Tenis na Letních olympijských hrách 2020

Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Datum24. července – 1. srpna 2021
Ročník16.
MístoTenisový park Ariake
zóna Tokijského zálivu
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Povrchtvrdý – DecoTurf / venku
Počet64 dvouhra / 32 čtyřhra / 16 mix
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
 Alexander Zverev  (GER)
ženská dvouhra
 Belinda Bencicová (SUI)
mužská čtyřhra
 Nikola Mektić / Mate Pavić (CRO)
ženská čtyřhra
 Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková (CZE)
smíšená čtyřhra
 Anastasija Pavljučenkovová / Andrej Rubljov (ROC)
Tenis na letních olympijských hrách
< 2016
2024 >

Tenisový turnaj na Letních olympijských hrách 2020 byl šestnáctý ročník řádného a oficiálního olympijského turnaje. Probíhal v japonské metropoli Tokiu od soboty 24. července do neděle 1. srpna 2021. Dějištěm se staly otevřené dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf v Tenisového parku Ariake, ležícím v olympijské zóně Tokijského zálivu.[1][2] Kapacita areálu činila 19 900 míst. V červenci 2021 organizační výbor oznámil, že kvůli obnovení japonského nouzového stavu pro sílící epidemii covidu-19 v oblasti Tokia, se olympiáda uskuteční bez diváků.[3] DecoTurf se stal povrchem na třetí olympiádě.[4]

Tokijské hry se měly konat po čtyřech letech od Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, během července a srpna 2020. Kvůli pokračující pandemii covidu-19 však byly v březnu 2020 o rok odloženy. Přesto si z marketingových důvodů podržely rok 2020 v názvu.[5] Oficiálními organizátory se staly Mezinárodní olympijský výbor a Mezinárodní tenisová federace. Turnaj patřil do kalendáře profesionálních tenisových okruhů – mužského ATP Tour a ženského WTA Tour. Do mužského a ženského žebříčku se tenistům nezapočítávali žádné body.[6]

Kvalifikační kritéria umožnila účast 192 tenistů ze 45 národních výprav,[2] kteří bojovali o medaile v mužské dvouhře a čtyřhře, ženské dvouhře a čtyřhře a také ve smíšené čtyřhře. Mezi změny vůči předchozím ročníkům patřilo mužské finále hrané na dva vítězné sety namísto tří a 10bodový supertiebreak ve čtyřhrách za stavu setů 1–1, formát dříve hraný již v mixu.[2][1]

Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se staly světové jedničky, Srb Novak Djoković a Australanka Ashleigh Bartyová, která na olympijských hrách debutovala. Do turnaje zasáhlo sedm medailistů z LOH 2016 a sedm hráčů, kteří získali v minulosti cenný kov na Letní olympiádě mládeže.[2]

Poprvé od tenisového turnaje na Letních olympijských hrách 1920 v Antverpách, kterého se američtí tenisté neúčastnili, nezískali Američané ani jednu medaili.[7]

Kvalifikační kritéria

Každý národní olympijský výbor (NOV) byl oprávněn nominovat maximálně šest tenistů a šest tenistek, z toho až čtyři jednotlivce do dvouhry a dva páry do každé soutěže čtyřhry. Žebříčkové postavení vycházelo z vydání 14. června 2021 po skončení French Open.[8]

Podmínky účasti v Davis Cupu a Billie Jean King Cupu

Tenisový park Ariake
Celkový pohled na zrekonstruovaný areál
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
Celkový pohled na zrekonstruovaný areál
Centrkurt Ariake Coliseum pro 10  tisíc diváků[9]
Centrkurt Ariake Coliseum pro 10  tisíc diváků[9]
Dvorec č. 1 postavený pro olympiádu
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
Dvorec č. 1 postavený pro olympiádu
Celková kapacita areálu činila 19 900 míst. Olympijský turnaj se však hrál bez diváků.[10][11]

Pro účast na olympijských hrách byli všichni tenisté povinni být součástí nominace týmu alespoň ve třech mezistátních utkáních Davis Cupu či Billie Jean King Cupu olympijského cyklu 2017–2020, z toho minimálně v jednom ročníku mezi lety 2019–2020. Výjimkou se stali hráči a hráčky, jejichž družstvo odehrálo alespoň tři ze čtyř sezón v zonálních základních skupinách, tedy mimo světové skupiny, nebo pokud byl tenista minimálně dvacetkrát v kariéře nominován v Davis Cupu či Billie Jean King Cupu. Pro tyto hráče se kritérium snížilo na dvě povinné nominace v letech 2019–2020. Mezinárodní tenisová federace si ve výjimečných případech vyhradila uznat start i při nesplnění výše uvedených podmínek. Tenisté také museli udržovat dobré vztahy s národním tenisovým svazem.[12][8]

Ženská a mužská dvouhra

Oznámení kvalifikovaných hráčů učinila Mezinárodní tenisová federace na základě 56 nejvýše postavených hráčů a hráček na žebříčcích ATP a WTA ve vydáních z pondělí 14. června 2021 (po dohrání French Open). Limitujícím kritériem byla účast maximálně čtyř olympioniků z jednoho státu, respektive národního olympijského výboru (NOV). Pokud byli mezi prvními padesáti šesti hráči žebříčku více než čtyři tenisté jednoho národního svazu, pak do turnaje nastoupili pouze čtyři nejvýše klasifikovaní. Místa tenistů z pátých a dalších pozic v redukovaných národních žebříčcích obsadili hráči umístění za 56. pozicí žebříčku, kteří současně splňovali podmínku figurovat do čtvrtého místa v redukované klasifikaci vlastního státu. Žádní tenisté z jedné výpravy nebyli nalosováni do stejné čtvrtiny pavouka (výjimkou se stali náhradníci).[12][8]

Zbylých osm míst, do počtu 64 hráčů, bylo rozděleno tenistům z americké, africké a asijské kontinentální kvalifikace ve formě kontinentálních her a nejvýše postaveným singlistům Evropy a Oceánie, jejichž stát neměl ve dvouhře zastoupení. Jedno místo bylo určeno pro bývalého olympijského vítěze či šampiona grandslamu a poslední účastník zastupoval hostitelský stát. Všichni museli splňovat podmínku umístění do 300. místa žebříčku.[12][8]

Klíč
64 hráčů56 nejvýše postavených na žebříčku ATP/WTA
2 vítěz a finalista Panamerických her 2019
1 vítěz Asijských her 2018
1 vítěz Afrických her 2019
1 nejvýše postavený singlista Evropy z výpravy bez dosavadní účasti v soutěži
1 nejvýše postavený singlista Oceánie z výpravy bez dosavadní účasti v soutěži
1 olympijský či grandslamový vítěz
1 singlista pořadatelského státu

Ženská a mužská čtyřhra

Do soutěží mužské a ženské čtyřhry se automaticky kvalifikovalo deset nejvýše postavených hráčů mužského deblového žebříčku ATP a prvních deset hráček ženského deblového žebříčku WTA ve vydání ze 14. června 2021. Tito tenisté mohli zvolit svého spoluhráče-krajana, jenž také figuroval do 300. místa na žebříčku dvouhry či čtyřhry.

Přímý postup si zajistilo minimálně 24 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku[kombinovaný žebříček 1] z pondělního vydání 14. června 2021, s podmínkou maximálně dvou párů na jednu zemi (pár tvořili tenisté z jednoho národního olympijského výboru). Pokud nebyla naplněna celková kvóta turnaje 86 singlistů a deblistů na pohlaví (mužů a žen), pokračovalo se dále v obsazování podle kombinovaného žebříčku. Jakmile byla kvóta 86 tenistů dosažena, kvalifikovaly se další dvojice na základě kombinovaného žebříčku se zohledněním singlové priority. Až 8 zbylých míst tak bylo doplněno páry s nejnižšími součty zohledňujícími vyšší žebříčkové postavení singlistů podle preference součtu: a) žebříčkového postavení obou členů ve dvouhře, b) žebříčkového postavení člena dvouhry a člena čtyřhry, c) žebříčkového postavení obou členů ve čtyřhře. Jedno místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. [12][8]

Klíč
32 párů10 párů od hráčů Top 10 (v rámci „24 či více párů“)
24 či více párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku do kvóty 86
až 8 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku dle singlové priority
1 pár pořadatelského státu

Smíšená čtyřhra

Do soutěže smíšené čtyřhry může národní olympijský výbor vyslat maximálně dvě dvojice, a v takovém případě každá z nich bude nalosována do jiné poloviny pavouka. Účastnit se mohli pouze tenisté, kteří již na olympiádě hráli dvouhru a/nebo čtyřhru. Patnáct párů s nejnižším součtem v kombinovaném žebříčku[kombinovaný žebříček 1] ze 14. června 2021 si zajistilo přímou účast. Jedno zbylé místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. Přihlášení párů do soutěže skončilo 27. července 2021 v 11:00 hodin místního času.[12][8]

Klíč
16 párů15 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku
1 pár pořadatelského státu

Herní systém a plán turnaje

Herní systém

Argentinka Nadia Podoroská na dvorci areálu s olympijskou symbolikou

Všechny soutěže se hrály ve formátu vyřazovacího systému. Do mužské a ženské dvouhry nastoupilo 64 hráčů, což znamenalo šestikolový turnaj. Mužská a ženská čtyřhra zahrnovala 32 párů a smíšená čtyřhra pak 16 párů. Poražení semifinalisté se utkali v zápasech o bronzovou medaili.[6][2]

Všechna utkání byla hrána na dvě vítězné sady včetně finále mužské dvouhry, které se na předchozích olympiádách konalo na tři vítězné sady. Sedmibodový tiebreak uzavíral všechny sety, pokud dospěly do stavu gamů 6–6.[6][2] V rozhodující sadě čtyřher a mixu se konal pouze supertiebreak, v němž zvítězil pár po dosažení 10 bodů za podmínky rozdílu alespoň dvou míčů. Na LOH 2016 byl v rozhodujících setech deblových soutěží mužů a žen hrán 7bodový tiebreak.[6][2]

Harmonogram

Olympijský turnaj probíhal od soboty 24. července do neděle 1. srpna 2021.[6][2] Po protestech tenistů na zápasy hrané kolem poledne ve vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu, posunuli organizátoři od 29. července začátek hracích dnů na 15 hodin.[13]

Harmonogram
Datum24. července25. července26. července27. července28. července29. července30. července31. července1. srpna
Zahájení11:0011:0011:0011:0011:0015:0015:0015:0015:00
Mužská dvouhra1. kolo2. kolo3. koločtvrtfinálesemifináleo bronzo zlato
Ženská dvouhra1. kolo2. kolo3. koločtvrtfinálesemifinále—o bronzo zlato—
Mužská čtyřhra1. kolo2. koločtvrtfinálesemifinále—o bronzo zlato——
Ženská čtyřhra1. kolo2. koločtvrtfinálesemifinále—o bronzo zlato
Smíšená čtyřhra—1. koločtvrtfinálesemifináleo bronzo zlato

Účastnické země

  • Argentina (7)
  • Austrálie (10)
  • Belgie (4)
  • Bělorusko (3)
  • Bolívie (1)
  • Brazílie (7)
  • Česko (6)
  • Čína (5)
  • Egypt (2)
  • Estonsko (1)
  • Francie (10)
  • Gruzie (1)
  • Chile (1)
  • Chorvatsko (6)
  • Indie (3)
  • Itálie (6)
  • Japonsko (11)
  • Jižní Korea (1)
  • Kanada (4)
  • Kazachstán (7)
  • Kolumbie (4)
  • Lotyšsko (2)
  • Mexiko (2)
  • Nizozemsko (4)
  • Německo (9)
  • Nový Zéland (2)
  • Paraguay (1)
  • Peru (1)
  • Polsko (6)
  • Portugalsko (2)
  • Rakousko (2)
  • Sportovci ROV (8)
  • Rumunsko (3)
  • Řecko (2)
  • Srbsko (5)
  • Slovensko (3)
  • Spojené státy americké (11)
  • Španělsko (8)
  • Švédsko (1)
  • Švýcarsko (2)
  • Tchaj-wan (5)
  • Tunisko (1)
  • Ukrajina (4)
  • Uzbekistán (1)
  • Velká Británie (6)

Přehled medailí

Medailisté

SoutěžZlatá olympijská medaile ZlatoStříbrná olympijská medaile StříbroBronzová olympijská medaile Bronz
Mužská dvouhra
 Alexander Zverev
Německo (GER)		 Karen Chačanov
Sportovci ROV (ROC)		 Pablo Carreño Busta
Španělsko (ESP)
Mužská čtyřhra
 Nikola Mektić
Chorvatsko (CRO)
 Mate Pavić
Chorvatsko (CRO)		 Marin Čilić
Chorvatsko (CRO)
 Ivan Dodig
Chorvatsko (CRO)		 Marcus Daniell
Nový Zéland (NZL)
 Michael Venus
Nový Zéland (NZL)
Ženská dvouhra
 Belinda Bencicová
Švýcarsko (SUI)		 Markéta Vondroušová
Česko (CZE)		 Elina Svitolinová
Ukrajina (UKR)
Ženská čtyřhra
Česko Barbora Krejčíková
 Kateřina Siniaková
Česko (CZE)		Švýcarsko Belinda Bencicová
 Viktorija Golubicová
Švýcarsko (SUI)		Brazílie Laura Pigossiová
 Luisa Stefaniová
Brazílie (BRA)
Smíšená čtyřhra
ROC Anastasija Pavljučenkovová
 Andrej Rubljov
Sportovci ROV (ROC)		ROC Jelena Vesninová
 Aslan Karacev
Sportovci ROV (ROC)		Austrálie Ashleigh Bartyová
 John Peers
Austrálie (AUS)

Pořadí národů

PořadíZeměZlatá olympijská medaileZlatoStříbrná olympijská medaileStříbroBronzová olympijská medaileBronzCelkem
1. Sportovci ROV1203
2. Česko1102
Chorvatsko1102
Švýcarsko1102
5. Německo1001
6. Austrálie0011
Brazílie0011
Nový Zéland0011
Španělsko0011
Ukrajina0011
Sady medailí55515

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Kombinovaný žebříček představoval součet pořadí z mužské klasifikace ATP, nebo ženské klasifikace WTA, u obou členů jednoho páru (v mixu muže a ženy). Každému členu páru bylo započítáno vyšší umístění (lepší postavení), na kterém figurovali (14. června 2021) ve dvouhře nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet umístění byl rozhodující pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími součty obsadily volná místa v pavouku mužské a ženské čtyřhry minimálně do počtu 24 dvojic. Po naplnění celkové kvóty 86 startujících na pohlaví bylo až 8 zbylých míst doplněno páry s nejnižšími součty zohledňujícími singlovou prioritu (zvýhodnění lépe postavených singlistů).
    Páry s nejnižšími 15 součty zaujaly 15 volných míst v pavouku smíšené čtyřhry.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2020 Summer Olympics na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ON-Tennis at the Tokyo Olympics. Reuters [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h Tokyo 2020 Olympic Tennis: draws, nominations and key players [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Olympijské hry v Tokiu se uskuteční bez diváků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ DecoTurf® Chosen for Tennis Courts at the 2020 Olympics in Tokyo [online]. Business Wire, 2019-08-01 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Rozhodnuto. Olympijské hry v Tokiu se odkládají na rok 2021.. iDnes.cz [online]. 2020-03-24 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Tokyo 2020: Olympic tennis dates, entry lists, seeds and more [online]. WTA Tennis, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ FITZGERALD, Matt. U.S. leaves Tokyo without an Olympic tennis medal for first time in 101 years. Tennis.com [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f QUALIFICATION SYSTEM – GAMES OF THE XXXII OLYMPIAD – TOKYO 2020 [PDF]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-04-29 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Tokyo 2020 Venue Guide: Tokyo Bay Zone Venues [online]. Canadian Olympic Committee [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Velký přehled sportovišť na letních olympijských hrách - 1. díl [online]. TN.cz, 2021-07-21 [cit. 2021-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-29. 
  11. ↑ PAVITT, Michael. International Tennis Federation impressed by Ariake Tennis Park after test event. www.insidethegames.biz [online]. 2019-11-01 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d e ELIGIBILITY FOR THE OLYMPIC TENNIS EVENT, TOKYO 2020 [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Olympiáda | Když tady umřu, kdo za to ponese odpovědnost? zuřila tenisová hvězda. A není sama. Sport.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal.svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Tennis at the 2020 Summer Olympics - venue.jpg
Tennis at the 2020 Summer Olympics - venue
Ariake Tennis no Mori Kōen 2.jpg
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
Aerial view of Ariake Tennis no Mori Kōen, Tokyo, Japan
Ariake tennis park.jpg
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
Aerial view of Ariake Tennis Park, Tokyo, Japan
Tennis at the 2020 Summer Olympics (Argentina) (2).jpg
Autor: Secretaría de Deportes, Licence: CC BY 4.0
Tennis at the 2020 Summer Olympics (Nadia Podoroska from Argentina)