Tetřeví hora (Krušné hory)
Tetřeví hora | |
---|---|
Nádrž Myslivny na jižním úbočí Tetřeví hory | |
Vrchol | 1007 m n. m. |
Prominence | 32 m ↓ sedlo nad nádrží Myslivny |
Izolace | 1,1 km → Nad Ryžovnou |
Seznamy | Tisícovky v Česku #370 Hory a kopce Krušných hor #18 |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Jáchymovská hornatina / Božídarská hornatina |
Souřadnice | 50°25′18″ s. š., 12°51′2″ v. d. |
Povodí | Ohře |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tetřeví hora je plochý vrchol v Krušných horách, ležící 5 km západo-severozápadně od Božího Daru a 2 km severovýchodně od Ryžovny. Vrchol je zalesněný převážně smrkovým lesem s rozsáhlými pasekami.
Okolí
Jižní svah Tetřeví hory je poměrně mírný. Společným sedlem se sousední horou Nad Ryžovnou vede silnice mezi Božím Darem a Horní Blatnou, kterou kopíruje Blatenský vodní příkop postavený v letech 1540 až 1544, který přivádí vodu z Božídarského rašeliniště přes Ryžovnu a Horní Blatnou do Blatenského potoka.
Severní svah naopak strmě padá do údolí Zlatého potoka a tvoří Přírodní park Zlatý kopec. Zlatý Kopec je i jméno malé vesnice, nyní části Božího Daru. V 16. století šlo o významné středisko dolování cínových a v menší míře i železných, měděných a stříbrných rud. Od 16. století se zde těžily i rudy zinku a v polovině 20. století i uranu. Náplavy Zlatého potoka poskytly v minulosti i pár zrnek zlata a odtud zřejmě pochází i jeho název.
Přístup
Na vrchol nevede žádná značená cesta. Nejlépe přístupný je ze silnice mezi Božím Darem a Ryžovnou, ze které u vodní nádrže Myslivny odbočuje na sever cyklostezka č. 2002. Ta po 500 m odbočuje prudce na západ a po dalších 1000 m dosahuje nejvyššího místa. Odtud je vrchol vzdálen asi 400 m severně, ve vzrostlém lese.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tetřeví hora na Wikimedia Commons
- Tetřeví hora na Tisicovky.cz
- Přírodní park Zlatý kopec na Krusnohorsky.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Rafael Brix, Licence: CC BY-SA 3.0
Vodní nádrž Myslivny v Krušných Horách, Česká republika
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.