Terezie Pokorná

Terezie Pokorná
Terezie Pokorná (2018)
Narození	10. května 1965 (58 let) Praha
Povolání	publicistka, teatroložka, filmová kritička, překladatelka, editorka, šéfredaktorka, novinářka, redaktorka a dramaturgyně
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	teatrologie, filmová kritika, editace, překlad a publicistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terezie Pokorná (* 1965 Praha) je česká publicistka, teatroložka a filmová kritička, překladatelka, editorka a šéfredaktorka Revolver Revue, vnučka Bedřicha Fučíka.

Biografie

Po maturitě na gymnáziu pracovala jako uklízečka, pak vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK (diplomová práce Jan Grossman a Divadlo Na zábradlí v letech šedesátých, 1989).

V osmdesátých letech se zároveň podílela na samizdatových a jiných alternativních aktivitách, v roce 1989 působila především v Nezávislém tiskovém středisku a v Revolver Revue. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou, řídí rovněž Edici Revolver Revue.

V roce 1995 spoluzaložila s Viktorem Karlíkem a Michaelem Špiritem Kritickou Přílohu Revolver Revue a stala se její šéfredaktorkou.^[1]

V 90. letech pracovala souběžně také v Kabinetu pro studium českého divadla a, za působení Jana Grossmana, v dramaturgii Divadla Na zábradlí. Jako editorka připravila výbor textů J. Grossmana Analýzy (1991; s Jiřím Holým) a Sergeje Machonina Šance divadla (2005; s Barbarou Topolovou), ke kterému napsala závěrečnou studii Ideologie a myšlení.

Patřila k iniciátorům a autorům koncepce Konference I. M. Jirous – jako historicky první symposium věnované dílu Ivana M. Jirouse, na podzim 2013 v Praze^[2]; je editorkou knihy Magorova konference (2014; s Editou Onuferovou).

Z angličtiny přeložila studii Romana Jakobsona Středověké fraškovité mystérium (Staročeský Mastičkář) (knižně in Roman Jakobson: Poetická funkce, 1995).

Kromě Revolver Revue, Kritické Přílohy RR a Bubínku Revolveru publikovala recenze, rozhovory, studie a další texty zejména v Divadelní revue, Literárních a Divadelních novinách a Respektu.

Od roku 2009 se účastnila vzniku a následných aktivit iniciativy Za Česko kulturní.

Je editorkou a spoluautorkou publikací Edice Revolver Revue:

• 1992 Pavel Brázda – Věra Nováková: 50. léta
• 2002 Anticharta (s Viktorem Karlíkem) ^[3]
• 2003 Sborník pro Zdeňka Vašíčka (k 70. narozeninám) (v počtu 12 číslovaných výtisků)
• 2007 Pavla Pečinková – Je třeba si vybrat (s Adamem Gebertem)
• 2008 František Štorm – Eseje o typografii
• 2010 Háro. Vzpomínky a dokumenty^[4]
• 2011 Tomáš Glanc – Souostroví Rusko. Ikony postsovětské kultury
• 2012 Viktor Karlík – Podzemní práce / Underground Work (Zpětný deník / Retroactive Diary)^[5]
• 2013 U nás ve sklepě (Antologie poesie druhé generace undergroundu)^[6]
• 2014 Bohumil Doležál – Události (s Adamem Drdou) ^[7]
• 2015 J. H. Krchovský – Tak ještě jedno jaro tedy
• 2016 RR rozhovory – nominace na Literu za publicistiku

Dílo

• 2015 Terezie Pokorná – Kritické chvíle ISBN 978-80-87037-75-1 Komponovaným výborem ze svých kritických textů z let 1990–2015, zaměřených zejména na současné české divadlo, ale i film, literaturu a společnost, autorka mapuje příznačné formace kulturní krajiny, nahlížené z perspektivy právě uplynulého čtvrtstoletí.
• 2020 STANKOVIČ, Andrej. Stankovič 1940-2020 : poezie - kritika - společnost. Příprava vydání Lucie Bartoňová, Edita Onuferová, Terezie Pokorná a Michael Špirit. Praha: Revolver Revue, 2020. 176 s. ISBN 978-80-7622-011-9. 

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Terezie Pokorná
• Revolver Revue TEREZIE POKORNÁ
• Revolver Revue I., II. ČT Art, U zavěšené knihy, 21. 10. 2015
• [3] Tereza Šimůnková: Nejsme paraziti – rozhovor s Terezií Pokornou Literární noviny, 2009, č. 14, s. 8.