Teplárna České Budějovice

Teplárna České Budějovice
Výtopna na Okružní silnici
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1994
Sídlo	České Budějovice, Česko
Adresa sídla	Novohradská 398/32, České Budějovice, 370 01, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	teplárenství
Obrat	981,6 mil. Kč (2021)[1] 870,4 mil. Kč (2020)[1]
Provozní zisk	29,2 mil. Kč (2021)[1] 27,5 mil. Kč (2020)[1]
Výsledek hospodaření	19,4 mil. Kč (2021)[1] 19,2 mil. Kč (2020)[1]
Celková aktiva	2,7 mld. Kč (2021)[1] 2,5 mld. Kč (2020)[1]
Vlastní kapitál	1,8 mld. Kč (2021)[1] 1,8 mld. Kč (2020)[1]
Zaměstnanci	230 (2021)[1]
Majitel	České Budějovice (100 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.teplarna-cb.cz
IČO	60826835
LEI	315700EPODWIS43R1132
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teplárna České Budějovice, a.s. je teplárenský a elektrárenský provoz kombinující výrobu tepla a elektřiny.^[2] Společnost má sídlo v Novohradské ulici a působí pouze na území města.^[3]

Historie

Od založení do roku 1945

Historie tepelné elektrárny se váže ke smlouvě z roku 1907, kterou město ve Vídni uzavřelo se společností Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG), která zahrnovala plán vybudovat městskou parní elektrárnu na jihovýchodním okraji města^[4] v dnešní městské části U Novohradské,^[5] protože se nacházel v blízkosti železniční dráhy a umožňoval tak vybudování vlečky. Odběr vody byl zajištěn z Mlýnské stoky. První kotle a parní stroje byly instalovány roce 1909, o čtyři roky později byl přidán turbogenerátor.^[4]

Po roce 1945

Po válce začala příprava výstavby nového podniku a parovodní sítě už v rámci národního podniku Jihočeské elektrárny. Jižní větev parovodu dodávající energii do některých podniků ve městě začala pracovat roku 1948,^[2] V roce 1962 byla zahájena výstavba nové teplárny na Novohradské ulici, v roce 1964 byla zahájena výstavba nového komínu, v roce 1965 byl uveden do provozu kotel K9 o výkonu 75t/h, v roce 1966 kotel K10 o výkonu 75t/h s turbínou TG2 o výkonu 12MWe, v roce 1972 kotel K11 o výkonu 150t/h, v roce 1973 uvedena do provozu turbína TG3 o výkonu 12MWe.V roce 1974 začal provoz parovodního napáječe Elektrárna Mydlovary – České Budějovice^[4]. Na teplárnu se začaly napojovat místní průmyslové závody a vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel v nových částech města byla až do roku 1976 využívána během zimních špiček i stará elektrárna. V roce 1979 byl uveden do provozu kotel K12 s výkonem 150t/h, v roce 1980 byl uveden do provozu turbína TG4 o výkonu 25MWe.

V roce 1989 byl zahájen provoz výtopny na Okružní ulici ve Vrátě s jedním instalovaným uhelným kotlem o výkonu 75t/h.^[2] K začátku roku 1994 se českobudějovická teplárna osamostatnila převedením na nově založenou akciovou společnost.^[3][2] Roku 1996 proběhla rekonstrukce výtopny Vráto, při které byl navýšen její parní výkon na 100t/h. V roce 2000 teplárna ukončila dodávky páry přes mydlovarský napáječ z důvodu technického dožití Elektrárny Mydlovary .^[2] V roce 2011 byla uvedena do provozu kondenzační turbína TG6 o výkonu 12MWe, která je využívána v letním období ke stabilizaci kombinované výroby tepla a elektřiny. Teplárna Novohradská a výtopna Vráto spotřebovala v roce 2013 celkem 340 tisíc tun hnědého uhlí ze Sokolovské uhelné. Odsíření obou kotlů K11 a K12 bylo uvedeno do zkušebního provozu 15.11.2015, zkolaudováno 3.1.2017. Součástí investice byla instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11, které sníží emise oxidu dusíku.

V roce 2019 začala stavba 26 km dlouhého horkovodního přivaděče z jaderné elektrárny v Temelíně, který má od roku 2020 pokrýt asi 30% výroby tepla.^[6] V září roku 2022 byla zahájena přestavba kotle K12 po 43 letech provozu v podobě retrofitu, který umožní spalovat dřevní štěpku. Práce vyjdou na 1,5 miliardy Kč, hotovo bude v roce 2024 se sníženým výkonem kotle na 55t/h.

Provoz

Hlavní činnost společnosti se soustředí na výrobu, rozvod a obchodování s teplem, teplou užitkovou vodou a kondenzátem. Teplo se vyrábí spalováním hnědého uhlí a zemního plynu, elektřinu je produkují turbíny umístěné v areálu v Novohradské ulici a od roku 2011 také kondenzační turbína. Elektřinu potom odebírají distribuční společnost. Dodávka tepla ke spotřebiteli využívá teplonosné kvality páry o teplotě 535 °C a tlaku 9,35 MPa, případně horké či teplé vody. Teplota páry ve spotřebitelské síti je snižována na 220 °C o tlaku 0,7 - 0,8 MPa. V roce 2020 teplárna uváděla, že parní rozvody mají délku 97,3 km a rozvody horkovodních jsou dlouhé 22,9 km.^[7]

Délka otopného období stanovuje vyhláška č. 194/2007 Sb. ze dne 17. července 2007,^[8] která říká, že „otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku“. Tepelná energie se pak začíná dodávat poté, co „průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících“.^[9]

Další činnost

Společnost se zabývá řadou souvisejících služeb. Nabízí provádění laboratorních analýz a vyhotovení vyjádření k sítím, prodává vedlejší výrobní produkty a nepotřebné zásoby a provozuje non-stop dispečink.^[10]

Od roku 2010 se rekultivuje bývalé odkaliště teplárenského popílku mezi Českými Budějovicemi, Srubcem a Starými Hodějovicemi.^[11] Dokončena by měla být v polovině roku 2021. Oblast o rozloze přibližně 50 hektarů bude osázena zelení a na předměstí tak vznikne přírodní lesopark.^[12]

Zajímavosti

• V areálu na Novohradské ulici je v provozu meteostanice, jejíž hodnoty lze sledovat na webu společnosti. Stránka zároveň uvádí teploty naměřené před 40 lety.^[13]
• Na komíně vrátecké výtopny od roku 2017 hnízdí sokoli. Speciálně vyrobená plechová budka je umístěna ve výšce 120 metrů a je možné ji sledovat prostřednictvím webkamery.^[14][15][16]
• V těsném sousedství teplárny se nachází Muzeum energetiky společnosti E.ON.^[17] Návštěvu lze domluvit na telefonu uvedeném na webových stránkách města.^[18]

Galerie

• 
  Vrátecká výtopna za rybníkem Bor
• 
  Pohled na teplárnu z Černé věže
• 
  Komín teplárny za soumraku

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teplárna České Budějovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Archivováno 28. 6. 2019 na Wayback Machine.
• Webkamera u budky pro sokoly^{[nedostupný zdroj]}