Publius Terentius Afer

Publius Terentius Afer
Terence cropped.png
Narození185 př. n. l.
Kartágo
Úmrtí159 př. n. l. (ve věku 25–26 let)
Stymfalské jezero
Příčina úmrtíutonutí
Povoláníautor komedií, básník a spisovatel
Žánrkomedie
Významná dílaAdelphoe
Andria
Eunuchus
Heauton Timorumenos
Hecyra
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Publius Terentius Afer (195 př. n. l./185 př. n. l., Kartágo, Tunisko159 př. n. l., Řecko) byl římský dramatik a básník.

Biografie

Publius Terentius Afer byl Karthaginec, který se dostal do Říma jako otrok. Byl synem vysokého úředníka, suffeta Hannutrase v Karthágu, který ho poslal do Říma s dalšími syny vysoko postavených lidí (bylo jich kolem dvou set). To bylo po druhé punské válce.

V Římě se stal otrokem Terentia Lucana. Tam mu začali říkat Afer – africký. Jméno Publius dostal krátce potom. Byl jakýmsi pomyslným bratrem syna Lukána - Gáia. Ten poté, co se dozvěděl, že je to pouze otrok, cítil k němu pouze otevřenou nenávist. Těsně před smrtí Terentia Lukána ho propustil na svobodu jako svobodného člověka – tady získal jméno Terentius. Po jeho smrti bydlel Afer u syna Scípiona Africana. Byl velice zamilovaný do dcery jednoho z tehdejších konzulů Popillia Laenea, do Poppilie. Byla jeho múzou a inspirací pro jeho další komedie. Nicméně propuštěnka z domu Terentia Lucana, jeho levobočka Favilla, byla do Afera zblázněně zamilovaná. S Gáiem na něj ušila "boudu" a Popillie si nakonec musela vzít Gaia a Afer Favillu. Později Afer našel novou lásku Flammeu, která byla z původem také z Kart-Hadaštu neboli z Karthága a spolu odjeli bojovat do třetí a poslední punské války.

Dílo

Hry:

  • Adelphoe
  • Andria
  • Eunuchus
  • Heauton Timorumenos
  • Hecyra
  • Phormio

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Terence cropped.png
Cropped portrait of Terence from File:Vaticana, Vat. lat. 3868 (2r).jpg