zajistily.
Hráči, kteří byli klasifikováni mezi nejlepšími deseti hráči deblového žebříčku (nikoli v žebříčku párů), měli automaticky zajištěný start ve smyslu možnosti nastoupit se spoluhráčem–krajanem, přestože nemuseli figurovat jako dvojice na kombinovaném žebříčku mezi prvními 24 páry. Zbylých osm míst do počtu 32 účastníků soutěže čtyřher bylo rozděleno ve formě divokých karet Olympijským výborem ITF.[9]
Smíšená čtyřhra
Národní olympijský výbor mohl vyslat maximálně dvě dvojice, a v takovém případě by každá z nich hrála v jiné polovině pavouka. Do mixu mohli nastoupit pouze tenisté, kteří již hráli dvouhru a/nebo čtyřhru. Dvanáct přihlášených párů se automaticky kvalifikovalo na základě kombinovaného žebříčku ATP a WTA. Ten představuje součet pořadí klasifikací u muže (ATP) a ženy (WTA) tvořících jeden pár. Každému účastníku bylo započítáno vyšší umístění, na kterém figuroval buď ve dvouhře, nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet obou umístění byl kritériem pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími součty do 12. místa si tuto účast zajistily. Další čtyři místa přidělila smíšeným dvojicím ITF ve formě pozvání.
Sportoviště
Tenisové soutěže byly hrány na dvorcích All England Lawn Tennis and Croquet Clubu.
- Kapacita
- Centre Court – 14 971 diváků
- No. 1 Court – 11 393 diváků
- No. 2 Court – 4 060 diváků
- zbývající z 12 celkových dvorců mají kapacitu 2 000 diváků
Povrch – tráva, 100 % víceletý jílek výšky 8 mm; otevřené dvorce, Centre Court může využít zatahovací střechu
Míče – Slazenger Wimbledon Ultra Vis Hydroguard
Distribuce bodů
Body do žebříčku ATP a WTA byly hráčům přiznány pouze v soutěžích dvouher.[10]
Zlato | Stříbro | Bronz | 4. místo | Čtvrtfinále | Osmifinále | 32 hráčů v kole | 64 hráčů v kole | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mužská dvouhra | 750 | 450 | 340 | 270 | 135 | 70 | 35 | 5 |
Ženská dvouhra | 685 | 470 | 340 | 260 | 175 | 95 | 55 | 1 |
Plán turnaje
Soutěže dvouher se hrály ve formátu vyřazovacího systému se 64 hráči, což představovalo šestikolový turnaj.[11] Mužská a ženská čtyřhra zahrnuje 32 párů a smíšená čtyřhra pak 16 párů.[12] Poražení semifinalisté odehrají zápas o bronzovou medaili.
Všechny zápasy byly hrány na dvě vítězné sady vyjma finále mužské dvouhry, které se konalo na tři vítězné sady. Tiebreak rozhodoval všechny sety za stavu her 6–6 vyjma rozhodujících sad, v nichž se nekonal. Výjimkou byla rozhodující sada zápasů smíšené čtyřhry, v níž byl uplatněn tzv. supertiebreak, kdy zvítězil pár po dosažení 10 bodů za podmínky náskoku alespoň dvou míčů.[13]
Harmonogram
Datum | 28. července | 29. července | 30. července | 31. července | 1. srpna | 2. srpna | 3. srpna | 4. srpna | 5. srpna |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zahájení | 11:30 | 11:30 | 11:30 | 11:30 | 11:30 | 11:30 | 12:00 | 12:00 | 12:00 |
mužská dvouhra | 64 v kole | 64 v kole | 32 v kole | 32 v kole | osmifinále | čtvrtfinále | semifinále | — | o 3. místo finále |
ženská dvouhra | 64 v kole | 64 v kole | 32 v kole | 32 v kole | osmifinále | čtvrtfinále | semifinále | o 3. místo finále | — |
mužská čtyřhra | 32 v kole | 32 v kole | osmifinále | čtvrtfinále | — | semifinále | — | o 3. místo finále | — |
ženská čtyřhra | 32 v kole | 32 v kole | osmifinále | čtvrtfinále | — | semifinále | — | — | o 3. místo finále |
smíšená čtyřhra | — | — | — | — | osmifinále | čtvrtfinále | semifinále | o 3. místo | finále |
Divoké karty
Následující tenisté obdrželi do jednotlivých olympijských soutěží pozvání ve formě divokých karet, a to od Mezinárodní tenisové federace (ITF Invitation) nebo Mezinárodního olympijského výboru (Tripartite Commission Invitation).
Mužská dvouhra
Mezinárodní tenisová federace:[14]
- Lleyton Hewitt (AUS)
- Thomaz Bellucci (BRA)
- Vasek Pospisil (CAN)
- Somdev Devvarman (IND)
- Adrian Ungur (ROU)
- Blaž Kavčič (SLO)
- Malek Džazírí (TUN)
- Serhij Stachovskyj (UKR)
Ženská dvouhra
Mezinárodní tenisová federace:[14]
- Alizé Cornetová (FRA)
- Anna Tatišviliová (GEO)
- Anne Keothavongová (GBR)
- Elena Baltachová (GBR)
- Ons Džabúrová (TUN)
- Mariana Duqueová Mariñová (COL)
Mezinárodní olympijský výbor:[8][15]
Mužská čtyřhra
Mezinárodní tenisová federace:[14]
- David Nalbandian (ARG) / Eduardo Schwank (ARG)
- Thomaz Bellucci (BRA) / André Sá (BRA)
- Juan Sebastián Cabal (COL) / Santiago Giraldo (COL)
- Jonatan Erlich (ISR) / Andy Ram (ISR)
- Kei Nišikori (JPN) / Go Soeda (JPN)
- Horia Tecău (ROU) / Adrian Ungur (ROU)
- Nikolaj Davyděnko (RUS) / Michail Južnyj (RUS)
- Martin Kližan (SVK) / Lukáš Lacko (SVK)
Ženská čtyřhra
Mezinárodní tenisová federace:[14]
- Stéphanie Duboisová (CAN) / Aleksandra Wozniaková (CAN)
- Čuang Ťia-žung (TPE) / Sie Šu-wej (TPE)
- Alizé Cornetová (FRA) / Kristina Mladenovicová (FRA)
- Margalita Čachnašviliová (GEO) / Anna Tatišviliová (GEO)
- Laura Robsonová (GBR) / Heather Watsonová (GBR)
- Tímea Babosová (HUN) / Ágnes Szávayová (HUN)
- Rušmi Čakravárthíová (IND) / Sania Mirzaová (IND)
- Anne Keothavongová (GBR) / Elena Baltachová (GBR)
Smíšená čtyřhra
Mezinárodní tenisová federace:[14]
- Samantha Stosurová (AUS) / Lleyton Hewitt (AUS)
- Laura Robsonová (GBR) / Andy Murray (GBR)
- Jelena Vesninová (RUS) / Michail Južnyj (RUS)
- Sofia Arvidssonová (SWE) / Robert Lindstedt (SWE)
Čeští reprezentanti
- Muži
- Tomáš Berdych – dvouhra[16]
- Radek Štěpánek – dvouhra[16]
- Tomáš Berdych / Radek Štěpánek – čtyřhra[16]
- Ženy
- Petra Cetkovská – dvouhra[16]
- Petra Kvitová – dvouhra[16]
- Lucie Šafářová – dvouhra[16]
- Klára Zakopalová – dvouhra[16]
- Petra Cetkovská / Lucie Šafářová – čtyřhra[16]
- Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká – čtyřhra[16]
- Smíšená soutěž
- Radek Štěpánek / Lucie Hradecká (nahradila Petru Kvitovou – zdravotní problémy, natažený břišní sval) – smíšená čtyřhra[16]
Tenisté podle země
Tabulka uvádí počet tenistů z jednotlivých zemí, startujících na Hrách XXX. olympiády v Londýně.
Země | Muži | Ženy | Mix | Celkem | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Dvouhra | Čtyřhra | Dvouhra | Čtyřhra | |||
Argentina | 4 | 2(1) | 0 | 2(2) | 2 | 7 |
Austrálie | 2 | 0 | 1 | 4(3) | 2 | 6 |
Rakousko | 1 | 2(1) | 1 | 0 | 0 | 3 |
Bělorusko | 0 | 2(2) | 1 | 0 | 2 | 3 |
Belgie | 3 | 0 | 2 | 0 | 0 | 5 |
Brazílie | 1 | 4(3) | 0 | 0 | 0 | 4 |
Bulharsko | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 |
Kanada | 2 | 2(1) | 1 | 2(1) | 0 | 5 |
Čína | 0 | 0 | 3 | 4(1) | 0 | 4 |
Tchaj-wan | 1 | 0 | 1 | 2(1) | 0 | 3 |
Kolumbie | 2 | 2(1) | 1 | 0 | 0 | 4 |
Chorvatsko | 2 | 2(0) | 0 | 0 | 0 | 2 |
Kypr | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Česko | 2 | 2(0) | 4 | 4(2) | 2 | 8 |
Dánsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Finsko | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Francie | 4 | 4(1) | 1 | 2(1) | 0 | 7 |
Gruzie | 0 | 0 | 1 | 2(1) | 0 | 2 |
Německo | 2 | 2(1) | 4 | 4(1) | 4 | 8 |
Velká Británie | 1 | 4(3) | 4 | 4(0) | 2 | 8 |
Maďarsko | 0 | 0 | 2 | 2(0) | 0 | 2 |
Indie | 2 | 4(4) | 0 | 2(2) | 2 | 7 |
Izrael | 0 | 2(2) | 1 | 0 | 0 | 3 |
Itálie | 2 | 2(1) | 4 | 4(0) | 4 | 7 |
Japonsko | 3 | 2(0) | 0 | 0 | 0 | 3 |
Kazachstán | 1 | 0 | 2 | 2(0) | 0 | 3 |
Lichtenštejnsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Lucembursko | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Nizozemsko | 1 | 2(1) | 0 | 0 | 0 | 2 |
Nový Zéland | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Paraguay | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Polsko | 1 | 2(2) | 2 | 4(2) | 2 | 7 |
Rumunsko | 1 | 2(1) | 3 | 2(0) | 0 | 5 |
Rusko | 4 | 2(0) | 4 | 4(2) | 2 | 10 |
Srbsko | 3 | 4(1) | 2 | 0 | 2 | 6 |
Slovensko | 2 | 2(0) | 2 | 2(0) | 0 | 4 |
Slovinsko | 1 | 0 | 1 | 2(2) | 0 | 4 |
Španělsko | 4 | 4(2) | 4 | 4(2) | 0 | 12 |
Švédsko | 0 | 2(2) | 1 | 0 | 2 | 3 |
Švýcarsko | 2 | 2(0) | 0 | 0 | 0 | 2 |
Tunisko | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 |
Ukrajina | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 |
Spojené státy americké | 4 | 4(2) | 4 | 4(2) | 4 | 12 |
Uzbekistán | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Celkem: 44 NOV | 64 | 64(32) | 64 | 62(25) | 32 | 185 |
- Poznámky
- (x) – číslo v závorce udává počet tenistů startujících pouze v soutěži čtyřhry
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2012 Summer Olympics na anglické Wikipedii.
- ↑ Tennis [online]. London 2012 Organization Committee [cit. 2008-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-24. (anglicky)
- ↑ IOC approves new events for London 2012 [online]. IOC, 10 December 2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis at the 1924 Paris Summer Games: Mixed Doubles [online]. sports-reference.com [cit. 2011-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-05. (anglicky)
- ↑ Wimbledon outlines plans for 2012. BBC News. 13 August 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tsonga překonal olympijský rekord. Jinak se do historie nezapíšu, řekl, iDNES.cz, 1.8.2012
- ↑ Federer má jistou medaili! Po nejdelším třísetovém zápase postoupil do finále, tenisportal.cz, 3.8.2012
- ↑ Olympic qualification details announced [online]. International Tennis Federation, 20 June 2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-25. (anglicky)
- ↑ a b Archivovaná kopie. 2012.itftennis.com [online]. [cit. 2012-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-02.
- ↑ ITF and ATP announce Olympic ranking point agreement [online]. 1 June 2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (anglicky)
- ↑ Ranking Points [online]. itftennis.com [cit. 2012-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Men's Singles Main Draw: 1st Round [online]. ITF [cit. 2008-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Men's Doubles Main Draw: 1st Round [online]. ITF [cit. 2008-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis – About [online]. Official site of the London 2012 Olympic and Paralympic Games [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2012. (anglicky)
- ↑ a b c d e ITF. ITF announces entries for Olympic Tennis Event [online]. United Kingdom: ITF, 26 June 2012 [cit. 2012-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29. (anglicky)
- ↑ AP. First entrants set for Games tennis [online]. Bristol, United States: ESPN Inc., 18 April 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j České tenisové jedničky mají přijatelný los Archivováno 28. 7. 2012 na Wayback Machine., ČT4, 26. 7. 2012
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis na Letních olympijských hrách 2012 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Tenis na Letních olympijských hrách 2012 na stránce ITF
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belarus 1995-2012
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Floflo62, Licence: CC BY-SA 3.0
Čeští tenisté Tomáš Berdych a Radek Štěpánek v prvním kole dvouhry mužů na letních olympijakých hrách v Londýně 2012.
Flag of Liechtenstein
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Autor: Carine06, Licence: CC BY-SA 2.0
Andy Murray with his signiture winning pose after beating Stan Wawrinka.
Autor:
- Andy_Murray_and_Laura_Robson_-Wimbledon,_London_2012_Olympics-3Aug2012.jpg: Christopher Johnson from Tokyo, Japan
- derivative work: Snowmanradio
Andy Murray and Laura Robson in the mixed doubles at Wimbledon, London 2012 Olympics on 3 August 2012.
Autor: CharlieTPhotographic, Licence: CC BY 2.0
From left to right : Richard Gasquet, Julien Benneteau, Jo-Wilfried Tsonga under the flag, and Michael Llodra.
Former version of the flag of Paraguay
Autor: annie, Licence: CC BY 2.0
Left to right: Victoria Azarenka, Serena Williams and Maria Sharapova at the 2012 Summer Olympics.
Autor: Carine06, Licence: CC BY-SA 2.0
Slazenger branded 2012 Summer Olympic tennis balls.
Autor: annie, Licence: CC BY 2.0
Bob and Mike Bryan at the 2012 Summer Olympics.
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Courts 18 & 19
Autor: CharlieTPhotographic, Licence: CC BY 2.0
Serena jumps for joy after defeating her opponent, Maria Sharapova in the 2012 Olympic gold medal match. She won the game easily 6-0, 6-1.