Teplota mokrého teploměru

Psychrometr zobrazující porovnání teploty suchého a mokrého teploměru

Teplota mokrého teploměru tm (také teplota vlhkého teploměru tV, vlhká teplota, anglicky wet-bulb temperature tWB) je teplota, kterou ukazuje mokrý teploměr (někdy označován jako vlhký teploměr), což je teploměr, jehož teploměrná nádobka (čidlo) je obalena tkaninou (tzv. „punčoškou“)[1] napuštěnou destilovanou vodou. Teplota mokrého teploměru závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. Při relativní vlhkosti menší než 100% se mokré předměty ochlazují odpařováním vody, proto jejich teplota je nižší, než teplota vzduchu. Čím je sušší vzduch, tím silnější je odpařování a ochlazování a tím nižší je tm[2]. Hodnota tm leží mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Rozdíl mezi t a tm je tím větší, čím vyšší je teplota a čím nižší je relativní vlhkost. Vztah mezi těmito veličinami se dá najít v psychrometrických tabulkách.

Teplota mokrého teploměru je nejnižší teplota, které je možné za daných podmínek dosáhnout pouhým odpařováním vody. Tato teplota je relevantní v souvislosti se současnými změnami klimatických podmínek. Lidské tělo totiž používá odpařování vody (pocení) jako primární způsob ochlazování v teplém prostředí. Pokud teplota mokrého teploměru dosáhne 32 °C (90 °F), což odpovídá pocitové teplotě přibližně 55 °C (130 °F), lidský organismus se nedokáže pouhým pocením dostatečně ochlazovat a dochází k jeho přehřátí – v extrémních případech může teplota organismu vzrůst až na 42 °C. Limitní teplota mokrého teploměru, kterou je lidské tělo schopné krátkodobě snést, je 35 °C (95 °F), což přibližně odpovídá pocitové teplotě 70 °C (160 °F).[3][4]

Nárůst vlhké teploty na některých místech světa je jedním z důsledků současné globální změny klimatu.[5] Významný nárůst byl zaznamenán například v řídce obydlených oblastech Indie, Středního východu a Austrálie. Předpokládá se, že v budoucnu by se nejhůře postiženými mohly stát pobřežní oblasti, přičemž některá místa se stanou zcela neobyvatelnými.[3]

Příklady

Vlna veder v Evropě 2003 (mapa ukazuje rozdíly v teplotě v červenci 2003 oproti červenci 2001)

V červenci 1995 byla v Chicagu vlna veder, při které zemřelo 739 osob (zejména chudí senioři, kteří si nemohli dovolit klimatizaci). Denní teplota se vyšplhala až k 41 stupňům Celsia. V hodnotách mokrého teploměru šlo v maximu o 29 stupňů Celsia.[6]

Při vlně veder v Evropě v roce 2003 a v Rusku v roce 2010 zemřely tisíce lidí při vlhké teplotě, která dosáhla 27 stupňů Celsia.[3] V létě 2003 překročily teploty na mnoha místech Evropy 40 stupňů Celsia. Národní teplotní rekordy padaly například v Německu, Švýcarsku, Francii a Španělsku. Ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Spojeném království a Španělsku připsali odborníci rekordním vedrům 21 tisíc úmrtí. Španělsko, Portugalsko, Francii a země střední a východní Evropy sužovaly ničivé lesní požáry.[7]

V srpnu 2010 byla rekordní vlna veder v Rusku. Až čtyřicetistupňová vedra a požáry na ploše statisíců hektarů sužovaly Rusko déle než dva týdny. Zahynulo přes padesát lidí. Hospodářské škody byly obrovské, vláda proto rozhodla zastavit vývoz obilí. Zničena byla údajně čtvrtina celkové úrody v zemi. Stát předběžně vyčíslil škody, způsobené požáry, na více než 420 miliard rublů (přes 200 miliard korun).[8]

Zpráva poradního panelu OSN pro vědu o klimatu napsaná v roce 2021 vykreslila ponurý a smrtící obraz oteplující se planety. Pokud se svět ohřeje o 1,5 stupně Celsia, tedy o 0,4 stupně nad hodnoty v roce 2021, bude silným vlnám veder nejméně jednou za pět let vystaveno 14 % populace. Navýšením o půl stupně by extrémními vedry trpělo dalších 1,7 miliardy lidí. Nejhůře zasažená mají být velkoměsta v rozvojových zemích, která sama o sobě generují vlastní teplo (efekt městského tepelného ostrova), od Karáčí po Kongo, od Manily po Bombaj, od Lagosu po Manaus. Podle výzkumníků z London School of Hygiene & Tropical Medicine lze globální oteplování vinit asi za 37 % úmrtí souvisejících s teplým počasím, tedy něco přes sto tisíc.[9]

Vlna veder v Indii 2022 (mapa ukazuje povrchovou teplotu země v srpnu 2022)

Vlna veder v Indii a Pákistánu v létě 2015 zabila dohromady kolem 4000 lidí.[10][11] Hodnoty mokrého teploměru zde v maximech naměřily 30 stupňů.[12] V létě 2015 se vlna veder přehnala také přes Irák. Teploty podle předpovědi měly překonat 50 stupňů, vláda proto vyhlásila mimořádné čtyřdenní volno.[13] Na začátku srpna 2015 teplota v Bagdádu dosáhla 50 stupňů, ale pocitová byla dokonce ještě o dvacet stupňů vyšší. Teplota mokrého teploměru tak byla 33,5 stupně. Kvůli výpadkům proudu v Iráku často nefungovala vodní stanice a čerpadla. Infrastruktura byla poničena probíhající válkou.[14]

V indickém Dillí na konci června 2022 teplota mokrého teploměru krátkodobě dosáhla 33,7 stupňů.[15] Vlna veder si v Indii vyžádala přes 2200 obětí na životech.[16]

V létě 2024 proběhla Indií nejdelší vlna veder v historii země. Běžné teploměry na měřicích stanicích v indickém hlavním městě ukazovaly 49 stupňů. Došlo k úmrtí stovek lidí.[17][18]

Skupina vědců z americké Kolumbijské univerzity publikovala v prosinci 2024 studii, ve které ukázali, že v budoucnu vzroste počet úmrtí spojených s horkem především u mladší generace lidí (více pracujících na slunci). Konkrétně popsali, že pokud nebudou sníženy emise skleníkových plynů, do konce 21. století by mohlo dojít k 32% nárůstu úmrtí lidí mladších 35 let kvůli horku. Studie vycházela z dat v Mexiku, kde panují vysoké teploty a zvyšuje se počet úmrtí. Výzkumníci proto pracovali s údaji úmrtnosti v Mexiku a teplotami vlhkého teploměru.[19][20]

Reference

  1. ŽIDEK, Dušan; LIPINA, Pavel. Návod pro pozorovatele meteorologických stanic. Ostrava: Český hydrometeorologický ústav, 2003. 90 s. 
  2. INFOMET | Informační web ČHMÚ | Český hydrometeorologický ústav | meteorologie, klimatologie, hydrologie, čistota ovzduší, předpověď počasí. www.infomet.cz [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. 
  3. a b c KARAS, Pavel. Nárůst vlhké teploty může vyhnat z domovů desítky milionů lidí, vytvoří neobyvatelná místa. ČT24.cz [online]. 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  4. Potentially fatal combinations of humidity and heat are emerging across the globe. phys.org [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Don't worry, it'll get worse.
  6. The Deadly Combination of Heat and Humidity. www.nytimes.com [online]. 2015-06-06 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  7. Rok 2003 bude patrně třetím nejteplejším. iDNES.cz [online]. 2003-12-18 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  8. Vedra v Rusku končí. Účet? Půl bilionu rublů. Aktuálně.cz [online]. 2010-08-19 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  9. Vlny covidu vystřídá smrtící vedro, před kterým nelze utéct, varuje OSN. www.seznamzpravy.cz [online]. 2021-06-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  10. BAROCHOVÁ, ČTK, Anna. Počet obětí veder v Indii překročil 2 200, nepomohly ani víkendové deště. iDNES.cz [online]. 2015-05-31 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  11. Pákistánce během ramadánu zabíjí vedro, duchovní jim povolili pít. iDNES.cz [online]. 2015-06-25 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  12. LANGE, Catherine de. The heat and the death toll are rising in India. Is this a glimpse of Earth’s future?. The Observer. 2015-05-30. Dostupné online [cit. 2024-12-08]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  13. Irák zasáhla vlna veder, kolabují dodávky elektřiny. Vláda dala lidem volno. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  14. SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Nejteplejší město na světě. Pocitová teplota v Bagdádu dosáhla 70 stupňů. iDNES.cz [online]. 2015-08-01 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  15. Horko jako v Dillí. V Indii panovaly na konci června teploty, které není lidský organismus schopen snést. HROT [online]. 2022-07-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  16. Extreme weather killed 2,227 in India in 2022. The Times of India. 2023-01-07. Dostupné online [cit. 2024-12-08]. ISSN 0971-8257. 
  17. CEPLOVA, Eva. Rekordní vedra zabila v Indii už stovky lidí. A bude hůř [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  18. Nynější vlna veder v Indii je nejdelší v historii země. Trvá i téměř 24 dní v kuse. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-10 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  19. Kvůli klimatické krizi a vedru prudce poroste počet úmrtí lidí do 35 let. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-12-07 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  20. WILSON, Andrew J.; BRESSLER, R. Daniel; IVANOVICH, Catherine. Heat disproportionately kills young people: Evidence from wet-bulb temperature in Mexico. Science Advances. 2024-12-06, roč. 10, čís. 49, s. eadq3367. Dostupné online [cit. 2024-12-08]. doi:10.1126/sciadv.adq3367. 

Média použitá na této stránce

Psychrometer2.svg
Funktionsprinzip eines Psychrometers
Heatwave across India ESA24052285.jpeg

India is currently facing a prolonged heatwave, with temperatures exceeding 42°C in numerous cities across the country. This comes just weeks after India recorded its hottest March since the country’s meteorological department began its records over 120 years ago. This image, produced using data from the Copernicus Sentinel-3 mission, shows the land surface temperature across most of the nation.
According to the India Meteorological Department, maximum air temperatures reached 43-46°C over most parts of Rajasthan, Vidarbha, Madhya Pradesh and East Uttar Pradesh; in many parts over Gujarat, interior Odisha; and in some parts of Madhya Maharashtra on 28 April. Forecasters warned that heatwave conditions are expected to continue until 2 May.
Experts at the Indian Institute of Technology’s Water and Climate Lab stated that, in recent years, the number of Indian states hit by heatwaves has increased, as extreme temperatures become more frequent.
Owing to the absence of cloud cover on 29 April (10:30 local time), the Sentinel-3 mission was able to obtain an accurate measurement of the land surface temperature of the ground, which exceeded 60°C in several areas. The data shows that surface temperature in Jaipur and Ahmedabad reached 47°C, while the hottest temperatures recorded are southeast and southwest of Ahmedabad (visible in deep red) with maximum land surface temperatures of around 65°C.
The map was generated by using the mission’s Sea and Land Surface Temperature Radiometer instrument. While weather forecasts use predicted air temperatures, this satellite instrument measures the real amount of energy radiating from Earth. Therefore, the map shows the actual temperature of the land’s surface pictured here, which is usually significantly hotter than air temperatures.
Sentinel-3 can monitor wildfires, map the way the land is used, provide indices of vegetation state, as well as measure the temperature, colour and height of the sea surface. For more information on the Copernicus Sentinel-3 mission, click here.
Canicule Europe 2003.jpg
2003 heat wave temperature variations relative to July 2001 temperatures in Europe.

"Compared to July 2001, temperatures in July 2003 were sizzling. This image shows the differences in day time land surface temperatures collected in the two years by the Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS) on NASA’s Terra satellite." (quoted from [1])

"TERRA MODIS derived land surface temperature data. The difference in land surface temperature is calculated by subtracting the average of all cloud free data during 2000, 2001, 2002 and 2004 from the ones in measured in 2003, covering the date range of July 20 - August 20." (quoted from [2])