Tereza Svatová

Tereza Svatová
Rodné jméno	Teresie Anna Albertová
Narození	31. března 1858 Žamberk Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. února 1940 (ve věku 81 let) Vysoké Mýto Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Žamberk
Povolání	spisovatelka
Národnost	česká
Příbuzní	Eduard Albert bratr František Albert bratr Kateřina Thomová sestra Bohuslav Albert synovec
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Svatová v Knize narozených Teresie Anna Albertová (31. března 1858 Žamberk^[1] – 19. února 1940 Vysoké Mýto) byla česká spisovatelka.

Život

Tereza se narodila v rodině hodináře a později městského duchovního, Františka Alberta a Kateřiny Zdobnické v Žamberku. Její sourozenci byli: Eduard (1841–1900), český chirurg, univerzitní profesor a básník, Magdalena (1844), Vincenc (1848), František (1856–1923), lékař a spisovatel a Kateřina Thomová (1861–1952), představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea.^[2]

V roce 1860, kdy jim vyhořel dům, ji dali rodiče na vychování manželům Princovým do Ústí nad Orlicí – Tarsila Princová byla mladší sestrou Tereziny matky. V patnácti letech manželé Princovi Terezu adoptovali.^[2] 12. října 1874 se Tereza provdala za berního adjunkta Josefa Svatu (1849–1927), který pracoval v Ústí nad Orlicí a později v Mladé Boleslavi u berního úřadu. Měli spolu čtyři děti: Josefa (1880–1927) kaplana v Koclířově, Tarsilu, Marii a Terezii.^[3] Po penzionování manžela žila rodina ve Vysokém Mýtě.^[4]

Od roku 1880 psala Tereza povídky a fejetony, které publikovala v Národních listech, Květech a Lumíru. Jejich redaktoři – Jan Neruda, Servác Heller a Josef Václav Sládek ji v této práci povzbuzovali a ujišťovali, že má spisovatelský talent.^[4]

Psala nejraději vzpomínky a fejetony. Úzkostlivě dbala na pravdivost obsahu. Napsala také vzpomínky na Jaroslava Vrchlického, se kterým ji pojilo dlouholeté přátelství. Své povídky vydala i knižně ve dvou svazcích „Selské črty" a „Črty ze společnosti". V knize více autorů Skromní a zapomenutí jí byla uveřejněna povídka Pan farář Chaloupka.^[2]

Kromě již výše zmíněných tiskovin byly její vzpomínky a fejetony uveřejňovány v časopisech a novinách Osvěta, Topičův Sborník, Zvon, Ženský svět, Ženské listy, Lada, Národní politika.

Dílo

Próza

• Obrácen [povídka] – In: Za praporem sokolským posvěceno mužnému duchu Čechův: Slovanská Praha, 1887
• Selské črty – Praha: Libuše, matice zábavy a vědění, 1894
• Črty ze společnosti – Praha: F. Šimáček, 1897
• Skromní a zapomenutí: památník literárně uměleckého kroužku v Mladé Boleslavi – povídka Pan farář Chaloupka. Mladá Boleslav: 1908?
• Vrchlický v Žamberku: [5 črt ] – In: Národní listy. 16. února 1913
• Povídka – s ilustracemi Josefa Chlebečka. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1924
• Fejetony z minula a dneška

Překlad

• Step – Alex d’Arc; z francouzštiny; předmluvu napsal Pierre Loti. Vídeň: Vídeňská Matice, 1912

Fotogalerie

• 

  Hrob Terezy Svatové na hřbitově v Žamberku

Odkazy

Reference

Literatura

• Tereza Svatová: bakalářská práce – Zuzana Pecháčková. Univerzita Pardubice, 2006
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti: Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 27–52, 55–61. 
• Literární profil Terezy Svatové: bakalářská práce – Monika Rolfová. Univerzita Pardubice 2016

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tereza Svatová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tereza Svatová
• Tereza Svatová v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Obrácen: s. 47–49
• Selské črty