Ternitz

Ternitz
Stará radnice
znak
Poloha
Souřadnice	47°43′ s. š., 16°2′ v. d.
Nadmořská výška	393 m n. m.
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Neunkirchen
Ternitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	65,3 km²
Počet obyvatel	14 632 (2018)[1]
Hustota zalidnění	223,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Rupert Dworak
Vznik	1352
Oficiální web	www.ternitz.gv.at
E-mail	gemeinde@ternitz.at
Adresa obecního úřadu	Hans-Czettel-Platz 1 2630 Ternitz
Telefonní předvolba	02630
PSČ	2620, 2630, 2631, 2632, 2732, 2733, 2734
Označení vozidel	NK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 15 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.

Katastrální území

• Dunkelstein
• Flatz
• Holzweg
• Mahrersdorf
• Pottschach
• Putzmannsdorf
• Raglitz
• Rohrbach am Steinfelde
• Sieding
• St. Johann am Steinfelde

Členění města

• Blindendorf
• Döppling
• Dunkelstein
• Flatz
• Gadenweith
• Gutenmann
• Hintenburg
• Holzweg
• Mahrersdorf
• Ober Ternitz
• Pottschach
• Putzmannsdorf
• Raglitz
• Reith
• Rohrbach
• Sieding
• St. Johann
• St. Lorenzen
• Stixenstein
• Thann
• Unter Ternitz

V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.

Sousední obce

• Schrattenbach - na severu
• Würflach - na severovýchodě
• Neunkirchen - na východě
• Wimpassing im Schwarzatale a Wartmannstetten - na jihovýchodě
• Grafenbach-St. Valentin - na jihu
• Buchbach a Enzenreith - na jihozápadě
• Bürg-Vöstenhof a Prigglitz - na západě
• Puchberg am Schneeberg - na severozápadě

Historie

Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.

Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.

Náboženství

• 62,6 % římští katolíci
• 4,6 % evangelíci
• 9,4 % muslimové
• 20,5 % bez vyznání

Evangelická obec je v Ternitz, také římskokatolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.

Politika

V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných 14. března 2010 byla podle získaných mandátů rozdělena takto:

• SPÖ 26 - ustanovuje starostu
• ÖVP 5
• FPÖ 4
• Zelení 1
• Alternativa 1

Starostou města je Rupert Dworak (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy. Vedoucím kanceláře je Ing. Helmut Million.

Zástupcem starosty je Karl Reiterer (SPÖ). Má na starosti obory odpadní vody a zpracování odpadků, městský stavební dvůr, parky a sady, autopark.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava

Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.

Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.

Hospodářství

V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.

Budovy

Mateřské školy

Dolnorakouská zemská mateřská škola v

• Ternitz-Stadtzentrum
• Ternitz-Grundackergasse
• Ternitz-Raglitz
• Ternitz-Dunkelstein
• Pottschach
• Wassergasse
• Farní mateřská škola Pottschach

Obecné školy

• Ternitz I (Stapfgasse)
• Ternitz II (Dunkelstein)
• St. Lorenzen
• Dr. Adolfa Schärfa Pottschach
• Kreuzäckergasse

Hlavní školy

• Dr. Karla Rennera-hlavní škola Ternitz
• Nová střední škola - Pottschach

Všeobecná malířská vyšší škola

• BORG Ternitz

Zvláštní školy

• Všeobecná zvláštní škola Ternitz

Polytechnická škola

• Polytechnická škola Ternitz

Hudební škola

• Regionální hudební škola Ternitz s dislokovanými učebnami
• Stapfgasse
• Pottschach
• St. Lorenzen
• Grafenbach v úřední budově Sieding

Lidová univerzita

• Lidová univerzita vzdělávací středisko Ternitz

Osobnosti

Rodáci

• Johann Georg Hauer (1853–1905) - doktor filozofie a básník nářečí
• Karl Spiehs (* 1931), - producent filmové komedie, zábavných filmů a televizních seriálů
• Ferry Graf (* 1931) - finský zpěvák a představitel Rakouska na Grand Prix 1959
• Kurt Ingerl (1935–1999) - sochař („Svázaná žena")
• Rudolf Taschner (* 1953) – matematik

Přátelé Ternitzu

• Wolfgang Schmeltzl (asi 1500-1564) – hudební skladatel a básník, od 1554 do 1564 farář v dnešní městské čtvrti Sankt Lorenzen u Steinfeldu
• Paul Kupelwieser (1843–1919) - generální ředitel železáren a oceláren
• Hans Czettel (1923–1980)- poslanec v Národní radě od 1953 do 1969, spolkový ministr vnitra od 1964 do 1966 a zástupce zemského hejtmana od 1969 do 1980

Vývoj počtu obyvatel

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ternitz na německé Wikipedii.

Literatura

• Ernő Deák: Ternitz. In: Othmar Pickl, Alfred Hoffmann (Hrsg.): Österreichisches Städtebuch. Teil 4: Friederike Goldmann (Red.): Die Städte Niederösterreichs. Band 3: R – Z. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1982, ISBN 3-7001-0459-6, S. 133–145.
• René Harather: Die Geschichte der Region und Stadt Ternitz von den Anfängen bis zur Gegenwart. Unter besonderer Berücksichtigung sozialgeschichtlicher Aspekte. Stadtgemeinde Ternitz, Ternitz 1998.
• René Harather: Unser Ternitz. Zum 650. Jahrestag der urkundlichen Ersterwähnung. Fotografien von Christian Handl. Heimat-Verlag, Schwarzach u. a. 2002.
• Elisabeth Schober: Schulen der Stadt Ternitz. Versuch einer narrativen Studie aus dem Bereich der Schulgeschichte. Wien 1991, (Diplomarbeit Univ. Wien 1991).
• Dieter Steindl: Regesten der hochmittelalterlichen Nennungen auf dem Gebiet der Stadtgemeinde Ternitz und ihrer Katastralgemeinden. Wien 1997, (Diplomarbeit Univ. Wien 1997).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ternitz na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města Ternitz
• Výzkum hradu Dunkelstein