Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – mužská čtyřhra

Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Zlatá olympijská medaile zlato Nikola Mektić (CRO)
 Mate Pavić (CRO)
Stříbrná olympijská medaile stříbro Marin Čilić (CRO)
 Ivan Dodig (CRO)
Bronzová olympijská medaile bronz Marcus Daniell (NZL)
 Michael Venus (NZL)
      Finále6–4, 3–6, [10–7]
      Počet32 párů z 22 zemí
      Povrchtvrdý – DecoTurf / venku
      Datum24.–30. července 2021
      DějištěTenisový park Ariake
zóna Tokijského zálivu
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Soutěže
mužská dvouhra • mužská čtyřhra
ženská dvouhra • ženská čtyřhra
smíšená čtyřhra
Tenis na letních olympijských hrách
mužská čtyřhra
◄◄ 2016
2024 ►►

Mužská čtyřhra na Letních olympijských hrách 2020 probíhala od 24. do 30. července 2021. Do deblové soutěže tokijského olympijského turnaje nastoupilo třicet dva párů. Dějištěm se staly dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf v Tenisovém parku Ariake.[1][2] Letní olympijské hry 2020 byly o rok odloženy kvůli pandemii covidu-19. Vzhledem k obnovení japonského nouzového stavu pro sílící epidemii v oblasti Tokia se hry konaly bez diváků.[3] Obhájci zlatých medailí, Španělé Marc López s Rafaelem Nadalem,[4] do turnaje nezasáhli.

Olympijský turnaj pořádaly Mezinárodní tenisová federace a Mezinárodní olympijský výbor. Mužská čtyřhra byla součástí profesionálního okruhu ATP Tour. Tenisté si do žebříčku nepřipsali žádné body. Hrálo se na dva vítězné sety. Tiebreak uzavírá první dva sety za stavu her 6–6. Případnou rozhodující sadu tvořil poprvé supertiebreak.[1][2]

Mužská čtyřhra se hrála ve všech 16 ročnících, kdy byl tenis zařazen do programu olympijských her v letech 1896–1924 a opět od roku 1988. V roce 1968 se uskutečnily ukázkový turnaj a exhibice.

Olympijskými vítězi se stali nejvýše nasazení Chorvaté Nikola Mektić s Matem Pavićem, kteří ve finále zdolali za 1:38 hodin další chorvatský pár Marina Čiliće a Ivana Dodiga. Po dvousetovém průběhu 6–4 a 3–6 rozhodl až supertiebreak poměrem [10–7]. Mektić a Pavlićem tak potvrdili roli favoritů a navázali na osm předešlých titulů z dosavadního průběhu sezóny. Bronz připadl novozélandské dvojici Marcusi Danieellovi a Michaelu Venusovi po výhře nad reprezentanty amerického tenisu Austinem Krajicekem a Tennysem Sandgrenem. Pro Nový Zéland vybojovali první olympijské medaile v tenise.[5] Čtvrté místo Američanů znamenalo, že poprvé od roku 1920 nezískala americká výprava ani jednu tenisovou medaili.[6][7]

Harmonogram

Harmonogram
Datum24. července25. července26. července27. července28. července29. července30. července
Zahájení (UTC+9)11:0011:0011:0011:0011:0015:0015:00
Mužská čtyřhra1. kolo2. koločtvrtfinálesemifinále—o bronzo zlato

Nasazení párů

 1.    Nikola Mektić (CRO) /  Mate Pavić (CRO) (vítězové, zlatá medaile)
 2.    Pierre-Hugues Herbert (FRA) /  Nicolas Mahut (FRA) (1. kolo)
 3.    Juan Sebastián Cabal (COL) /  Robert Farah (COL) (čtvrtfinále)
 4.    Aslan Karacev (ROC) /  Daniil Medveděv (ROC) (1. kolo)
 5.    Hubert Hurkacz (POL) /  Łukasz Kubot (POL) (1. kolo)
 6.    Karen Chačanov (ROC) /  Andrej Rubljov (ROC) (1. kolo)
 7.    Jamie Murray (GBR) /  Neal Skupski (GBR) (2. kolo)
 8.    Wesley Koolhof (NED) /  Jean-Julien Rojer (NED) (2. kolo, pozitivní test na covid-19)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

 SemifináleFinále o zlatou medaili
             
 1  Nikola Mektić (CRO)
  Mate Pavić (CRO)		66 
   Austin Krajicek (USA)
  Tennys Sandgren (USA)		44 
 1  Nikola Mektić (CRO)
  Mate Pavić (CRO)		63[10]
    Marin Čilić (CRO)
  Ivan Dodig (CRO)		46[7]
   Marcus Daniell (NZL)
  Michael Venus (NZL)		22
    Marin Čilić (CRO)
  Ivan Dodig (CRO)		66  Zápas o bronzovou medaili
    Austin Krajicek (USA)
  Tennys Sandgren (USA)		632
    Marcus Daniell (NZL)
  Michael Venus (NZL)		776

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1  N Mektić (CRO)
  M Pavić (CRO)		786 
  M Demoliner (BRA)
  M Melo (BRA)		664  1  N Mektić (CRO)
  M Pavić (CRO)		765[10] 
  P Andújar (ESP)
  R Carballés Baena (ESP)		54    L Musetti (ITA)
  L Sonego (ITA)		577[7] 
  L Musetti (ITA)
  L Sonego (ITA)		76   1  N Mektić (CRO)
  M Pavić (CRO)		66 
ITF  B McLachlan (JPN)
  K Nišikori (JPN)		66   ITF  B McLachlan (JPN)
  K Nišikori (JPN)		33 
  J Sousa (POR)
  P Sousa (POR)		14  ITF  B McLachlan (JPN)
  K Nišikori (JPN)		66
  A Molteni (ARG)
  H Zeballos (ARG)		774[11]  7  J Murray (GBR)
  N Skupski (GBR)		34 
7  J Murray (GBR)
  N Skupski (GBR)		636[13]   1  N Mektić (CRO)
  M Pavić (CRO)		66
4  A Karacev (ROC)
  D Medveděv (ROC)		54     A Krajicek (USA)
  T Sandgren (USA)		44
  L Klein (SVK)
  F Polášek (SVK)		76    L Klein (SVK)
  F Polášek (SVK)		772[5] 
  J Peers (AUS)
  M Purcell (AUS)		665[5]    A Krajicek (USA)
  T Sandgren (USA)		626[10] 
  A Krajicek (USA)
  T Sandgren (USA)		377[10]     A Krajicek (USA)
  T Sandgren (USA)		677
  A Bublik (KAZ)
  A Golubjev (KAZ)		7763[8]     J-L Struff (GER)
  A Zverev (GER)		364 
  J Chardy (FRA)
  G Monfils (FRA)		6477[10]    J Chardy (FRA)
  G Monfils (FRA)		45
  J-L Struff (GER)
  A Zverev (GER)		677    J-L Struff (GER)
  A Zverev (GER)		67 
5  H Hurkacz (POL)
  Ł Kubot (POL)		265 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8  W Koolhof (NED)
  J-J Rojer (NED)		677 
  S Gillé (BEL)
  J Vliegen (BEL)		365  8  W Koolhof (NED)
  J-J Rojer (NED)		 
  J Gerasimov (BLR)
  I Ivaška (BLR)		366    M Daniell (NZL)
  M Venus (NZL)		w/o 
  M Daniell (NZL)
  M Venus (NZL)		678     M Daniell (NZL)
  M Venus (NZL)		63[10] 
  J Millman (AUS)
  L Saville (AUS)		52   3  JS Cabal (COL)
  R Farah (COL)		36[7] 
  O Marach (AUT)
  P Oswald (AUT)		76    O Marach (AUT)
  P Oswald (AUT)		41
  P Carreño Busta (ESP)
  A Davidovich Fokina (ESP)		24  3  JS Cabal (COL)
  R Farah (COL)		66 
3  JS Cabal (COL)
  R Farah (COL)		66     M Daniell (NZL)
  M Venus (NZL)		22
6  K Chačanov (ROC)
  A Rubljov (ROC)		7765[10]     M Čilić (CRO)
  I Dodig (CRO)		66
  R Ram (USA)
  F Tiafoe (USA)		6377[12]    R Ram (USA)
  F Tiafoe (USA)		35 
  T Daniel (JPN)
  J Nišioka (JPN)		24    M Čilić (CRO)
  I Dodig (CRO)		67 
  M Čilić (CRO)
  I Dodig (CRO)		66     M Čilić (CRO)
  I Dodig (CRO)		477[10]
  K Krawietz (GER)
  T Pütz (GER)		66     A Murray (GBR)
  J Salisbury (GBR)		662[7] 
  F Bagnis (ARG)
  D Schwartzman (ARG)		21    K Krawietz (GER)
  T Pütz (GER)		262
  A Murray (GBR)
  J Salisbury (GBR)		66    A Murray (GBR)
  J Salisbury (GBR)		677 
2  P-H Herbert (FRA)
  N Mahut (FRA)		32 

Seznam kvalifikovaných párů

Seznam párů mužské čtyřhry
Poř.KŽPrvní deblistaDruhý deblistanárodní olympijský výbor
dvouhračtyřhrahráčdvouhračtyřhrahráč
Top 10 žebříčku ATP ve čtyřhře
1.[8]3.–1.Mate Pavić–2.Nikola Mektić Chorvatsko
2.[9]10.305.3.Nicolas Mahut87.7.Pierre-Hugues Herbert Francie
3.[10]9.–4.Robert Farah–5.Juan Sebastián Cabal Kolumbie
4.[11]71–6Horacio Zeballos–65Andrés Molteni Argentina
5.[8]45–8Ivan Dodig37.235.Marin Čilić Chorvatsko
6.[12]250–9Filip Polášek254.241.Lukáš Klein Slovensko
7.[13]115.–10.Joe Salisbury124.105.Andy Murray Velká Británie
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku
8.[14]26.2.237.Daniil Medveděv24.232.Aslan Karacev Sportovci ROV
9.[15]31.–13.Bruno Soares–18.Marcelo Melo Brazílie
10.[14]34.7.71.Andrej Rubljov27.92.Karen Chačanov Sportovci ROV
11.[16]34.17.73.Hubert Hurkacz–17.Łukasz Kubot Polsko
12.[17]40.–19.Neal Skupski–21.Jamie Murray[p. 1] Velká Británie
13.[19]41.–14.Wesley Koolhof–27.Jean-Julien Rojer Nizozemsko
14.[20]47.12.68.Pablo Carreño Busta35.220.Alejandro Davidovich Fokina Španělsko
15.[21]51.6.112.Alexander Zverev45.56.Jan-Lennard Struff Německo
16.[2]57.–28.Joran Vliegen–29.Sander Gillé Belgie
17.[21]60.688.20.Kevin Krawietz1 182.40.Tim Pütz Německo
18.[22]61.–15.Michael Venus–46.Marcus Daniell Nový Zéland
19.[23]66.–30.Oliver Marach–36.Philipp Oswald Rakousko
20.[24]69.280.44.Max Purcell[p. 1]–25.John Peers Austrálie
21.[9]72.26.409.Jošihito Nišioka[p. 1]46.781.Taró Daniel[p. 1] Japonsko
22.[9]73.16.–Gaël Monfils59.57.Jérémy Chardy Francie
23.[25]76.–11.Rajeev Ram65.198.Frances Tiafoe Spojené státy americké
24.87.26.160.Lorenzo Sonego61.305.Lorenzo Musettie[p. 1] Itálie
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku se singlovou prioritou
25.[24]76.407.33.Luke Saville43.251.John Millman Austrálie
26.[26]78.39.49.Alexandr Bublik856.39.Andrej Golubjev Kazachstán
27.[27]107.11.139.Diego Schwartzman96.166.Facundo Bagnis Argentina
28.[25]118.–50.Austin Krajicek68.207.Tennys Sandgren Spojené státy americké
29.[28]131.–48.Marcelo Demoliner[p. 1]83.189.Thiago Monteiro[p. 1] Brazílie
30.[29]170.70.131.Pablo Andújar100.163.Roberto Carballés Baena Španělsko
31.[10]204.109.96.João Sousa108.316.Pedro Sousa Portugalsko
Pořadatelský stát
P1[30]99.–42.Ben McLachlan57.815.Kei Nišikori Japonsko
Legenda
ehráč obdržel povolení startu od ITF i přes nesplnění kritérií účasti v Davis Cupu

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b c d e f g Hráč se kvalifikoval díky pozdnímu odhlášení jednoho z přímo postupujících na olympijský turnaj.[18]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 2020 letní Olympics – Men's Doubles na anglické Wikipedii a Tennis at the 2020 letní Olympics – Qualification na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Tokyo 2020: Olympic tennis dates, entry lists, seeds and more [online]. WTA Tennis, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Tokyo 2020 Olympic Tennis: draws, nominations and key players [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Olympijské hry v Tokiu se uskuteční bez diváků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nadal and Lopez power to men’s doubles tennis title [online]. Olympics.org, 2016-08-16 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Marcus Daniell & Michael Venus Capture Bronze Medal In Tokyo [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-30 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Nikola Mektic & Mate Pavic Capture Olympic Gold In Tokyo | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Mektič s Pavičem vyhráli chorvatské finále. Olympijské zlato je jejich 9. trofejí v sezoně. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BARIŠIĆ, Zdravko. Naši tenisači ciljaju visoko: Hrvatsku predstavljaju najbolji par svijeta i kumska veza... [online]. 24 Sata, 01-07-2021. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. ↑ a b c OSTERMANN, Flo. Tennis – Jeux Olympiques de Tokyo : la sélection française [online]. Dicodusport, 1-07-2021. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. ↑ a b Olympic Tennis Event Entry List [online]. International Tennis Federation, 19-07-2021. Dostupné online. 
  11. ↑ Zeballos will partner with Molteni at the Olympics [online]. Explica.co, 19-06-2021 [cit. 2021-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-06-2021. 
  12. ↑ SEDLÁKOVÁ, Jana. Polášek si vybral spoluhráča. V Tokiu by mal štartovať s mladým talentom [online]. sportnet.sk, 21-06-2021. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Tokyo 2020 Olympic and Paralympic line-ups announced [online]. Lawn Tennis Association, 24-06-2021 [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Mixed teams of Russian tennis players to be determined at Tokyo Olympics [online]. TASS, 21-06-2021. Dostupné online. 
  15. ↑ Thiago Monteiro precisa de oito desistências para disputar torneio olímpico de tênis [online]. Terra, 15-06-2021. Dostupné online. (portugalsky) 
  16. ↑ BERNARD, Aleksander. Oficjalnie: Znamy skład polskich tenisistów na igrzyska olimpijskie w Tokio! [online]. Sport.pl, 1-7-2021. Dostupné online. (polsky) 
  17. ↑ Jamie Murray replaces Evans in Team GB. BBC Sport. British Broadcasting Corporation, 15-07-2021. Dostupné online. 
  18. ↑ Olympic Tennis Event Entry List [online]. International Tennis Federation, 1-07-2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1-07-2021. 
  19. ↑ 6 tennissers beschikbaar voor Olympische Spelen in Tokyo [online]. 18-06-2021 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  20. ↑ ALBARRÁN, Nacho. Carreño y Muguruza, líderes de un equipo olímpico español con Carla Suárez [online]. Diario AS, 22-06-2021 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  21. ↑ a b ULRICH, Ron; SÄNGER, Peter. Frankfurter Pütz startet bei Olympia mit Krawietz [online]. Hessenschau, 22-06-2021. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ BURGESS, Michael. Tokyo Olympics: Kiwi tennis players Michael Venus and Marcus Daniell confident of success at Games, despite strong field [online]. NZME Publishing, 24-06-2021. Dostupné online. 
  23. ↑ AMBROSI, Markus. Oliver Marach und Philipp Oswald unser Doppel bei Olympia [online]. ÖTV, 30-06-2021. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b Australian team announced for Tokyo Olympic Games. tennis.com.au. Tennis Australia, 29-06-2021. Dostupné online. 
  25. ↑ a b U.S. Olympic tennis team named, including Coco Gauff [online]. NBC Sports, 1-07-2021. Dostupné online. 
  26. ↑ Казахстанские теннисисты обновили рекорд Олимпиады [online]. Sports.kz, 29-06-2021. Dostupné online. (kazašsky) 
  27. ↑ Tokio 2020: panorama actualizado con la clasificación de nuestros tenistas [online]. Asociación Argentina de Tennis, 14-07-2021. Dostupné online. (španělsky) 
  28. ↑ Luisa Stefani e Laura Pigossi contam com desistências e vão disputar Olimpíadas [online]. Globo, 16-07-2017. Dostupné online. (portugalsky) 
  29. ↑ Ocho tenistas españoles participarán en los Juegos Olímpicos de Tokio 2020 [online]. Dostupné online. (španělsky) 
  30. ↑ 錦織圭らが東京五輪テニスダブルス代表　青山修子、柴原瑛菜組はメダル候補 [online]. Nikkan Sports News, 29-06-2021. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy

  • Mužská čtyřhra na Letních olympijských hrách 2020 [online]. ITF [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-02. 

Média použitá na této stránce

Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Russian Olympic Committee flag.png
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Flag of Portugal.svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.