Termoregulace
Termoregulace znamená schopnost, především živých organismů, kontrolovat svou tělesnou teplotu. Termoregulace je důležitá k ochraně před parazity[1], zmrznutím a přehřátím. Přestože nízká tělesná teplota je podle některých studií spojena s vyšší nadějí na dožití, na druhou stranu se například snáze do těla dostanou viry,[2] jsou zpomaleny některé funkce srdce a mozku.[3] Vysoká tělesná teplota pomáhá při bakteriálním napadení nastolit pro bakterie nepříznivé prostředí,[1] ovšem příliš vysoká teplota vyvolává závrať, křeče a dehydrataci; je nepříznivá především pro nervový přenos.
Živočichové
Záleží na tom, zda je živočich studenokrevný, nebo teplokrevný. Studenokrevní živočichové využívají výhradně zdroje tepla z prostředí (slunce, teplé proudy), zatímco teplokrevní musí teplo také produkovat. Podle nových výzkumů je jedním z mnoha důvodů ochrana před parazitickými houbami.[4] K produkci tepla využívají teplokrevní živočichové metabolické procesy, při nichž přeměňují potenciální energii molekulárních vazeb na kinetickou energii. Nejvyšších teplot dosahují játra; z nich je teplo krví rozváděno do celého těla.[5]
K zahřátí slouží živočichům zpravidla srst či peří čili izolační vrstva s nízkou tepelnou vodivostí, která pokrývá pokožku. Savci, ptáci, příp. některé druhy hmyzu využívají k zahřátí také tepla svých druhů.
Zajímavé je např. termoregulační chování mravenců – dělnice se na počátku jara přemísťují na povrch mraveniště, kde vytvářejí teplotní chomáče (mravenčí shluky), vyhřívají se a po návratu do mraveniště zvyšují jeho teplotu.[6]
K ochlazování těla slouží živočichům různé strategie, např. velbloudům hrby vystavené proudění okolního vzduchu, slonům značná plocha ušních boltců, resp. cirkulace krve v tepnách boltců aj.
Rostliny
Termogenezi (zvyšování produkce tepla) využívá mnoho druhů z čeledi Araceae a cykasů.[7] Nelumbo nucifera (lotos ořechonosý) díky rozkladu škrobu uloženého v kořenech udržuje teplotu až o 20 °C vyšší, než je teplota vzduchu. Jedním z možných důvodů termoregulace rostlin je ochrana před chladem; např. toulcovka americká neboli kapsovec americký (Lysichiton americanus) není mrazuvzdorná, ale kvete v době, kdy ještě leží sníh. Podle jiné teorie tímto způsobem rostliny zřejmě lákají (studenokrevné) hmyzí opylovače.
Jistou míru termoregulace vykazují např. jehličnany mírného pásu. Látky, které přes zimu pumpují do mízy a poté do jehličí, jim umožňují zvýšit vnitřní hustotu natolik, že nezmrznou a jehličí zůstane zachováno do dalšího roku.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Why does your body temperature rise when you have a virus such as the flu? [online]. HowStuffWorks, 2000-04-01 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.
- ↑ MORÁVKOVÁ, Drda Alena. Je pravda, že se viry lépe šíří v zimě? Přírodovědci.cz [online]. 28. 1. 2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1288
- ↑ SIRCUS, Mark. Low Body Temperature Symptoms and Causes – And How to Treat It. Dr. Sircus [online]. 2015-01-21 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BERGMAN, Aviv a CASADEVALL, Arturo. Mammalian Endothermy Optimally Restricts Fungi and Metabolic Costs. mBio. Nov 2010, vol. 1, iss. 5 [cit. 2016-05-18]. ISSN 2150-7511. PMID 21060737. DOI 10.1128/mBio.00212-10. Dostupné z: http://mbio.asm.org/content/1/5/e00212-10
- ↑ GUYTON, A. C. & HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology. 11th ed. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2006, s. 890.
- ↑ SLOVÁKOVÁ, Jana. Tvorba teplotních chomáčů jako součást termoregulace lesních mravenců. Praha, 2018. 69 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí.
- ↑ MINORSKY, Peter V. The Hot and the Classic. Plant Physiol. May 2003, vol. 132, s. 25–26. doi:10.1104/pp.900071. PMC 1540311.PMID 12765187.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu termoregulace na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thermoregulation na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce