Tesařík pižmový

Tesařík pižmový
Tesařík pižmový
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	brouci (Coleoptera)
Podřád	všežraví (Polyphaga)
Čeleď	tesaříkovití (Cerambycidae)
Rod	Aromia
Binomické jméno
Aromia moschata (L., 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tesařík pižmový (Aromia moschata) je brouk z čeledi tesaříkovití. Patří k nejkrásněji zbarveným tesaříkům žijícím v Česku.

Velikostí značně proměnlivý brouk, od 1,3 cm až téměř k 4 cm, s výraznými dlouhými tykadly. Sameček má tělo delší než samička. Štíhlé protáhlé tělo je kryto kovově lesklými, do modra až modrozelena či zelenofialova zbarvenými krovkami. Někteří jedinci mají i měděné nebo dokonce černé zbarvení. Poddruh A. moschata ambrosiaca (Steven) rozšířený na jihu má červený štít. Brouk, jak již jeho druhové jméno napovídá, nás zaujme i pachem výrazně připomínajícím pižmo. Aromatický pronikavě vonící sekret, který vzniká chemickou přeměnou v potravě přijímané kyseliny salicylové, vylučuje ze žláz ústících na hrudi. Mezi předohrudí a středohrudí má stridulační lišty, jejichž třením o sebe vzniká slyšitelný vrzavý zvuk.

Je rozšířen v Evropě (včetně ČR) a v mírném pásmu Asie; v Evropě se vyskytuje i vysoko za polárním kruhem. Žije roztroušeně od nížin do nižších horských poloh. Vyhledává především lužní lesy a břehové porosty s dostatkem vrb, topolů a olší, v jejichž dřevě se vyvíjejí larvy.

V Česku je rozšířen sporadicky, v některých lokalitách je hojný, jinde vzácný.^[1]

Na místě, kde najde vhodný živný strom, můžeme pozorovat i více jedinců najednou.

Dospělý brouk létá v červenci a srpnu. Protože se živí pylem, usedá na různé květy (na okoličnatá květenství miříkovitých rostlin, na květy tavolníku, řebříčku aj.). V zahradách bývá pozorován, jak saje šťávu z přezrálého ovoce. Brouci také sají mízu na poraněných břízách, vrbách, olších či javorech. Někdy je můžeme vidět sát mízu v hojném počtu a spolu se sršni a babočkami. Dospělého brouka lze spatřit i přímo na kmeni stromu, ve kterém probíhal vývoj larev.^[2]

Samička klade vajíčka pod kůru nebo do dutin stromů. Hostitelským stromem je nejčastěji vrba, resp. vrba jíva (Salix caprea), někdy topol, olše, jeřáb.
Bělavé larvy s malou příčnou hlavou a válcovitým, poněkud zploštělým tělem dorůstají asi 50 mm. Mají zakrnělé nohy – k pohybu v chodbách jim slouží části zesílené kutikuly (mozoly). Nejprve žijí pod kůrou, později vnikají do dřeva, v němž vykousávají chodbičky. Larev může být tolik, že po letech využívání zahubí hostitelský strom. (Většinou je to náletová jíva; její zničení není vnímáno jako významnější škoda.) Larva po dvou až třech letech zhotoví kukelní komůrku z dřevních pilin. Líhnoucí se brouk se prokusuje ven. Dospělci žijí jen několik týdnů v létě.

Na BioLibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice. Pokud jste se s ním v přírodě setkali, lze pozorování zaznamenat do databáze mapování výskytu.^[3]

• AMANN, Gottfried. Hmyz v lese: kapesní obrazový atlas nejpozoruhodnějších brouků, motýlů a ostatního hmyzu středoevropských lesů, jejich vývojové stupně a požerky s textovou částí o jejich stavbě a životě. Vimperk: J. Steinbrener, 1995. 344 s. ISBN 80-901324-8-0.
• HŮRKA, Karel. Brouci České a Slovenské republiky = Beetles of the Czech and Slovak Republics. 2. nezměněné vyd. Zlín: Kabourek, 2017. 390 s. ISBN 978-80-86447-17-9.
• REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Knižní klub, 1997. 287 s. Edice Průvodce přírodou. ISBN 80-7176-583-X.
• ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci: [fotografický atlas]. Praha: Aventinum, 2008. 288 s. Edice Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík pižmový na Wikimedia Commons
• Galerie tesařík pižmový na Wikimedia Commons
• Taxon Aromia moschata ve Wikidruzích