Teplá skála
Teplá Skála | |
---|---|
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°29′52″ s. š., 13°19′30″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód památky | 47626/4-4229 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Teplá skála je archeologická lokalita západně od vesnice Kaliště u Švihova v okrese Klatovy. Na skalnatém hřbetu se zde v eneolitu nacházelo sídliště chamské kultury. Jeho archeologické stopy jsou chráněné jako kulturní památka.[1] Teplá skála patří s Koubovou skálou a lokalitou objevenou roku 2008 jižně od Koubovy skály k souboru tří eneolitických sídlišť v okolí Kaliště.[2]
Historie výzkumu
Lokalitu objevil na počátku dvacátého století měčínský amatérský archeolog Adolf Šlégl, který zde do roku 1907 provedl několik archeologických sond.[2] Další informace o sídlišti pochází z povrchových sběrů J. Krále a archeologického výzkumu z roku 2005.[3]
Popis lokality
Teplá skála se nachází asi 650 západně od Kaliště. Tvoří ji buližníkový hřbet orientovaný v severojižním směru a porostlý lesem s převahou borovic a dubů. Na vrcholových částech skal byly identifikovány nejméně tři plošiny, na kterých stávaly eneolitické domy, jejichž přítomnost dokládají zejména nálezy mazanice.[4] Podle otisků dřeva v úlomcích mazanice v konstrukci domů převažovaly pruty o průměru tři až šest centimetrů.[5]
Archeologické nálezy
V malé sondě byly získány keramické zlomky nádoby zdobené dvojitým pupkem, střep keramiky z okruhu kultury kulovitých amfor a kamenná šipka vyrobená pravděpodobně z bavorského rohovce.[5] Nález jediné obilky pšenice dvouzrnky byl radiokarbonovou metodou datován do období laténské kultury (konkrétně 380–200 let před naším letopočtem). Výsledek může být chybný, nebo souvisí s mladší aktivitou na lokalitě, která se neprojevila jinými dochovanými stopami.[6]
Analýzou nalezených uhlíků byla doložena, v pravěkých nálezech vzácná, přítomnost dřeva tisu. Tisové dřevo se vzhledem k jeho tvrdosti používalo na výrobu zbraní (luky, kopí) a drobných předmětů (hrnky, topůrka apod.). Na chamských sídlištích bylo před průzkumem Teplé skály nalezeno jen na Osobovské skále.[6]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-08]. Identifikátor záznamu 160216 : Výšinné sídliště Teplá skála. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b JOHN, Jan; KOČÁR, Petr; KŘIVÁNEK, Roman. Výsledky průzkumů chamské výšinné lokality Kaliště-Teplá skála (okr. Klatovy). In: KRIŠTUF, Petr; VAŘEKA, Pavel. Opomíjná archeologie 2007–2008. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. Dále jen Výsledky průzkumů (2010). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-923-4. S. 54.
- ↑ JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 72.
- ↑ Výsledky průzkumů (2010), s. 55.
- ↑ a b Výsledky průzkumů (2010), s. 56.
- ↑ a b Výsledky průzkumů (2010), s. 59.
Literatura
- JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“