Pentaphylacaceae
 Pentaphylacaceae | |
|---|---|
 Eurya japonica | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | Pentaphylacaceae Engl., 1897 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pentaphylacaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a málo nápadnými květy, rozšířené v tropech téměř celého světa.
Popis
Pentaphylacaceae jsou keře a stromy s jednoduchými střídavými listy bez palistů. Rostliny jsou jednodomé, výjimečně (Frezieria) dvoudomé. Listy jsou spirálně nebo dvouřadě uspořádané, většinou kožovité a lesklé. Květenství jsou úžlabní vrcholičnatá, případně v hroznech (Pentaphylax) nebo jsou květy jednotlivé. Květy jsou pravidelné, pětičetné, kalich i koruna volné. Korunní lístky jsou bílé nebo růžové a často poněkud dužnaté. Tyčinek je 10 až 30, zřídka více nebo 5 (Pentaphylax). Semeník je svrchní, řidčeji polospodní (Symplococarpon), srostlý ze 3, řidčeji ze 2 nebo 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek a volných krátkých čnělek. U rodu Pentaphylax je čnělka jediná. V každém plodolistu je 1 až 20 vajíček. Plody jsou suché nebo dužnaté, nepukavé nebo nepravidelně či kruhovitě pukavé, se 3 až 60 semeny. Semena jsou drobná, někdy s míškem.[1][2]
Rozšíření
Čeleď zahrnuje 12 rodů a asi 340 druhů. Je pantropicky rozšířena, málo zástupců je v Africe a téměř chybí v Austrálii. Jeden druh roste na Kanárských ostrovech (Visnea mocanera).[1]
Květy Cleyera japonica
Eurya emarginata jako bonsaj
Plody Eurya japonica
Listy Ternstroemia gymnanthera
Taxonomie
Pentaphylacaceae byla původně monotypická čeleď obsahující jediný druh, Pentaphylax euryoides. Když bylo molekulárními metodami zjištěno, že čeleď čajovníkovité (Theaceae) je parafyletická, bylo z ní v systému APG I vyčleněno 10 rodů do čeledi Terstroemiaceae. V systému APG II z roku 2003 je pak tato čeleď sloučena s čeledí Pentaphylacaceae.[1]
Čeleď Pentaphylacaceae se v současném pojetí dělí na 3 podčeledi:
- Pentaphylaceae – jediný druh, Pentaphylax euryoides, jv. Asie
- Ternstroemieae – 2 rody (Ternstroemia a Anneslea), přes 100 druhů – tropická Amerika, v. a jv. Asie (zvláště Malajsie), s. Austrálie, trop. Afrika
- Frezierieae – 9 rodů, asi 230 druhů, Asie, trop. Amerika, rovníková Afrika a Kanárské ostrovy[1]
Zástupci
- eurye (Eurya)
- doznice (Visnea)
- freziera (Freziera)
- okrovák (Ternstroemia)
- žerava (Cleyera)[3]
Význam
Cleyera ochnacea je posvátným stromem šintoismu a je často pěstována v hájích v okolí svatyní.[4] Doznice má jedlé plody, které konzumovali domorodci z Kanárských ostrovů.
Přehled rodů
Adinandra, Anneslea, Balthazaria, Cleyera, Eurya, Freziera, Killipiodendron, Paranneslea, Pentaphylax, Symplococarpon, Ternstroemia, Ternstroemiopsis, Visnea
Reference
- ↑ a b c d STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Pentaphylacaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-26.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pentaphylacaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Pentaphylacaceae ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Ragesoss, Licence: CC BY-SA 3.0
A Eurya (Eurya emarginata) bonsai on display at the National Bonsai & Penjing Museum at the United States National Arboretum. According to the tree's display placard, it has been in training since 1970. It was donated by Susumu Nakamura. This is the "back" of the tree.
