Tereziánské reformy

Tereziánský tolar s vyobrazením panovnice

Jako tereziánské reformy je označován soubor osvícenských reforem za panování Marie Terezie, které byly provedeny v řadě oblastí. Na ně pak navázaly josefinské reformy, jejího syna a nástupce Josefa II.

Účel

Marie Terezie, ač sama konzervativní v záležitostech náboženského vyznání, zavedla velké množství reforem v osvícenském duchu. Jejich cílem byla modernizace fungování státu, stejně jako zlepšení podmínek v armádě, školství, státním úřednickém aparátu atp. Jejími hlavními spolupracovníky v této aktivitě byli Bedřich Vilém z Haugvic (inicioval vznik Ředitelství pro záležitosti administrativní a finanční), státní kancléř Václav Antonín z Kounic a nizozemský lékař a osvícenec Gerard van Swieten.

V rámci správní reformy byla omezena zemská samospráva, vytvořena centralizovaná správa monarchie a státní správa byla profesionalizována. Bylo sjednoceno trestní právo v Rakousku a českých zemích, a to zákoníkem zvaným Constitutio criminalis Theresiana (vešel v platnost roku 1768). Tento zákoník byl v mnohém stále poplatný právní soustavě středověku, jako důkazní prostředek připouštěl například mučení a obsahoval ještě skutkové podstaty trestných činů jako je čarodějnictví, magie nebo kacířství.

Provedené reformy

Školství a vzdělávání

V roce 1774 vstoupil v platnost Všeobecný školský řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve spojených císařsko-královských dědičných zemích (v německém originále Allgemeine Schulordnung für di deutschen Normal-, Haupt- und Trivialschulen in den sämtlichen Kaiserlichen Erblärden).[1] Reforma byla výrazně inspirovaná pruským systémem školství, připravil ji Johann Ignaz Felbiger a obsahovala:

  • triviální školy na venkově i ve městech, při farách, pro výuku čtení, psaní a počtů, výuku náboženství a základů zemědělství, pro dívky též domácích prací. Na obsah výuky dohlížel farář, na hospodaření školy školní dozorce, což byl obvykle nejbohatší sedlák z vesnice.
  • hlavní školy ve městech, alespoň jedna v kraji. Kromě základních znalostí se učila též německá gramatika a latina. V českých hlavních školách se v prvním ročníku učilo česky, ve druhém částečně česky, ve vyšších německy.
  • normální (ve smyslu vzorové podle normy) školy, v zemských městech, s výukou pouze v němčině.
  • preparandy, zřízené při normálních nebo hlavních školách; přípravné kurzy pro učitele – 3 nebo 6 měsíců (od r. 1819 dvojnásobek).

Dozor nad hlavními a normálními školami měly zemské školní komise. Další opatření Marie Terezie byla:

  • roku 1751 založila ve Vídni vojenskou akademii.
  • roku 1775 byla provedena reorganizace středních škol podle Gratiana Marxe. Byla vytvořena pětitřídní (později šestitřídní) gymnázia, kde se učilo německy, od 3. třídy latinsky.

Institucionální reformy

Soudnictví

Reformy v lékařství

  • zavedení variolace

Cenzura

Hospodářství

Odkazy

Reference

  1. Školství a vzdělanost. Vydānī první. vyd. Praha: [s.n.] 722 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-985-2, ISBN 80-7432-985-2. OCLC 1233044424 

Literatura

  • ČORNEJOVÁ, Ivana et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Školství a vzdělanost. Vydání první. Praha: Paseka, 2020. 722 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh

Související články

Média použitá na této stránce

MariaTheresia Talero-Anverso001.jpg
Autor: Jojagal, Licence: CC0
Ejemplar anverso de un Tálero de María Teresa.