Tetín (zámek)
| Zámek Tetín | |
|---|---|
 (c) Zp, CC BY-SA 3.0 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Poloha | |
| Adresa | Tetín,  Česko |
| Ulice | náměstí Kněžny Ludmily |
| Souřadnice | 49°56′58,42″ s. š., 14°6′3,38″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32950/2-3008 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tetínský zámek stojí na návsi stejnojmenné obce v okrese Beroun. Byl postaven ve druhé polovině 18. století v barokním slohu. Později byl několikrát přestavován. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Architektura a historie
Zámek je obdélná patrová stavba se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem. Nejvýznamnějšími majiteli byla vlastenecká šlechtická rodina Vojáčků, která zámek získala počátkem 19. století výměnou za statek Poučník u Karlštejna. Z rodiny pocházel spisovatel, překladatel a středoškolský profesor Vácslav Vojáček (zde se narodil, pochován je v rodinné hrobce Vojáčků u kostela sv. Jana Nepomuckého). Dalším významným příslušníkem rodiny byl politik Jan Bohdan Vojáček. Na zámek bývali zváni významní představitelé tehdejšího kulturního a politického života, např. František Ladislav Čelakovský, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Ladislav Rieger, rodina Daubků z Litně či MUDr. Josef Thomayer.
Posledními majiteli byla rodina Durasů (potomci rodu Vojáčků), jimž byl zámek a statek znárodněn v roce 1948. Poté patřil Státnímu statku Lochovice. Rodině Durasů byl majetek vrácen v roce 1990 v restituci.[2]
Zajímavosti
V bývalé zámecké zahradě byla roku 1704 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Při kapli byla vybudována i poustevna, jejímž posledním obyvatelem byl Vojtěch Cassanova, kněz ze zrušeného kláštera ve sv. Janu pod Skalou. Později kaple zpustla a tehdejší majitel zámku místo její opravy zajistil opravu v té době zavřeného kostela sv. Michaela (nyní sv. Jana Nepomuckého), čímž ho zachránil před zánikem.[3]
Návštěvníkem zámku byl také básník Josef Krasoslav Chmelenský, kterého inspirovala Anna Vojáčková k napsání básně Nad Berounkou pod Tetínem. Píseň, k níž složil hudbu páter Josef Vorel, pochází z roku 1835. Tetínská růže má symbolický hrob na hřbitůvku za kostelem sv. Jana Nepomuckého – ve skutečnosti se vdala a zemřela až po mnoha letech v Haliči. Melodii písně hraje každou hodinu zvonkohra hodin, které byly v roce 1998 instalovány na průčelí zámku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-27]. Identifikátor záznamu 144561 : zámek Tetín (panský dvůr). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Tetín svaté Ludmily: místo, dějiny a spiritualita. Praha: Dokořán, 2017. 235 s.
- ↑ POBUDA, Karel. Tetín v historii a památkách. Příbram: Spolek pro opravu svatyň na Tetíně, 1928. 26 s. [cit. 2018-01-28]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Tetín na Wikimedia Commons - Zámek na webu Hrady.cz
- Zámek na webu obce Archivováno 29. 1. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“