Teplárenský provoz Červený mlýn

Teplárenský provoz Červený mlýn je moderní paroplynový zdroj s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Nachází se v brněnské městské části Brno-Královo Pole v těsné blízkosti nákupního centra Královo Pole.

Základní údaje

Současný provoz byl vystavěn jako náhrada původního uhelného zdroje a uveden do provozu v 1999. Provozován je společností Teplárny Brno, a.s. Nyní se zde nachází spalinový kotel, jenž je připojen k protitlaké parní turbíně o výkonu 24 MW${\displaystyle _{e}}$ a k tepelným výměníkům, a spalovací turbína o výkonu 71 MW${\displaystyle _{e}}$. V provozu byly před modernizací vystavěny i dva plynové horkovodní kotle o jmenovitém výkonu 27 MW${\displaystyle _{t}}$ pro pokrytí dodávky během výstavby.

Spalovací turbína Siemens je vybavena dodatečnou hlukovou izolací pro snížení hlukové zátěže do okolí. Momentálně je provoz certifikován pro provádění podpůrných služeb elektrizační soustavě - sekundární a terciární regulaci a dispečerské 30 minutové záloze, za což dostává společnost finanční odměny, které jsou následně použity ke snížení cen tepla. Z důvodu provozu podpůrných služeb soustavy byl vystavěn druhý (tzv. by-passový) komín přímo pro turbínu pro případ, kdy spalinový kotel je mimo provoz (např. mimo topnou sezonu). V případě ostrovního provozu turbína nastartuje za pomoci průtočné elektrárny Brněnské přehrady.

Spalovat je v turbíně možné vedle zemního plynu po drobných úpravách i extralehký topný olej (eLTO), jelikož do objektu vedou koleje. Bylo by však třeba přebudovat zásobníky v objektu, což se při nynějších cenách eLTO blízkých zemnímu plynu nevyplatí. Vzhledem k současné situaci s dodávkami plynu se to ale vedení společnosti v budoucnu možná rozhodne změnit.

Zajímavosti

V objektu budovy, kde se nachází spalinový kotel, zaměstnanci provozu pěstují tropické rostliny, mj. i banánovník, který nese malé banány.

V rámci stavby Královopolského tunelu bylo také nutno (na náklady investora stavby) přeložit kabely vysokého napětí, spojující transformátory v provozu s rozvodnou stanicí společnosti E.ON v Medlánkách, do větší hloubky, neboť se nacházely přibližně 0,5 m pod povrchem jedné z frekventovaných vozovek dotčených stavbou.

Zajímavé je i vedení potrubí zemního plynu v objektu - to je z větší části uloženo pod povrchem země, kde vede kolem objektu. V jednom místě vystupuje potrubí na povrch, nachází se zde totiž vývod horkovodů. Vyvedení plynového potrubí se jevilo jako levnější varianta oproti přeložení horkovodů, nacházejících se v betonových šachtách.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teplárenský provoz Červený mlýn na Wikimedia Commons
• Teplárny Brno, a.s.
• Další fotografie provozu