Tepna Náchod

Tepna Náchod
Hlavní budova Tepny, vzadu rozpadající se budova, která také patří k Tepně Náchod.
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1882
Osud	V roce 2006 zkrachovala
Zakladatel	Isaac Mautner
Sídlo	Náchod, Česko Česko
Adresa sídla	Plhovská, Náchod, Česko
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Náchod, Hronov
Oblast činnosti	textilní
Obrat	▼ 252 milionů (2004)
Výsledek hospodaření	▼ 40,5 milionů (2004)
Zaměstnanci	2000 (1907)
Identifikátory
IČO	45534314
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tepna Náchod byl textilní podnik v Náchodě, v Královéhradeckém kraji.

Historie

Náchod a jeho okolí byl již v minulosti známou (a významnou) textilní oblastí. Podnik Tepna Náchod vznikal postupně, slučováním místních tkalcoven, přádelen, a ostatních textilních provozů, které v této oblasti měly historické kořeny.

Začátky

Již koncem 19. stol. byla v Náchodě a okolí založena řada textilek (např. Bartoň, Wärnsdofer, Benedikt a Mautner..).

V roce 1864 založil Izák Daniel Pick v Náchodě (u nynější Broumovské ulice) přádelnu lnu, ve které zaměstnával kolem 700 dělníků. Poté, v roce 1870, Felix a Richard Katzau, a Ludvík Weis, přeměnili továrnu na přádelnu bavlny, s 200 dělníky. Od roku 1893 krátce vedl továrnu Heřman Hitschmann, zavedl zde tkalcovnu, ta měla i za krize (během první světové války) 435 dělníků.(Později Tepna 01).

V roce 1878 vznikla firma Samuel Goldschmied a spol. Původně to bylo faktorství, zabývající se sběrem plátna od okolních tkalců. Firma provozovala mechanickou tkalcovnu hnědého a damaškového zboží (prostěradla aj.), které vyvážela (nejen) do Anglie. V roce 1939 získal provozovnu Břetislav Kubeček z Hronova. Budovu rozšířil nástavbou a vybudoval sklad, v roce 1942 přistavěl další. Výroba sestávala z 90 % lněného a 10 % bavlněného textilu, jednalo se především o ložní a stolní tkaniny, sypkoviny a popelíny.(Později internát Tepny).^[1]

V roce 1882 byla Isaacem Mautnerem postavena, v Plhově (část Náchoda), mechanická tkalcovna bavlněného zboží. Zároveň byla založena firma "Samuel Wärndorfer, Marcus Benedikt a Isidor Mautner - přádelna bavlny". Tkalcovně se dařilo, majitel v roce 1907 přistavěl přádelnu a postupně firmu rozšiřoval o další provozy, např. o barevnu indigem a bělidlo. Zpracovávala se zde kvalitní bavlna, vlna a hedvábí. Rostl také počet zaměstnanců, až na 500 osob. Továrna se dále rozšiřovala, po roce 1918 byly v jejím okolí postaveny i nové bytové domy pro zaměstnance, podle projektu světového architekta Adolfa Loose, vila pro úředníky (ve Wolkerově ulici) podle návrhu architekta Lva Krči, a také, jako novinka, jesle pro děti pracujících žen (ty tvořily většinu z již cca 2000 zaměstnanců)). K dalšímu růstu došlo během druhé světové války, díky vysoké poptávce po textilu továrna prosperovala (dokumentováno např.ve filmovém týdeníku z roku 1942).^[2] Protože bylo nutné dovážet velké množství materiálu (výrobních surovin a uhlí), byla zřízena železniční vlečka. Společně se synem Isidorem Mautner koupil několik dalších továren v Rakousku a Uhrách, dále v Tanvaldě a Ružomberoku (dnes Slovensko). Spojil se s bankou (Bodenkreditkou), v roce 1905 vytvořil akciovou společnost "Rakouské textilní závody" (RTZ), a stal se tak jedním z předních výrobců textilu v celém Rakousku-Uhersku. Tepna Náchod se stala nástupcem především Mautnerových závodů. (Později Tepna 02).^[3]

Kolem roku 1890 vybudoval Herman Hitschmann (mezi Náchodem a Bělovsí) První novou mechanickou tkalcovnu lněného a bavlněného zboží, kterou posléze rozšířil o barvírnu, bělidlo a úpravnu. V roce 1896 zaměstnával 136 dělníků. V roce 1930 převzal tkalcovnu Leopold Hitschmann, po jeho smrti se na dvoře továrny krátce upravovaly sportovní vozy. Po válce objekt převzal výrobce žakárových karet z Velkého Poříčí, ale po znárodnění byla výroba zrušena.(Později OSP). V roce 1918 postavil Josef Morávek (v Kladské ulici) původně dřevěnou boudu, kterou v roce 1927 - 1929 pronajal Josefu Královi z Policka. Ten zde postavil čtyři stavy a pracoval, společně s manželkou, na výrobě textilu. V roce 1930 byla budova přestavěna na zděnou, bylo instalováno šest stavů, na kanafas a sypkovinu. V roce 1938 bylo přistavěno 1. patro, byly zakoupeny nové žakárské stroje, listovky a revolvery, ty poháněla lokomobila, umístěná v přízemí zadní budovy. Sortiment byl rozšířen o damašky a kapesníky.

1940 - 1945

Majitelé továren (nebo jejich potomci) se (většinou z důvodu židovského původu) před, nebo na počátku 2. svět. války, byli nuceni vystěhovat, někteří do Velké Británie.^[4] Některé továrny byly přiděleny pod nucenou Národní správu, jiné převzala tehdejší Živnobanka (spravovala je po dobu války), některé byly, jako židovský majetek, zabrány Němci. Německá firma Lufthansa zde např. vyráběla a opravovala letecké motory.

1946 - 1989

V období 1946 - 1948 byla většina náchodských textilek znárodněna, a v roce 1949 došlo ke sdružení stávajících podniků do národního podniku Tepna Náchod.^[5] Ten spojil základní závod na Plhově, přádelny v Babí a ve Starém Městě, a také tkalcovny v Náchodě a Bražci. Od roku 1956 byly, jako vrcholný orgán, ustaveny Východočeské bavlnářské závody (VBZ), a ty se nově spojily s deseti závody bývalého národního podniku MAJ Hronov (spolu s n.p. Jiskra).

V této podobě existovala Tepna do 1. dubna 1958. Stavebně již nedošlo, pro nedostatek místa, k podstatnému rozšíření, vyjma stavby moderní vodárny a čističky odpadních vod, a skladu bavlny. Nejstarší budovy sloužily jako zušlechťovna, bylo zde bělidlo, suchá úpravna, adjustace, sklad hotového zboží a barevna. Počet zaměstnanců v průběhu let klesal (z 10 000 na 6 500 osob). Vyráběly se zde bavlněné a směsové tkaniny, košiloviny (ze směsi bavlny a polyesteru), dále šatovky a flanely. Trendy, určující směr a styl výroby, vznikaly celostátně v ÚBOKu (Ústav bytové a oděvní kultury, Praha), zahraniční distribuci (především do zemí RVHP) zajišťoval Centrotex (PZO, se sídlem v Praze).^[6]

Současnost

Po roce 1989 se výrazně zvýšil dovoz textilních výrobků do České republiky (převážně z Asie), probíhaly restituce, následné prodeje a další změny. Noví (zahraniční) majitelé zde mnohdy zaváděli (v domovských zemích přísně regulované) neekologické provozy, aj., málo perspektivní aktivity. V některých budovách byly zřízeny sklady - např. pro Velkoobchod potravinářským zbožím. To vše mělo negativní vliv na celkovou domácí produkci, společnost Tepna Náchod postupně snižovala výrobu, až v roce 2006 vyhlásila bankrot a skončila v konkurzu.

Do léta 2013 obývali jednu část areálu továrny bezdomovci (stala se tzv. brownfieldem), posléze byli vystěhování.^[7] V roce 2013 začala demolice objektu a město oznámilo záměr vystavět na místě areálu továrny velké obchodní centrum. Záměr byl v roce 2018 přehodnocen a nahrazen plánem postavit zde novou obytnou čtvrť.^[8] Město odkoupilo pozemek o rozloze 25 706 m² (od společnosti JTH Holding) za necelých 56 milionů korun, dokoupilo i přilehlé pozemky, pro vybudování nové komunikace (propojení ulice Plhovské s Karlovým náměstím).^[9] Proběhla dvoufázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž.^[10] Vítězem se stali: Piotr Person, Olga Czeranowska-Panufnik, Wladyslawa Kijewska, Aleksander Sojka Varšava, Polsko.^[11]

Je otázkou, jak se kulturně vypořádá s průmyslovým dědictvím této lokality. Atraktivní poloha Tepny, se skvělým výhledem a dostupností centra, může napomoci vzniku veřejného prostoru s novými kvalitami, se zvláštním napětím a nábojem.^[12]

Fotogalerie

• 

  Budova bývalé Tepny 01 (vpravo)

• 

  Bartoňova vila

• 

  Obytný dům Cyrila Bartoně

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tepna Náchod na Wikimedia Commons
• Historie a budoucnost Tepny Náchod
• Krach Tepny Náchod
• Tepna na youtube