Teti

Teti
Othoés (řecky)[1]
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Doba vlády2305–2279 př. n. l.[2]

10 let (Beckerath)

30 let (Manehto)[3][4]
Rodné jméno


Teti
Trůnní jméno

Ttj (Teti)
Horovo jméno

 Sehotep-taui – „Ten, jenž smiřuje obě země“[4]
Jméno obou paní


Sehotep-nebti
Zlatý Hor


Bik-nebu-sema
ManželkyIput I.
[5][6] dcera Venise[7][8]
Chuit
[6]identifikována jako Chentakus III. [9]
PotomciPepi I.,[10] Veserkare, Tetianchkem, Nebkauhor Vatetchethor[10], Nubchetnebty, Merout, Idut, Sathor, Šešit, Šešti Sešsešet[11]
Otecúředník Schepsipuptah[12][11]
MatkaSešsešet[11]
bratr Mehu[12]
Narození24. století př. n. l.
Úmrtínejisté (patrně zavražděn)
Hrobkajedna z pyramid v severní[11] Sakkáře[4], v centrální části poblíž Džoserova komplexu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2305–2279 př. n. l.[2]. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, není známo[1]. Předpokládá se, že mezi smrtí Venise a nástupem Tetiho na trůn byla časová přetržka, nicméně úřednická vrstva nástupnictví zřejmě podpořila. Teti nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zetěm.[4]. H. Altenmüller (německý egyptolog) za Tetiho otce uvádí Venisova úředníka (vezíra) Schepsipuptaha[12] a Venisovy dcery Iput[5] vycházeje z nápisů v hrobce Mehua[12].

Vláda

O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[4] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[4] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl možná zavražděn[4] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. Manehto tvrdí, že Tetiho zabila jeho vlastní tělesná stráž.[11] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]

Rodina

Jeho matka se jmenovala Sešsešet. Měl několik manželek. Vzal si dceru svého předchůdce Unase, Iput I., jeho další známá manželka byla například Chuit, možná matka jeho nástupce Veserkarea. Měl celkem 3 syny a 9, nebo 10 dcer. Všechny své dcery pojmenoval po své matce. Tyto dcery pak měly ještě druhé jméno, aby se daly odlišit – v egyptštině rn-nfr (doslova krásné jméno).

Jeho synové s Iput:

Jeho synové s Iput:

Jeho dcery s Iput:

  • Sešsešet Watetchethor (manželka Mereruky, nejstarší dcera Iput I.)
  • Sešsešet Nubchetnebty (manželka Kagemniho)
  • Sešsešet Idut (zemřela velmi malá)
  • Sešsešet Sathor (manželka Isiho)

Jeho dcery s Chuit:

  • Sešsešet Šešit (manželka Nefersešemptaha, nejstarší dcera Chuit)

Dcery neznámých žen:

  • Sešsešet Šešti (manželka Šepsipuptaha)
  • Sešsešet Merout (nejstarší dcera své matky, manželka Ptahemhata)
  • Sešsešet (manželka Remniho)
  • Sešsešet (manželka Pepyancha)
  • Další neznámého jména (manželka Pepiho I.)

Tetiho významní hodnostáři

  • Kagemni, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Tetiho dcera, Nubchetnebty
  • Mereruka, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Vatetchethor,[10] panovníkova nejstarší dcera[4]
  • Nefersešemptah,[13] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešit
  • Šepesipuptah,[12] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešti
  • Veni z Abydu

Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami.[7] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[4]

Pyramida Teti

Tetiho stavby

  • Búbastis (kaple-ka)
  • Héliopolis (karcitový obelisk)
  • Protože se ve Venisově zádušním chrámu našly nápisy na žulových blocích u vchodu do chrámu s Tetiho jménem, předpokládá se, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[11]
  • V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[11] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu. Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Mennoferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc než století starší obelisky. Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.

Králova hrobka

Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64×64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][10] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][10] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[10] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[10] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[10], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472. 
  5. a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American Uńiversity. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  8. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215. 
  9. The Tomb of Khentkaus III [online]. Dublin: ANCIENT ORIGINS, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24. 
  11. a b c d e f g KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České egyptologický ústav KU. Dostupné online. 
  12. a b c d e ALTENEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie [online]. Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy) 
  13. VLČKOVÁ, Petra. Zapomenutá a znovu objevená Sakkára [online]. Praha: Archologický ústav AV ČR, 2009. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online. 
  • VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Venis
Znak z doby nástupuEgyptský král
2305–2279 př. n. l.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Veserkare

Média použitá na této stránce

Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Pyramid text Teti.jpg
Pyramid text in Teti pyramid in Saqqara, Egypt
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
One of the first "pyramids" built (14772278626).jpg
Autor: Jorge Láscar from Melbourne, Australia, Licence: CC BY 2.0
Pyramid of Teti.