Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019

Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019
Kostel sv. Antonína v Kolombu, jedno z míst útoků
Cíl	křesťanské obyvatelstvo a turisté
Mrtví lidé	≈ 259[1][2]
Zranění lidé	500+
Datum	21. dubna 2019
Místo	Srí Lanka Srí Lanka: Kolombo, Negombo, Batticaloa
Útočník	sebevražední útočníci
Pachatelé	Národní Tavhíd Džamáat[3]
Pravděpodobný pachatel	Islámský stát[4]
Použité zbraně	výbušniny
Souřadnice	6°56′ s. š., 79°52′ v. d.
Kolombo Negombo Batticaloa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019, na Velikonoční neděli, si vyžádaly kolem 259^[2] obětí, přes 500 dalších lidí bylo zraněno.^[5][6] Série šesti explozí na různých místech ostrova Srí Lanka zabíjela ve třech křesťanských kostelích v době velikonočních bohoslužeb a ve třech luxusních hotelech s mezinárodní klientelou. Později došlo ještě k dalším dvěma výbuchům.^[7] Většina explozí byla dílem sebevražedných islamistických atentátníků.^[8] Jednalo se o nejsmrtonosnější útok na Srí Lance od skončení občanské války před 10 lety. Některá média událost označovala jako „krvavou neděli“.^[8]

Průběh útoků

Šest explozí v rozmezí půl hodiny počínaje 8.45 hodin místního času (3.15 GMT, 5.15 SELČ) zasáhlo tři křesťanské kostely na různých místech ostrova a tři luxusní hotely v metropoli Kolombu. V kostelech se v této době nacházelo velké množství lidí, kteří se přišli zúčastnit mší na Velikonoční neděli, v hotelech probíhaly snídaně. Bomby zabíjely v kostele sv. Antonína v metropoli Kolombu, v kostele sv. Šebestiána v Negombu severně od Kolomba a v dalším kostele ve městě Batticaloa na východě ostrova. Všechny tři zasažené hotely, Shangri-La, Cinnamon Grand a Kingsbury, se nacházejí v Kolombu a mají pětihvězdičkový status.

Sedmá exploze o něco později poničila vstupní halu hotelu The Tropic Inn naproti vstupu do zoo na kolombském předměstí Dehiwala a osmá exploze byla hlášena z obytného komplexu na severním předměstí hlavního města.^[9]

Podle místních úřadů měli vyšetřovatelé podezření, že existovaly ještě dvě nebo tři bomby připravené k použití. Jedna byla v noci na pondělí 22. dubna zneškodněna na mezinárodním letišti v Kolombu,^[10] další byla ve středu kontrolovaně odpálena u kina Savoy.^[11]

Pachatelé a motivace

Podle náměstka ministra obrany Ruvana Vidžavardeneho spáchali většinu útoků sebevražední atentátníci.^[8] Podle vládního forenzního analytika bylo na prvních šest útoků na hotely a kostely nasazeno sedm sebevražedných atentátníků, v hotelu Shangri-La podle něj útočili dva.^[10]

K útokům se zprvu nikdo nepřihlásil, později se k nim hlásila teroristická organizace Islámský stát, která na podporu svého tvrzení zveřejnila záběr s údajnými pachateli, jak přísahají věrnost vůdci Islámského státu Abú Bakrovi Bagdádímu.^[12][4] V souvislosti s útoky zatkla policie postupně až 76 lidí^{[13][6][14][11][15]} a k datu 26. dubna stále pátrala po dalších 140 lidech, které podezírala z vazeb na teroristickou organizaci Islámský stát.^[15] K 6. květnu bylo zatčeno více než 150 lidí včetně cizinců ze Sýrie a Egypta. Při raziích byly zabaveny také materiály na výrobu výbušnin.^[16]

Podle vlády za útoky zřejmě stála místní méně známá radikální islamistická organizace Národní Tavhíd Džamáat (National Thowheeth Jama’ath, NTJ).^[3] Tato skupina mohla i za poškození buddhistických soch v roce 2018.^[17][18][19] Podle BBC skupina vznikla odštěpením od Srílanského Tavhíd Džamáatu (SLTJ). Její představitel Abdul Razik byl zadržen v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči buddhistům a právě v buddhistických chrámech v roce 2018 kladivy poškodila několik soch Buddhy. Napětí mezi oběma náboženstvími narůstalo v roce 2017 a v březnu 2018 došlo k násilnostem v oblasti turistického města Kandy.^[3] Vůdcem skupiny atentátníků byl podle místních úřadů místní radikální duchovní Zahrán Haším.^[4]

Manažer hotelu Cinnamon Grand uvedl, že se jeden z útočníků na recepci zapsal pod jménem Mohamed Azzam Mohed, uvedl falešnou adresu a tvrdil, že přijel za obchodními záležitostmi.^[20] Tento útočník se podle svědků odpálil v hotelové restauraci poté, co stál s talířem frontu na snídani.^[8]

Mluvčí vlády 22. dubna 2019 uvedl, že informace o chystaných útocích měly úřady už 4. dubna. K premiérovi země se však informace nedostala, neboť resort obrany na Srí Lance spadá pod prezidenta. Podle britských médií byly mezi oběma vrcholnými představiteli napjaté vztahy.^[10] Již v lednu 2019 také bezpečnostní složky nalezly 100 kilogramů trhaviny a množství detonátorů.^[3]

Náměstek srílanského ministra obrany Ruvan Vidžavardene krátce po útocích uvedl, že podle počátečního vyšetřování byly útoky nejspíše odvetou za březnový útok na mešity na Novém Zélandu.^[14]

Oběti

Původní informace uváděly, že při útoku bylo zabito více než 290 lidí (z toho 36 cizinců), a údaj se vyšplhal až k 359 obětem na životech, zraněno bylo 500 osob. Většinou obětí se stali občané Srí Lanky. Srílanský ministr zdravotnictví později uvedl, že prvotní počet obětí útoku byl nadhodnocen v důsledku početní chyby o více než sto lidí (márnice měly potíže s poskládáním částí těl rozmetaných výbuchy a identifikací obětí).^[15] Při útocích bylo zabito kolem 253 lidí.^[2]

Počet obětí podle národnosti - původní nepřesný výpočet^[21]

Národnost	Usmrcení	Zranění
Srí Lanka Srí Lanka	272	472+
Indie Indie[22]	11
Spojené království Spojené království[23]	8[Pozn. 1]	1+
USA USA[24]	4+[Pozn. 1]
Dánsko Dánsko[25]	3	0
Nizozemsko Nizozemsko[26]	3	0
Austrálie Austrálie[27]	2	2
Saúdská Arábie Saúdská Arábie[28][29]	2	1
Turecko Turecko[30]	2	0
Španělsko Španělsko[31]	2
Švýcarsko Švýcarsko[32]	2[Pozn. 2]
Čína Čína[33]	1	5
Japonsko Japonsko[34]	1	4
Bangladéš Bangladéš[35]	1	1
Portugalsko Portugalsko[36]	1	0
Itálie Itálie	0	1[37]
Neznámo	44
Celkem	359[Pozn. 3]	500+

Konkrétně např. majitel módní společnosti Bestseller Anders a podle časopisu Forbes nejbohatší muž Dánska Holch Povlsen uvedl, že při útocích zemřely tři z jeho čtyř dětí, když byl s celou rodinou na Srí Lance na dovolené.^[38]

Velvyslanec ČR v Dillí Milan Hovorka sdělil, že mezi oběťmi ani zraněnými na Srí Lance nejsou podle dosavadních informací čeští občané. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže v době útoků končila na Srí Lance hlavní turistická sezona a v zemi mohlo být kolem 300–400 českých turistů, žádné cestovní kanceláře však nevyužívaly hotelů v lokalitě, kde došlo k explozím.^[39]

Reakce

Po útoku arcibiskupský dům v Kolombu oznámil, že všechny římskokatolické velikonoční bohoslužby plánované na večer byly zrušeny. Srílanská vláda vyhlásila s platností od 18.00 hodin místního času (12.30 GMT, 14.30 SELČ) na celém ostrově zákaz vycházení,^[40] který trval do pondělního rána 22. dubna.^[10] Ve snaze zabránit šíření poplašných zpráv byly zablokovány hlavní sociální sítě včetně Facebooku a WhatsAppu.^[41][42] Prezident také nařídil s platností od půlnoci místního času mimořádný stav, který by policii a armádě měl umožnit zatýkat a vyšetřovat bez soudního povolení.^[10] Na úterý 23. dubna byl vyhlášen v zemi státní smutek.^[10]

Prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena řekl: „Dal jsem pokyny, aby byly podniknuty velmi přísné kroky proti osobám, které jsou za toto spiknutí odpovědné“, a dodal, že byly podniknuty všechny nezbytné kroky k plnění povinností vlády. Prezident Sirisena také apeloval na národ, aby jednal s naprostou zdrženlivostí a trpělivostí, a aby nebyl zmaten nepodloženými fámami a falešnými příběhy.^[43]

Premiér Srí Lanky Ranil Wickremesinghe řekl: „Silně odsuzuji zbabělé útoky na naše lidi. Vyzývám všechny obyvatele Srí Lanky, aby během této tragické doby zůstali jednotní a silní. Vyvarujte se šíření neověřených zpráv a spekulací. Vláda podniká okamžité kroky k odstranění této situace.“^[44] Ministr financí Mangala Samaraweera popsal útoky jako „dobře koordinovaný pokus o vytvoření vraždy, chaosu a anarchie“.^[45]

Po útocích bylo nasazeno 10 tisíc vojáků, kteří dohlíželi na bezpečnost u chrámů a prováděli prohlídky. Některé školy zůstaly zavřené a otevřely až okolo 6. května 2019, kdy policejní ředitel Čandana Vikramaratne oznámil, že všichni, kdo se podíleli na útocích, byli zadrženi nebo zabiti. Na Srí Lance se po útocích odehrávaly i občanské nepokoje, kdy například vandalové poškodili muslimské obchody. Proti tomu vystupovali společně i křesťanský kardinál Malcolm Ranjith s vůdcem místních muslimů Rizvim Mufthim, kteří společně navštívili mešitu a vyzvali ke klidu a rozvážnosti.^[16] Přesto konflikty eskalovaly. Na Facebooku vznikla hádka, kvůli které byl v Čilavu zbit jeden muž a další desítky lidí házely kameny na mešity a obchody muslimů. Útoky buddhistických etnických Sinhálců na mešity, na muslimská obydlí, obchody nebo automobily pokračovaly i po víkendu 11.–12. května. Při lynčování zemřel jeden muslim, jehož v jeho truhlářské dílně napadl dav s bodnými a sečnými zbraněmi. Policie zatkla 60 osob včetně lídra krajně pravicové buddhistické skupiny. V zemi byl zaveden noční zákaz vycházení a vláda opět zablokovala přístup k sociálním sítím. Nejhorší situace byla v některých čtvrtích Kolomba a ve městech Kiniyama a Hettipola. Policie musela nasazovat slzný plyn nebo střelbu do vzduchu.^[46] Světová evangelikální aliance (WEA) v polovině května vyjádřila své „hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací napětí na Srí Lance a násilím zacíleným na muslimské komunity“ a vyzvala všechny křesťany k modlitbě za obyvatele Srí Lanky. Pastor evangelikálního sboru, v němž došlo o Velikonocích k bombovému útoku, nabídl útočníkům odpuštění.^[47][48]

Mezinárodní reakce

Kondolence a odsouzení činu vyjádřili vůdci Bangladéše,^[49] Indie,^[50] Pákistánu,^[51] Spojeného království,^[52] a Rumunska.^[53]

• Indický premiér Narendra Modi odsoudil bombové útoky a řekl, že „pro takovéto barbarství není v regionu místo“.^[39]
• Pákistánský premiér Imran Khan útoky odsoudil a označil je za teroristické.^[54]
• Britská premiérka Theresa May poslala nejhlubší sympatie obětem útoku.^[55]
• Australský premiér Scott Morrison odsoudil útoky a označil je za „ničivé a hrozné“.^[56]
• Paříž vyjádřila solidaritu s oběťmi útoku zhasnutím nočního osvětlení Eiffelovy věže téhož dne o půlnoci.^[8]
• Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru napsal: „Teroristické útoky na věřící v kostelech v době nejvýznamnějších křesťanských svátků jsou zrůdnost. Pan prezident vyjadřuje soustrast pozůstalým a myslí na zraněné.”^[57]
• Papež František při tradičním udělení požehnání Městu a světu prohlásil: „Se smutkem jsem přijal zprávu o těžkých útocích, které dnes, v den velikonoční, přinesly zármutek a bolest v několika kostelech a na dalších místech setkání na Srí Lance. Chci vyjádřit svou láskyplnou blízkost křesťanské komunitě zasažené ve chvíli, kdy se sešla k modlitbám, a všem obětem tohoto krutého násilí. Svěřuji Pánu ty, kteří tragicky zesnuli, a modlím se za zraněné a za všechny, kteří kvůli této dramatické události trpí.“^[58]

Útoky odsoudili mimo jiné i představitelé islamistických militantních hnutí Hizballáh^[59] a Hamás.^[60]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019 na Wikimedia Commons
• Zpravodajské články serveru iROZHLAS k tématu