Tennys Sandgren

Tennys Sandgren
Tennys Sandgren během Wimbledonu 2019
PřezdívkaSang[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození22. července 1991 (31 let)[1]
Místo narozeníGallatin, TN, Spojené státy[1]
BydlištěGallatin, TN, Spojené státy[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 454 806 USD
Dvouhra
Poměr zápasů47–75
Tituly1 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění41. místo (14. ledna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018, 2020)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open3. kolo (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–27
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění115. místo (6. ledna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2021)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2017)
US Openčtvrtfinále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220605a5. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tennys Sandgren (* 22. července 1991 Gallatin, Tennessee) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na ASB Classic 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2] Před vstupem do profesionálního tenisu hrál v sezónách 2010–2011 univerzitní tenis za tým University of Tennessee.[3][4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2019 na 41. místě a ve čtyřhře v lednu 2014 na 115. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF mu nejvýše patřila 9. příčka v dubnu 2009. Trénuje ho Jim Madrigal.[1]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do semifinále mužské čtyřhry postoupil s Austinem Krajickem. Obě utkání o medaile však prohráli. Nejdříve s prvním světovým párem Chorvatů Mektićem a Pavićem a poté i zápas o bronz s Novozélanďany Daniellem a Venusem.

Soukromý život

Narodil se roku 1991 v Gallatinu na území amerického unijního státu Tennessee. Křestní jméno Tennys neodkazuje na tenis či název státu, ale hráč jej získal po pradědu, jenž nepocházel z daného regionu.[5]

Tenis začal hrát v pěti letech. V univerzitním týmu se připojil ke staršímu bratru Daveymu Sandgrenovi. Operaci levé kyčle podstoupil 5. března 2014 a zranění jej vyřadilo na více než šest měsíců ze hry, s žebříčkovým pádem na 714. příčku během února 2015.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2008, když na turnaji v newyorském Rochesteru prošel kvalifikačním sítem. Ve druhém kole dvouhry pak podlehl krajanu Gregorymu Oullettemu.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z illinoiského Champaign, kde ve finále listopadového JSM Challenger of Champaign–Urbana 2013 s dotací 50 tisíc dolarů přehrál australského hráče Samuela Grotha až v tiebreaku rozhodující sady. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 12. června 2017 po grandslamovém debutu na Roland Garros, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2017 v Houstonu po šňůře 14 porážek v kvalifikacích turnajů. Až v Houstonu tuto sérii prolomil a ve dvouhře vypadl v úvodním kole s krajanem Ernestem Escobedem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl během washingtonského Citi Open 2017, kde vyřadil Japonce Go Soedu a poté mu ve druhé sadě skrečoval desátý nasazený Australan Nick Kyrgios. Ve třetí fázi dohrál na raketě pozdějšího vítěze Alexandra Zvereva z Německa.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu US Open 2014, do něhož obdržel s krajanem Chasem Buchananem divokou kartu. V úvodním kole však nenašli recept na dvojici Mate Pavić a André Sá. Dvouhru si poprvé zahrál na French Open 2017 po zisku divoké karty od pořadatelů. Soutěž opustil v první fázi porážkou od Kazacha Michaila Kukuškina. Do premiérového osmifinále prošel během lednového Australian Open 2018, kam přijel jako 97. hráč žebříčku. V prvním kole zdolal Francouze Jérémy Chardyho, aby následně poprvé v kariéře porazil hráče elitní světové desítky, osmého v pořadí Stana Wawrinku, který se na okruh vracel po více než půlroční zdravotní přestávce.[6] Do čtvrtého kola jej posunula čtyřsetová výhra nad Němcem Maximilianem Martererem a v něm pak vyřadil rakouskou světovou pětku Dominica Thiema po pětisetové bitvě. Až 21letý Jihokorejec Čong Hjon mu nedovolil ve čtvrtfinále získat žádný set.[7][1][2]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři v zápase o medailivýsledek
4. místo30. července 2021Tokio, JaponskotvrdýUSA Austin KrajicekNový Zéland Marcus Daniell
Nový Zéland Michael Venus
6–7(3–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.15. dubna 2018Houston, Spojené státyantukaUSA Steve Johnson6–7(2–7), 6–2, 4–6
Vítěz1.12. ledna 2019Auckland, Nový ZélandtvrdýSpojené království Cameron Norrie6–4, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.srpen 2019Winston-Salem, Spojené státytvrdýUSA Nicholas MonroePolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
7–6(8–6), 1–6, [3–10

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3–4 D; 7–5 Č)
Futures (11–7 D; 9–3 Č)

Dvouhra (14 titulů)

č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.červenec 2011Godfrey, Spojené státytvrdýČesko Rudolf Siwy6–2, 7–5
2.srpen 2011Decatur, Spojené státytvrdýLibanon Bassam Beidas6–3, 6–1
3.březen 2012Calabasas, Spojené státytvrdýUSA Daniel Kosakowski6–3, 7–5
4.duben 2012Little Rock, Spojené státytvrdýAustrálie John Peers6–1, 7–6(8–6)
5.květen 2012Tampa, Spojené státyantukaUSA Bjorn Fratangelo6–1, 6–3
6.září 2012Markham, Kanadatvrdý (h)Kanada Peter Polansky6–4, 6–3
1.listopad 2013Champaign, Spojené státytvrdý (h)Austrálie Samuel Groth3–6, 6–3, 7–6(7–5)
7.březen 2015Gatineau, Kanadatvrdý (h)Kanada Philip Bester6–3, 7–6(9–7)
8.červen 2015Charlottesville, Spojené státytvrdýUSA Ernesto Escobedo6–4, 6–4
9.červen 2016Charlottesville, Spojené státytvrdýUSA Dennis Nevolo6–3, 6–3
10.červenec 2016Godfrey, Spojené státytvrdýArgentina Facundo Mena6–0, 6–4
11.červenec 2016Edwardsville, Spojené státytvrdýAustrálie Marc Polmans7–6(7–4), 1–6, 6–3
2.únor 2017Tempe, Spojené státytvrdýSrbsko Nikola Milojević4–6, 6–0, 6–3
3.květen 2017Savannah, Spojené státyantukaBrazílie João Pedro Sorgi6–4, 6–3

Čtyřhra (17 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.červenec 2010Pittsburgh, Spojené státyantukaUSA Rhyne WilliamsUSA Greg Ouellette
Kanada Vasek Pospisil
3–6, 6–3, [11–9]
2.září 2011Toronto, KanadatvrdýUSA Rhyne WilliamsUSA Chase Buchanan
USA Peter Kobelt
6–1, 6–3
3.únor 2012Brownsville, Spojené státytvrdýUSA Rhyne WilliamsFilipíny Ruben Gonzales
USA Chris Kwon
7–6(7–4), 6–0
4.březen 2012Harlingen, Spojené státytvrdýUSA Rhyne WilliamsItálie Thomas Fabbiano
Čína Wu Ti
6–7(6–8), 7–5, [10–6]
5.duben 2012Little Rock, Spojené státytvrdýUSA Greg OuelletteNový Zéland Marvin Barker
Spojené království Edward Corrie
4–6, 7–6(7–2), [10–8]
6.září 2011Markham, Kanadatvrdý (h)USA Chase BuchananAustrálie Carsten Ball
Kanada Peter Polansky
6–2, 4–6, [10–7]
1.říjen 2012Sacramento, Spojené státytvrdýUSA Rhyne WilliamsUSA Devin Britton
USA Austin Krajicek
4–6, 6–4, [12–10]
2.květen 2013Tallahassee, Spojené státyantukaUSA Austin KrajicekAustrálie Greg Jones
Kanada Peter Polansky
1–6, 6–2, [10–8]
7.červenec 2013Saskatoon, KanadatvrdýUSA Austin KrajicekMoldavsko Roman Borvanov
Kanada Milan Pokrajac
6–4, 3–6, [10–6]
3.září 2013İzmir, TureckotvrdýUSA Austin KrajicekSpojené království Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia
7–6(7–4), 6–4
4.leden 2014Nouméa, FrancietvrdýUSA Austin KrajicekChorvatsko Ante Pavić
Slovinsko Blaž Rola
7–6(7–4), 6–3
5.leden 2015Nouméa, Francie (2)tvrdýUSA Austin KrajicekUSA Jarmere Jenkins
USA Bradley Klahn
7–6(7–2), 6–7(5–7), [10–5]
8.září 2015Toronto, KanadaantukaUSA Chase BuchananNěmecko Sami Reinwein
USA Justin S. Shane
6–1, 6–3
6.listopad 2015Charlottesville, Spojené státytvrdý (h)USA Chase BuchananKanada Peter Polansky
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–4, [10–5]
9.duben 2016Little Rock, Spojené státytvrdýUSA Ryan LipmanUSA Nick Chappell
USA Dane Webb
6–3, 6–2
7.listopad 2016Champaign, Spojené státytvrdý (h)USA Austin KrajicekSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Liam Broady
7–6(7–4), 7–6(7–2)
8.leden 2022Columbus, Spojené státytvrdý (h)Dánsko Mikael TorpegaardŠvýcarsko Luca Margaroli
Japonsko Jasutaka Učijama
5–7, 6–4, [10–5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennys Sandgren na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Tennys Sandgren na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  2. a b c d e Tennys Sandgren na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180120a20. ledna 2018
  3. Tennys Sandgren Joins Volunteers [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2016. (anglicky) 
  4. Tennys Sandgren Profile [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-03-2016. (anglicky) 
  5. Unique name purely coincidental for Tennys Sandgren [online]. Herald & Review [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Djokovič porazil Monfilse i posedmnácté, Wawrinka po debaklu skončil [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-18 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  7. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Snaha nestačila. Federer vystavil Berdychovi stopku na Australian Open i popáté [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Sandgren WM19 (13) (48521746776).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sandgren WM19 (13)