Teorie sněhové koule

Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let^[1] byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů. Z geologického pohledu pak mělo dojít po dlouhé době k rychlému oteplení celé planety, jež mělo posloužit jako významný katalyzátor rozvoje primitivního života a evoluce.^[2][3] Jedná se o kontroverzní teorii z oblasti geologie, se kterou řada vědců souhlasí nebo naopak nesouhlasí.^[1]

Historie teorie

O možném globálním zalednění uvažoval Louis Agassiz již roku 1837.^[4] Když Alfred Wegener přišel s teorií kontinentálního driftu (publikována 1915), tak mnozí geologové odmítali možné vysvětlení jako „neuvěřitelné“ (kanadský geolog Arthur Philemon Coleman, 1926, který dříve v 1907 zavedl i tzv. Huronské zalednění odvozené ze sedimentů v okolí Huronského jezera),^[5] „pohádka“ (Bailey Willis, 1944) či „čistě fantastické“ (R. F. Flint, 1957). V roce 1964 Walter Brian Harland z Cambridské univerzity popsal sedimentární vrstvy vypadající jako ty, které vznikají v dobách ledových. Začalo se spekulovat, že silná doba ledová zasáhla Zemi v období neoproterozoika.^[6] Roku 1998 kanadský geolog Paul Felix Hoffman s kolegy teorii v časopise Science přepracoval^[7] a katastrofický model upoutal zájem.^[8] Roku 2003 přišli se „Zipper rift“ hypotézou kanadští geologové Nicholas Eyles a Nicole Januszczaková, po níž se zredukovalo zalednění jen na částečně možné.^[9] Kanadský profesor Peltier přišel s verzí rozbředlé koule, kdy na rovníku je značně velká nezaledněná oáza.^[10] Kryogén patrně zahájil vulkanismus z doby před 717 miliony let v oblasti Franklinovy velké magmatické provincie v dnešní Kanadě.^[11][12]

Argumenty

Za vznikem teorie stojí slabé vrstvy sedimentů vznikajících ledovcovou činností, které se nalezly v tropických oblastech světa. Nemuselo však jít o globální zalednění.^[9][13] Teorie dále předpokládá, že primitivní život přežil pod ledovou přikrývkou, či že se ledovcový příkrov v oblasti tropů nevyskytoval soustavně, což umožnilo zachování života. Také chybějící vrstva zemské kůry mohla být díky sněhové kouli odnesena do oceánu a tam zmizela do nitra Země.^[14]

Zmrzlá Země

Teorie předpokládá, že celý či většina povrchu Země byla pokryta silnou ledovou pokrývkou, která mohla dosahovat až dvou kilometrů (jiné zdroje uvádějí pouze 1 kilometr).^[zdroj?] Tato silná ledová pokrývka by měla vést k tomu, že by hladina světového oceánu měla poklesnout přibližně o 120 metrů oproti dnešní hladině.^[6] Předpokládá se, že extrémní pokles teploty měl za následek i zmrazení části atmosféry, která ve formě ledových krystalků spadla na ledový povrch planety.

Od ledového osudu měly Zemi zachránit skleníkové plyny.^[15] Příčinou odlednění (a zdrojem skleníkových plynů) by mohl obecně být impakt velkého kosmického tělesa.^[16]

Kritika

Některé další nálezy ale teorii ledové koule zcela popírají a přinášejí argumenty proti ní jako např. uhlíkem bohaté sedimentární břidlice z Brazílie z období, kdy měla být celá Země pokrytá ledem.^[1] Pro dané období je doloženo dočasné roztátí.^[17][18] Proxy záznamy teplot moří ukazují na teploty značně vyšší než v současnosti.^[19] Klimatické modely navíc nejsou schopny dosáhnout takového stavu. Odhadovaná koncentrace oxidu uhličitého na odlednění Země je značná.^[20]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teorie sněhové koule na Wikimedia Commons