Termín

Termín (v lingvistice) – (jinak též odborný název, technický termín, terminus technicus) je výraz - jméno (slovo nebo sousloví), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam.[pozn. 1] Lidé znalí příslušného oboru tedy bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají.

Termíny umožňují rozpoznávat entity (jakékoliv objekty, reálné i abstraktní) a sdělovat o nich informace (komunikovat).[2] .

Nauka o termínech se nazývá terminologie (názvosloví), pro jejich užití vznikají speciální terminologické slovníky. [3][4]

Výraz termín se též používá ve smyslu lhůta.[5]

Odborné vymezení

Termín je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model dané entity světa reálného (objektu, procesu) nebo abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka. Ono jméno (slovo nebo sousloví), má pak v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam vymezený s dostatečně malou, až nulovou (exaktní obory) vnitřní vágností [1] interpretace viz též konotace. Lidé znalí příslušného oboru, tedy dostatečně přesně, tj. bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají. Jinými slovy, sémantický diferenciál [6] významu termínu je v rámci příslušné odborné komunity dostatečně malý až nulový. Slouží to důkladnějšímu a přesnějšímu porozumění (komunikaci) v rámci dané komunity, a je to důvod, pro který jsou odborné termíny tvořeny. Termín bývá často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru užívané. Termín je odborné pojmenování s přesným jednoznačným významem.[7]

V některých oborech, zejména vědních, se vytvářejí soustavy smysluplně korespondujících termínů. Pro takový účel je nutno nejdříve zavést množinu základních termínů určených konsensuálně (dohodou) a z nich jsou pak další tvořeny definitoricky. Důvodem pro tento postup je zamezení definice kruhem.

Výskyt termínů v jazyce

Z hlediska kvantitativního zastoupení, tvoří termíny nejrozsáhlejší součást celého lidského jazykového slovníku, avšak běžný mluvčí jich převážnou většinu nepoužívá ani nezná. Například se odhaduje, že chemických sloučenin, a tedy i jejich pojmenování, existuje asi 30 milionů, což daleko přesahuje běžně uváděný počet slov v češtině nebo i jakémkoli jiném jazyce.[8]

Tvoření termínů

Dobře utvořený termín by měl co nejlépe splňovat následující požadavky:

  • v daném oboru jednoznačný, bez polysémie a homonymie – často se ovšem stává, že má termín různé významy v různých oborech – například termín katedrála má odlišný význam v církevní terminologii (sídelní kostel biskupa) a architektuře (stavební typ kostela),
  • neutrální, bez expresivních konotací,
  • ustálený,
  • popisný – pojmenovává přesně skutečnost,
  • systematický – zapadá do systému,
  • mezinárodní – především v poslední době se zvyšuje snaha, aby užívané termíny byly srozumitelné i v jiném jazyce.

Termíny v běžném jazyce

Některé termíny se postupně stávají součástí běžné mluvy. Slova jako afekt, amok, hysterie byla původně psychologickými, respektive psychiatrickými termíny, postupně se jejich význam zobecnil a stala se (vedle svého původního významu, např. amok – vražedné šílenství, zejména u Malajců)[9][pozn. 2] také hovorovými výrazy (tj. i netermíny).

Možný je také opačný proces, kdy určitý vědní obor vytvoří pro běžně užívaný výraz přesnou definici, a slovo se tak stane termínem. Například výraz sen byl z běžného jazyka převzat do psychologie.

V obou případech pak snadno dochází k tomu, že termín má ve svém oboru odlišný význam než v běžné mluvě. Například slovo voda jako chemický termín označuje určitou konkrétní sloučeninu, zatímco v původním (základním) významu označuje různé směsi na bázi této sloučeniny, které se vyskytují v reálné přírodě. Ještě markantnější je tento rozdíl u výrazu čistá voda, jímž se v chemii rozumí spíše ideální sloučenina, jíž se blíží například destilovaná voda, zatímco v obecném jazyce se tím míní v první řadě voda průzračná, bez (ať už viditelných nebo ne) příměsí.

Není také výjimkou, pokud k danému termínu existuje synonymní výraz z běžné mluvy, například: grafém – písmeno,[rozpor] prvosenka – petrklíč, vodič – drát apod.

Někdy se ostře rozlišují termíny jako spisovné výrazy a slang jako výrazy nespisovné. Toto rozdělení lze ovšem považovat za umělé, protože termín má být jako výraz výstižný především pro oborového pracovníka bez ohledu na spisovnost.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Tento význam je vymezený s dostatečně malou, až nulovou (exaktní obory) vnitřní vágností,[1] interpretace viz též konotace.
  2. Ottova encyklopedie doslova říká: Amok (také amuck, malajsky) – zuřivost, jest zvláštní duševní stav, jenž se pojednou člověka zmocní a jeví se v tom, že takový člověk vyrazí na ulici, chová se jako zběsilý a vraždí každého, koho napadne, až sám jest přemožen. Angličané tomu říkají »run-a-muck«. Vyskytuje se hlavně mezi Malajci, ale také v Indii. (...)

Reference

  1. a b Russell, B. Vagueness. The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, p. 84 – 92.
  2. Encyklopedický slovník ODEON. Encykloped. dům Praha, 1999
  3. DOSTÁL, Jiří. Modernizace výuky v technicky orientovaných předmětech a oborech. Dodatky.. Olomouc: Votobia, 2003. Dostupné online. ISBN 80-7198-531-7. Kapitola Termín a jeho definice ve výkladových, terminologických a naučných slovnících a encyklopediích., s. 57. 
  4. Např. LOTKO, Edvard. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. 113 s. Dostupné online. ISBN 80-7067-965-4. Dostupné po registraci. 
  5. Ottův slovník naučný 18.. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Kapitola Názvosloví, s. 8. 
  6. Osgood C. E, Suci G., Tannenbaum P.: The Measurement of Meaning. Urbana, Illinois, University of Illinois Press, 1957.
  7. Termín. In: HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=term%C3%ADn&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
  8. a b ČERMÁK, František. Lexikon a sémantika. Praha: NLN, 2010. S. 132–136. 
  9. SSJČ, SSČ, PSJČ, ASCS

Související články

Externí odkazy