Terminace

Terminace je chemická reakce, která zamezí tvorbě reaktivních meziproduktů, což způsobí zastavení reakce, například polymerizace.

Reakce mohou být, v závislosti na mechanismu a dalších souvislostech, terminovány několika způsoby. U všech druhů polymerací může dojít ke spotřebování monomeru. Při řetězcových polymerizacích se mohou spojit dva narůstající řetězce a vytvořit delší, nereaktivní řetězec. V radikálových a aniontových polymerizacích často dochází k přenosům řetězců, kdy se radikál na konci narůstajícího řetězce přesouvá na monomer, čímž se začne vytvářet nový řetězec a růst dosavadního řetězce se zastaví. Postupné polymerizace mohou být terminovány navázáním monofunkčních molekul obsahujících stejné funkční skupiny jako monomer či monomery; například alkoholy, R'-OH, mohou zastavit reakce polyisokyanátu s polyoly, protože reagují s isokyanátovými skupinami (R-N=C=O) za tvorby skupin R-(N-H)-(C=O)-O-R', které s polyoly nereagují.

Radikálové polymerizace mohou být terminovány dvěma způsoby: rekombinací a disproporcionací.^[1] Při rekombinaci se spojí dva radikály, za vzniku kovalentní vazby, v jednu molekulu. U vinylových polymerů probíhá podle této rovnice:

-------CH₂–CHX^• + -------CH₂–CHX^• → -------CH₂–CHX–CHX–CH₂-------

Rekombinační terminace zvyšuje délku řetězce a tak i molekulovou hmotnost výsledného polymeru.^[1]

Při disproporcionaci se přesune atom vodíku z jednoho uhlíku na druhý za vzniku dvou stabilních molekul:

-------CH₂–CHX^• + -------CH₂–CHX^• → -------CH₂–CH₂X + -------CH=CHX

Disproporcionační terminace mívají vyšší aktivační energie, protože při nich dochází ke štěpení vazeb, a tak se častěji objevují při vyšších teplotách.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chain termination na anglické Wikipedii.